„Je to udělané chytře,“ říká o DPH u piva poslanec Volný. Skopeček má tři sazby za chaotické

16 minut
Poslanci Volný a Skopeček o daních a nezaměstnanosti
Zdroj: ČT24

Změna sazeb DPH u piva plní sliby ANO a pomáhá menším hospodám, věří místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný (ANO). Další místopředseda sněmovního výboru Jan Skopeček (ODS) ale považuje situaci za chaotickou a nevidí důvod, aby stejné pivo v různých zařízeních bylo zdaněno odlišně. O zdanění piva, digitální dani a nezaměstnanosti diskutovali poslanci v Událostech, komentářích.

Chystané změny v DPH u piva splňují sliby v programovém prohlášení hnutí ANO, věří Volný. „Je to chytře udělané, prospěje to menším restauracím,“ dodává a zdůrazňuje, že cílem změn není zlevnit pivo pro zákazníky, ale dát prostor hostinským, aby se mohli rozhodnout mezi vyšší marží a rozdělením se se zákazníky.

Skopeček považuje současnou situaci za chaotickou a apeluje na ANO, aby si nejdříve ujasnilo, co má být výsledkem navrhovaných změn. „Pamatujeme si Andreje Babiše, jak držel transparent, na kterém bylo 'levnější pivo'. A ministryně Alena Schillerová ze stejného hnutí mluví o tom, že zlevnění piva nebylo cílem,“ podotýká opoziční poslanec.

„Právě proto je to formou snížení DPH, aby si hostinský mohl vybrat, jestli to promítne svým zákazníkům, nebo ne,“ objasňuje Volný. Podle poslance zákazníkovi nezáleží na tom, kolik z ceny piva tvoří DPH. Skopeček ale namítá, že je nesmysl, aby stejné pivo v restauraci a ve stánku o kus dál mělo daň z přidané hodnoty odlišnou.

Volný to zdůvodňuje nutným kompromisem. „Vy jste sami volali, abychom malým hospodám, které nevaří a nemají zisky z obědových menu, zlevnili DPH na pivo. My jsme to udělali a najednou je zle,“ konstatuje. Podle Skopečka v první řadě nemělo ANO uvalovat na malé podniky EET. Kdyby to neudělalo, nemuselo by nyní šachovat se sazbami DPH.

Proti spojené Evropě to USA budou mít složité, míní Volný

Řeč přišla také na digitální daň, která má mířit na velké nadnárodní společnosti, například technologické giganty jako Facebook, Google či Amazon.

Skopeček je k dani velmi opatrný. „Rozumím tomu, že je tu na jedné straně snaha vytvářet rovné prostředí pro naše menší firmy, daleko menší než Facebook, Amazon nebo tyto velké korporace. Není možné, aby naši platili dramaticky vyšší daně, na tom se asi shodneme všichni,“ připouští. Obává se ale, že by opatření mohlo vyvolat odvetu USA, a v důsledku by poškodilo české exportéry.

Volný zůstává optimistou. Zásadní podle něj je, aby OECD dokončilo společnou strategii: „Proti Evropě jako takové by se Spojeným státům špatně pracovalo,“ věří a dodává, že ani americký prezident nenajde odvahu se proti digitální dani silně postavit. Po zdanění nadnárodních digitálních firem je podle Volného poptávka napříč Poslaneckou sněmovnou a diskutovat se bude pouze o výši.

Sedmiprocentní sazba, kterou navrhuje ministryně financí, je podle Skopečka nesmyslně vysoká. ODS prý bude požadovat, aby v případě zavedení nové daně ministerstvo financí zrušilo některou daň stávající. Zdanění firem jako Facebook se totiž podle něj promítne i v tuzemsku a pocítí ho i čeští občané.

Vysoké nezaměstnanosti se Skopeček s Volným neobávají

Hosté Událostí, komentářů komentovali také pondělní čísla o nezaměstnanosti v Česku. Ta stoupla, pořád se ale drží nízko. Volný věří, že tento trend bude ještě nějaký čas trvat. „Minimálně do konce letošního roku,“ míní.

Zhoršení situace na trhu práce neočekává ani Skopeček. Zdůrazňuje, že když firmy nebudou potřebovat tolik hodin práce, těmi prvními, kdo přijdou o místa, budou agenturní zaměstnanci a zaměstnanci ze zahraničí. Nízká nezaměstnanost bude nadále nahrávat zaměstnancům, například v tlaku na vyšší mzdy, soudí poslanec ODS.

Nezaměstnanost v krajích v lednu 2020
Zdroj: ČT24

Ochlazení je podle něj ovšem nevyhnutelné. Zvýšení úrokových sazeb, ke kterému se uchýlila Česká národní banka, je přípravou pro tyto krizovější chvíle, usuzuje Skopeček. Opatření ale podle něj mělo přijít dříve, než průmysl začal mířit do recese. Zároveň opoziční politik vyčítá vládě, že nejedná podobně jako centrální banka a nevytváří rezervy na horší časy.

S tím nesouhlasí Volný: „Naše veřejné finance jsou jedny z nejlepších v Evropě. Udělalo se dobře, že se investovalo do investic, do spotřeby obyvatel, do důchodů a platů učitelů,“ je přesvědčen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 38 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...