Opozice chce v rozpočtu přesunout přes sto miliard. Pro vládu je to nepřijatelné

Nahrávám video
Události: Opozice chce z rozpočtu více peněz pro školství
Zdroj: ČT24

Přesuny za více než 110 miliard korun navrhnou ve středu poslanci při druhém čtení státního rozpočtu. Většinu prosazuje opozice, a tak mají malou šanci na přijetí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce změn co nejméně. Podporu zatím nemá ani snaha přidat pět miliard na vyšší platy učitelů.

„Sto miliard by znamenalo vlastně předělání rozpočtu, a to je v tuto chvíli pro nás nepřijatelné,“ uvedla ministryně Schillerová. 

Opoziční strany nejvíc tlačí na to, aby vláda přidala další miliardy na platy učitelů. Například místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti) by chtěl „posílit navýšení platů učitelů o pět miliard.“ Předseda poslaneckého klubu Miroslav Kalousek (TOP 09) by je využil nejen na platy, ale i na pracovní zázemí učitelů. Místopředsedkyně STAN a místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová uvedla, že po takovém přidání by se platy učitelů zvýšily celkově o 15 procent, tak jak slíbil premiér.

Vládní hnutí ANO i ČSSD ale návrh na přesun pěti miliard k učitelům odmítají. Pro příští rok počítají s růstem platů pedagogů o 10 procent. To se však nelíbí třeba koaliční poslankyni a exministryni školství Kateřině Valachové z ČSSD, která váhá, jestli rozpočet podpoří. 

ODS hraje o 46 miliard korun

Nejvíc peněz, 46 miliard korun, hodlá v rozpočtu přesunout opoziční ODS. Peníze chce předat na splátky státního dluhu. Strana by naopak potlačila slevy na jízdném pro studenty a seniory, a získala tak více než pět miliard. Dalších sedm miliard by uspořila seškrtáním platů úředníků.

„Je cesta snížit byrokracii, to znamená snížit počet úředníků a tím pádem ušetřit na celkovém objemu mezd. Neznamená to, že těm dobrým výkonným úředníkům bychom chtěli dát méně peněz,“ přiblížil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. 

Schillerová je vstřícná k návrhům komunistů

Komunisté požadují za podporu rozpočtu přesunout na své priority 1,5 miliardy korun. Peníze mají jít třeba na sociální služby nebo na výstavbu bytů a školek. Ministryně financí je k tomu vstřícná. „Ano, KSČM potom aktivně podpoří státní rozpočet,“ potvrdil předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Všechny další nevládní strany podporu rozpočtu vylučují. Vadí jim hlavně navržený čtyřicetimiliardový schodek. „V tuto chvíli se dá říct, že rozpočet nepodpoříme,“ řekl například místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Závěrečné schvalování rozpočtu se uskuteční v Poslanecké sněmovně příští týden. Senát  rozpočet neposuzuje. Prezident republiky Miloš Zeman už vzkázal, že státní rozpočet na příští rok podepíše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 14 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...