Pivo bylo významný faktor, který stabilizoval starověké společnosti, ukazuje výzkum

Zhruba 1000 let zpátky existovala v Peru říše Huari: většina Evropanů o ní sice nikdy neslyšela, ale šlo o nesmírně úspěšnou civilizaci. Na svém vrcholu byla velká jako celé východní pobřeží Spojených států. A co je ještě zajímavější, vydržela přes 500 let, což je na tak velké impérium pozoruhodný úspěch. Antropologové nyní popsali, že důležitým faktorem pro dlouhověkost této říše bylo neustálé zásobování pivem.

Říše Huari se začala rozvíjet okolo roku 500 a zanikla kolem roku 1100. Řadu sociálních, kulturních i technologických prvků však od ní převzaly další kultury, včetně slavných Inků. Jak významnou říší byla kultura Huarijů, dokládá velikost jejich metropole – žilo v ní přibližně 40 tisíc obyvatel.

„Naše studie nám pomáhá pochopit, jak pivo pomáhalo s vytvářením komplexních politických organizací,“ uvedl Ryan Williams, antropolog, který je hlavním autorem práce zveřejněné v odborném časopise Sustainability. „Potřebovali jsme využít spoustu nových technologií, abychom získali informace o tom, jak se vyrábělo starodávné pivo a jaké mělo v minulosti vliv na společnosti,“ doplnil.

Výzkum artefaktů  tak byl založen například na laserovém měření střepů, které zbyly po džbánech. „Na téhle studii je skvělé, že jdeme až na atomární úroveň. Počítáme atomy v pórech keramiky a snažíme se tak rekonstruovat množství molekul v těch původních nápojích, jež se z nich pily,“ říká profesor Williams.

Minipivovar z roku 1000

  • Vyrobené pivo zaujalo natolik, že podle něj vyrobili v jednom chicagském pivovaru várku, která se bude ve městě v červnu prodávat pod názvem Wari, což je anglický název kultury Huari.

Výzkum začal už před dvaceti lety, kdy jeho tým objevil na archeologické lokalitě Cerro Baúl na jihu Peru starý pivovar pocházející právě z kultury Huari. „V podstatě to v mnoha ohledech připomínalo dnešní minipivovar. Pivo se tam jen vyrábělo, ale hostinec, kde se pivo pilo, musel být nedaleko,“ popisuje vědec.

Z nálezů na místě se podařilo odvodit, že tento pivní nápoj nazývaný chicha vydržel jen přibližně týden, proto se nedal převážet a musel se konzumovat přímo na místě. Sloužily k tomu oslavy, během nichž se shromažďovalo ve městech množství návštěvníků. Typicky to bylo sto až dvě stě zástupců elit, kteří společně pili pivo z téměř půlmetrových keramických nádob bohatě zdobených podobami barijských božstev a hrdinů.

Tato setkání byla pro fungování říše klíčová, tvrdí Williams. Elity z různých částí říše se tu setkávaly, zřejmě jim byly přinášeny dary – celý systém pak fungoval, protože významné osoby říše se u piva spřátelily a udržovaly tak spolu pravidelné vztahy.

Recept na starověké pivo

Díky detailnímu prostudování pivovaru byli vědci schopni napodobit celý proces vaření tohoto starodávného piva. „Je to komplikované a vyžaduje to jak znalosti, tak i praxi. Tento experiment nás naučil o výrobě piva spoustu, kolik to vyžadovalo námahy i času,“ popsali vědci z Fieldova muzea.

Pivo se tehdy vyrábělo ze snadno dostupných přísad, které se daly vždy snadno opatřit, a to dokonce i když sucho snížilo úrodu kukuřice. Stálý přísun piva byl podle vědců velmi silným stabilizačním faktorem; říše Huari totiž byla složená z mnoha kmenů a „národů“, společné pití piva fungovalo jako rituál, který všechny tyto vrstvy společnosti spojoval.

„Tento výzkum je pro nás důležitý, protože nám pomáhá pochopit, jak instituce vytvářejí vazby, které spojují společnost dohromady,“ uvádí autoři studie. „ Bez nich se velké politické entity začínají rozpadat na mnohem menší celky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 51 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...