Archeologové objevili Jeskyni jaguářího boha. Leží pod mayským městem Chichén Itzá

Na začátku března oznámili mexičtí archeologové výsledky výzkumu v jeskynním systému Balamkú. Našli tam velké množství unikátních předmětů spojených s mayskou kulturou.

V roce 1966 našli farmáři na poloostrově Yucatán vstup do jeskynního systému. Byla to naprostá náhoda, ale vesničané stejně nález oznámili mexickým archeologům. Ti vstup do jeskyní uzavřeli, aby do nich nikdo nepovolaný nepronikl. Od té doby utekly desítky let a na existenci jeskyní se téměř zapomnělo.

Naštěstí si jeden z místních na objev pamatoval a vloni tam archeology znovu zavedl. Tajemství, které leželo na dosah víc než půl století pod mayským městem Chichén Itzá, konečně mohli prozkoumat experti. Mexičtí archeologové v jeskyni Balamkú (neboli Jeskyně jaguářího boha) objevili stovky skvěle zachovaných mayských artefaktů.

Chichén Itzá v Mexiku
Zdroj: Bjørn Christian Tørrissen/Wikipedia Commons

„Balankú nám pomůže přepsat příběh Chichén Itzá. Stovky archeologických artefaktů, které ležely v sedmi místnostech s rituálními oběťmi, jsou skvěle zachované,“ uvedl archeolog Guillermo de Anda, který výzkum vedl.

Podle vědců přiměla sucha na Yucatánu v období mezi roky 700–1000 obyvatele této oblasti, aby začali pátrat po nových zdrojích vody. Našli ji v takzvaných cenotách – zatopených jeskyních krasového původu – a také v jeskynních systémech, které jsou s nimi propojené. Ale kromě životodárné tekutiny zde Mayové našli také bohy.

Vstup do mayského podsvětí

„Pro starodávné Maye představovaly jeskyně a cenoty vchody do podsvětí,“ popsala antropoložka Holley Moyesová v National Geographic. „Znamenaly pro ně ta nejposvátnější místa; podle nich se plánovaly stavby měst a vesnic, ale také společenská organizace komunit. Jsou zásadní a nesmírně důležité pro celou mayskou kulturu,“ dodává.

Díky tomu se v nich dá nalézt spousta dokladů o tom, jaká tato kultura byla. Jsou stejně podivné a důležité jako stavby na povrchu. Jedním z nejznámějších pozemních mayských staveb je El Castillo neboli Kukulkánův chrám – ohromná pyramida tvoří jednu z nejdůležitějších částí Chichén Itzá. A navíc leží jen tři kilometry od nově prozkoumané jeskyně. Blízkost k chrámu vědcům naznačuje, že Balamkú bylo nesmírně důležité místo.

„Protože obsah Jeskyně jaguářího boha byl staletí uzavřený, obsahuje důležité informace týkající se vzniku i pádu města Chichén Itzá, i těch, kdo tohle ikonické město založili,“ říká de Anda. Mezi nálezy, které archeologové zatím popsali, jsou především nádoby na potraviny i vodu, často zdobené podobiznou nebo symboly Tlaloka, boha vody a plodnosti uctívaného řadou středoamerických kultur.

Některé předměty obsahují stopy potravin, kostí, minerálů a také semen. Analýzou těchto materiálů se vědci chtějí dozvědět ještě víc o mayské kultuře. Vědci jsou velmi optimističtí, protože celý jeskynní systém je velmi rozsáhlý a dá se tedy očekávat množství dalších zajímavých nálezů. Do hlubin jeskyní se kvůli jejich špatné přístupnosti zatím archeologové nedostali.

Utajené místo

Balamkú je totiž velmi špatně dostupné. Archeologům brání v průzkumu stejný fakt, který je zodpovědný za to, že se toto místo dochovalo prakticky neporušené až do současnosti – tedy nízké stropy jeskyní, jež jsou jen 40 centimetrů nad zemí. Je tam také nedostatek kyslíku a výzkum komplikují i jediní současní obyvatelé jeskyní, hadi.

Archeologové jsou ale nadšení a na obtíže si nestěžují. „Tohle místo je výjimečné,“ prohlásil de Anda pro deník The New York Times. „Teď přichází čas pro zdokumentování, ochranu a konzervaci tohoto jedinečného a úžasného místa,“ dodal. Vědci současně budou pokračovat ve výzkumu hlubších a méně dostupných oblastí jeskynního systému. Doufají, že najdou propojení s nedalekou pyramidou.

Ve městě jsou totiž nejméně dvě cenoty, které fungovaly jako zásobárna pitné vody. Ta nejslavnější se jmenuje Studna obětí, Mayové v ní prováděli lidské oběti. „Ani jsem nemohl mluvit, začal jsem brečet,“ popsal de Anda okamžik, kdy do neprozkoumané jeskyně poprvé vstoupil. „Uvnitř můžete úplně cítit blízkost Mayů, kteří si zde uložili svoje předměty,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 37 mminutami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 3 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 5 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 6 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 8 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...