Pivo bylo významný faktor, který stabilizoval starověké společnosti, ukazuje výzkum

Zhruba 1000 let zpátky existovala v Peru říše Huari: většina Evropanů o ní sice nikdy neslyšela, ale šlo o nesmírně úspěšnou civilizaci. Na svém vrcholu byla velká jako celé východní pobřeží Spojených států. A co je ještě zajímavější, vydržela přes 500 let, což je na tak velké impérium pozoruhodný úspěch. Antropologové nyní popsali, že důležitým faktorem pro dlouhověkost této říše bylo neustálé zásobování pivem.

Říše Huari se začala rozvíjet okolo roku 500 a zanikla kolem roku 1100. Řadu sociálních, kulturních i technologických prvků však od ní převzaly další kultury, včetně slavných Inků. Jak významnou říší byla kultura Huarijů, dokládá velikost jejich metropole – žilo v ní přibližně 40 tisíc obyvatel.

„Naše studie nám pomáhá pochopit, jak pivo pomáhalo s vytvářením komplexních politických organizací,“ uvedl Ryan Williams, antropolog, který je hlavním autorem práce zveřejněné v odborném časopise Sustainability. „Potřebovali jsme využít spoustu nových technologií, abychom získali informace o tom, jak se vyrábělo starodávné pivo a jaké mělo v minulosti vliv na společnosti,“ doplnil.

Výzkum artefaktů  tak byl založen například na laserovém měření střepů, které zbyly po džbánech. „Na téhle studii je skvělé, že jdeme až na atomární úroveň. Počítáme atomy v pórech keramiky a snažíme se tak rekonstruovat množství molekul v těch původních nápojích, jež se z nich pily,“ říká profesor Williams.

Minipivovar z roku 1000

  • Vyrobené pivo zaujalo natolik, že podle něj vyrobili v jednom chicagském pivovaru várku, která se bude ve městě v červnu prodávat pod názvem Wari, což je anglický název kultury Huari.

Výzkum začal už před dvaceti lety, kdy jeho tým objevil na archeologické lokalitě Cerro Baúl na jihu Peru starý pivovar pocházející právě z kultury Huari. „V podstatě to v mnoha ohledech připomínalo dnešní minipivovar. Pivo se tam jen vyrábělo, ale hostinec, kde se pivo pilo, musel být nedaleko,“ popisuje vědec.

Z nálezů na místě se podařilo odvodit, že tento pivní nápoj nazývaný chicha vydržel jen přibližně týden, proto se nedal převážet a musel se konzumovat přímo na místě. Sloužily k tomu oslavy, během nichž se shromažďovalo ve městech množství návštěvníků. Typicky to bylo sto až dvě stě zástupců elit, kteří společně pili pivo z téměř půlmetrových keramických nádob bohatě zdobených podobami barijských božstev a hrdinů.

Tato setkání byla pro fungování říše klíčová, tvrdí Williams. Elity z různých částí říše se tu setkávaly, zřejmě jim byly přinášeny dary – celý systém pak fungoval, protože významné osoby říše se u piva spřátelily a udržovaly tak spolu pravidelné vztahy.

Recept na starověké pivo

Díky detailnímu prostudování pivovaru byli vědci schopni napodobit celý proces vaření tohoto starodávného piva. „Je to komplikované a vyžaduje to jak znalosti, tak i praxi. Tento experiment nás naučil o výrobě piva spoustu, kolik to vyžadovalo námahy i času,“ popsali vědci z Fieldova muzea.

Pivo se tehdy vyrábělo ze snadno dostupných přísad, které se daly vždy snadno opatřit, a to dokonce i když sucho snížilo úrodu kukuřice. Stálý přísun piva byl podle vědců velmi silným stabilizačním faktorem; říše Huari totiž byla složená z mnoha kmenů a „národů“, společné pití piva fungovalo jako rituál, který všechny tyto vrstvy společnosti spojoval.

„Tento výzkum je pro nás důležitý, protože nám pomáhá pochopit, jak instituce vytvářejí vazby, které spojují společnost dohromady,“ uvádí autoři studie. „ Bez nich se velké politické entity začínají rozpadat na mnohem menší celky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 8 hhodinami

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 13 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 15 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 17 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 22 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Načítání...