Komunisté si předjednali přesun dalších 200 milionů. Rozpočet proto podpoří

Poslanci ve středu ve sněmovně celé odpoledne načítali své návrhy, kterými chtějí změnit státní rozpočet na příští rok. Celkem plánují přesunout přes 177 miliard, šanci na přijetí však má jen minimum návrhů.

Ve sněmovním systému se sešlo asi 130 poslaneckých návrhů a rozprava trvala přes šest hodin. Některé přesuny se ale překrývají nebo jsou ve variantách. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla v úvodu, že své stanovisko k pozměňovacím návrhům sdělí při hlasování ve třetím čtení. To by mělo přijít na řadu 4. prosince.

Komunisté přišli s dalšími požadavky, které chtějí za podporu rozpočtu splnit. Vedle už oznámené 1,5 miliardy korun chtějí chtějí přesun dalších 200 milionů. Peníze mají jít třeba na náboje pro policisty nebo pro Akademii věd.

„Pokud budou přijaty, tak ano, podpoříme státní rozpočet. S paní ministryní (financí Alenou Schillerovou za ANO) jsme jednali, tak mohu říci, ano, máme předjednáno,“ uvedla šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Spojením hlasů vládní koalice a KSČM vzniká ve sněmovně pohodlná většina 108 hlasů z celkových 200. 

  • Poslanci chtějí přesouvat od milionů po miliardy. Přidávat mají v úmyslu například učitelům, zdravotnictví nebo sociálním službám. Miliardy hodlají poslat i na opravy krajských silnic.

Například bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ze státního dluhu odebrat čtyři miliardy korun a dát je na boj s kůrovcem. Předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) chce přidat 5,5 miliardy korun ministerstvu obrany.

Občanští demokraté Jan Bauer, Petr Bendl a Vojtěch Munzar navrhují přidat 640 milionů katastrálnímu a zeměměřickému úřadu. Chtějí tak přidat úřadu dostatek peněz a zamezit tím zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí.

Sociální demokraté Václav Votava a Kateřina Valachová chtějí přidat tři miliardy korun na platy učitelů. Peníze chtějí vzít z peněz na obsluhu státního dluhu. Votava argumentoval tím, že tato kapitola každoročně končí s nedočerpanými výdaji v objemu několika miliard korun. Starostové chtějí na platy učitelů přidat téměř 5,5 miliardy, stejnou částku jim chce dát Martin Baxa (ODS). Navyšovat peníze na platy učitelů si přejí i další strany.

Občanští demokraté předložili avizované návrhy, které v souhrnu ubírají z plánovaných výdajů 46 miliard korun. Chtějí tím vládě ukázat, že je možné sestavit vyrovnaný rozpočet. Hodlají například zrušit peníze na slevy na jízdném, což by podle nich ušetřilo 5,5 miliardy korun, nebo odebrat peníze pro agropotravinářský komplex v objemu 4,85 miliardy korun. Půl miliardy chtějí vzít z peněz na kosmické aktivity.

Piráti chtějí odebrat Kanceláři prezidenta republiky 2,2 milionu korun z peněz na právní a obdobné služby. „My máme pochybnosti o tom, že ty služby vůbec dávají smysl, často si je prezident způsobil sám svými neuváženými výroky tyto náklady,“ řekl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Jiří Kobza (SPD) chce vzít celou částku na takzvanou transformační spolupráci, tedy 70 milionů korun, a nasměrovat je na obnovu Sýrie. Zdůvodnil to tím, že peníze na zahraniční pomoc by měly směřovat přednostně do států a regionů bezprostředně ohrožených a postižených válečnými událostmi. Tím je podle něj především Sýrie.

Devět návrhů představil Dominik Feri (TOP 09). Chce dát například tři miliardy ze slev na jízdném ve prospěch regionálního školství. Z podpory agropotravinářského komplexu chce odebrat dvě miliardy a přidat je na opatření v krajině určená na zadržování vody.

Měnit celkové parametry rozpočtu, například schodek, už nyní poslanci nemohou. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošek, úřad počítá i v letech 2021 a 2022. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 12 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 13 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...