Sněmovní rozpočtový výbor ve čtvrtek znovu přerušil projednávání návrhu na zavedení digitální daně. Vrátí se k němu na začátku června. Do té doby se má hledat kompromis nejen napříč politickým spektrem, ale i v samotné vládní koalici. Zatímco sociální demokraté chtějí, aby daň platila ještě letos, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prosazuje začátek příštího roku. S výnosem dvou miliard z nové daně přitom státní kasa už na tento rok počítala.
Spory o digitální daň dělí koalici. ČSSD chce sedm procent a letos, Schillerová pět procent a příští rok
Události: Spory o digitální daň (zdroj: ČT24)
Shoda ve vládní koalici není ani na klíčových parametrech digitální daně, jako kolik procent by měla činit.
„Sociální demokracie drží koaliční dohodu, která byla na sedmi procentech. Já si dokáži představit, že sazba může být i pětiprocentní, ale v prvé řadě preferuji dohodu v koalici,“ přiblížil první místopředseda ČSSD Roman Onderka.
„Já bych se klonila k tomu snížit sazbu na pět procent, ale musíme se domluvit s koaličním partnerem,“ uvedla Schillerová.
Sociální demokraté přišli ve čtvrtek po zasedání rozpočtového výboru s návrhem, aby digitální daň v Česku začala platit ještě během podzimu. S tím ale ministryně financí nesouhlasí a upředňostňuje posunutí účinnosti na leden 2021.
Svůj postoj odůvodňuje tím, že o této dani jedná OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která zahrnuje 36 ekonomicky velmi rozvinutých států světa). Evropská komise navíc tuto daň zvažuje jako jeden z nových zdrojů pro svůj připravovaný sedmiletý rozpočet.
Onderka argumentuje, že spuštění daně na podzim by mohlo letos za poslední tři měsíce roku vynést 1,2 až 1,5 miliardy korun.
Odmítavý postoj USA
Digitální daň má dopadnout na velké technologické firmy, počítá se s ní na čtyři roky. Spojené státy nové opatření vnímají jako diskriminační. Letos v únoru se na politiky dokonce obrátil americký velvyslanec v Česku. „Spojené státy si ponechávají právo přijmout příslušná opatření na obranu našich inovativních firem, což by mohlo zahrnovat odvetná opatření,“ uvedl v dopise Stephen B. King.
Tento jeho přístup se nelíbí komunistům. „Česká republika je snad stále suverénní stát, který si může dělat daně tak, jak potřebuje. Digitální daň má v České republice smysl,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.
Opozice preferuje nižší daň
Některé opoziční strany sdílejí obavy českých exportérů z uvalení amerických cel. Také proto jsou k návrhu skeptičtější. „I pět procent je velmi vysoké číslo. Preferujeme to, co se děje v OECD, kdy se hledá mezinárodní shoda na tom, jak má být daň konstruována,“ poznamenal místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek pak považuje sedm procent plošně uplatněných za nesmysl. „Je možné uvažovat o pěti procentech u digireklamy a dvou nebo třech u ostatní služby,“ dodal.
K dalšímu projednávání digitální daně se rozpočtový výbor vrátí 10. června.