Opozice chce v rozpočtu přesunout přes sto miliard. Pro vládu je to nepřijatelné

3 minuty
Události: Opozice chce z rozpočtu více peněz pro školství
Zdroj: ČT24

Přesuny za více než 110 miliard korun navrhnou ve středu poslanci při druhém čtení státního rozpočtu. Většinu prosazuje opozice, a tak mají malou šanci na přijetí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce změn co nejméně. Podporu zatím nemá ani snaha přidat pět miliard na vyšší platy učitelů.

„Sto miliard by znamenalo vlastně předělání rozpočtu, a to je v tuto chvíli pro nás nepřijatelné,“ uvedla ministryně Schillerová. 

Opoziční strany nejvíc tlačí na to, aby vláda přidala další miliardy na platy učitelů. Například místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti) by chtěl „posílit navýšení platů učitelů o pět miliard.“ Předseda poslaneckého klubu Miroslav Kalousek (TOP 09) by je využil nejen na platy, ale i na pracovní zázemí učitelů. Místopředsedkyně STAN a místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová uvedla, že po takovém přidání by se platy učitelů zvýšily celkově o 15 procent, tak jak slíbil premiér.

Vládní hnutí ANO i ČSSD ale návrh na přesun pěti miliard k učitelům odmítají. Pro příští rok počítají s růstem platů pedagogů o 10 procent. To se však nelíbí třeba koaliční poslankyni a exministryni školství Kateřině Valachové z ČSSD, která váhá, jestli rozpočet podpoří. 

ODS hraje o 46 miliard korun

Nejvíc peněz, 46 miliard korun, hodlá v rozpočtu přesunout opoziční ODS. Peníze chce předat na splátky státního dluhu. Strana by naopak potlačila slevy na jízdném pro studenty a seniory, a získala tak více než pět miliard. Dalších sedm miliard by uspořila seškrtáním platů úředníků.

„Je cesta snížit byrokracii, to znamená snížit počet úředníků a tím pádem ušetřit na celkovém objemu mezd. Neznamená to, že těm dobrým výkonným úředníkům bychom chtěli dát méně peněz,“ přiblížil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. 

Schillerová je vstřícná k návrhům komunistů

Komunisté požadují za podporu rozpočtu přesunout na své priority 1,5 miliardy korun. Peníze mají jít třeba na sociální služby nebo na výstavbu bytů a školek. Ministryně financí je k tomu vstřícná. „Ano, KSČM potom aktivně podpoří státní rozpočet,“ potvrdil předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Všechny další nevládní strany podporu rozpočtu vylučují. Vadí jim hlavně navržený čtyřicetimiliardový schodek. „V tuto chvíli se dá říct, že rozpočet nepodpoříme,“ řekl například místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Závěrečné schvalování rozpočtu se uskuteční v Poslanecké sněmovně příští týden. Senát  rozpočet neposuzuje. Prezident republiky Miloš Zeman už vzkázal, že státní rozpočet na příští rok podepíše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...