Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce jednat o snížení sazby digitální daně. Podle ní by mohla být pětiprocentní, vládní návrh přitom počítá se sedmi procenty. „Uvidíme, jak se k tomu postaví vláda a náš koaliční partner, a podle toho budu postupovat dál,“ uvedla.
Daň ve výši pěti procent kromě Schillerové navrhuje také část členů sněmovního rozpočtového výboru. „Ostatní země se pohybují v rozmezí dva, tři až pět procent,“ řekl člen výboru Tomáš Martínek (Piráti). „Pokud přijdou pozměňovací návrhy na pět procent, tak my je podpoříme,“ uvedla zase předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Sněmovní rozpočtový výbor by se měl po středečním přerušení projednávání návrhu na zavedení digitální daně k problematice vrátit 18. března. Členové výboru tak budou mít čas na podávání pozměňovacích návrhů.
Daň míří na globální giganty
Digitální daň se má vztahovat na internetové firmy v Česku s globálním obratem nad 750 milionů eur (v přepočtu asi 19 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.
Daň by měla začít platit ještě letos. Do státního rozpočtu by měla přinést zhruba pět miliard korun ročně. Vstoupit v účinnost má 15 dní poté, co zákon vyjde ve sbírce. Daň bude ale časově omezena. Posledním zdaňovacím obdobím má být rok 2024.
