Komunisté si předjednali přesun dalších 200 milionů. Rozpočet proto podpoří

Poslanci ve středu ve sněmovně celé odpoledne načítali své návrhy, kterými chtějí změnit státní rozpočet na příští rok. Celkem plánují přesunout přes 177 miliard, šanci na přijetí však má jen minimum návrhů.

Ve sněmovním systému se sešlo asi 130 poslaneckých návrhů a rozprava trvala přes šest hodin. Některé přesuny se ale překrývají nebo jsou ve variantách. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla v úvodu, že své stanovisko k pozměňovacím návrhům sdělí při hlasování ve třetím čtení. To by mělo přijít na řadu 4. prosince.

Komunisté přišli s dalšími požadavky, které chtějí za podporu rozpočtu splnit. Vedle už oznámené 1,5 miliardy korun chtějí chtějí přesun dalších 200 milionů. Peníze mají jít třeba na náboje pro policisty nebo pro Akademii věd.

„Pokud budou přijaty, tak ano, podpoříme státní rozpočet. S paní ministryní (financí Alenou Schillerovou za ANO) jsme jednali, tak mohu říci, ano, máme předjednáno,“ uvedla šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Spojením hlasů vládní koalice a KSČM vzniká ve sněmovně pohodlná většina 108 hlasů z celkových 200. 

  • Poslanci chtějí přesouvat od milionů po miliardy. Přidávat mají v úmyslu například učitelům, zdravotnictví nebo sociálním službám. Miliardy hodlají poslat i na opravy krajských silnic.

Například bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ze státního dluhu odebrat čtyři miliardy korun a dát je na boj s kůrovcem. Předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) chce přidat 5,5 miliardy korun ministerstvu obrany.

Občanští demokraté Jan Bauer, Petr Bendl a Vojtěch Munzar navrhují přidat 640 milionů katastrálnímu a zeměměřickému úřadu. Chtějí tak přidat úřadu dostatek peněz a zamezit tím zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí.

Sociální demokraté Václav Votava a Kateřina Valachová chtějí přidat tři miliardy korun na platy učitelů. Peníze chtějí vzít z peněz na obsluhu státního dluhu. Votava argumentoval tím, že tato kapitola každoročně končí s nedočerpanými výdaji v objemu několika miliard korun. Starostové chtějí na platy učitelů přidat téměř 5,5 miliardy, stejnou částku jim chce dát Martin Baxa (ODS). Navyšovat peníze na platy učitelů si přejí i další strany.

Občanští demokraté předložili avizované návrhy, které v souhrnu ubírají z plánovaných výdajů 46 miliard korun. Chtějí tím vládě ukázat, že je možné sestavit vyrovnaný rozpočet. Hodlají například zrušit peníze na slevy na jízdném, což by podle nich ušetřilo 5,5 miliardy korun, nebo odebrat peníze pro agropotravinářský komplex v objemu 4,85 miliardy korun. Půl miliardy chtějí vzít z peněz na kosmické aktivity.

Piráti chtějí odebrat Kanceláři prezidenta republiky 2,2 milionu korun z peněz na právní a obdobné služby. „My máme pochybnosti o tom, že ty služby vůbec dávají smysl, často si je prezident způsobil sám svými neuváženými výroky tyto náklady,“ řekl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Jiří Kobza (SPD) chce vzít celou částku na takzvanou transformační spolupráci, tedy 70 milionů korun, a nasměrovat je na obnovu Sýrie. Zdůvodnil to tím, že peníze na zahraniční pomoc by měly směřovat přednostně do států a regionů bezprostředně ohrožených a postižených válečnými událostmi. Tím je podle něj především Sýrie.

Devět návrhů představil Dominik Feri (TOP 09). Chce dát například tři miliardy ze slev na jízdném ve prospěch regionálního školství. Z podpory agropotravinářského komplexu chce odebrat dvě miliardy a přidat je na opatření v krajině určená na zadržování vody.

Měnit celkové parametry rozpočtu, například schodek, už nyní poslanci nemohou. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošek, úřad počítá i v letech 2021 a 2022. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 18 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...