Nejméně 300 miliard, odhaduje Schillerová deficit na rok 2022. Víc peněz chce armáda i školství

Nahrávám video

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo právě pracuje na první verzi, kabinet ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá hlavně pravicová opozice, vláda nechystá.

Alena Schillerová České televizi řekla, že by se ráda vešla s rozpočtem na příští rok do 400 miliard korun. Představu má ale i o minimu financí, které bude muset stát v pokladně najít. „Už teď bych mohla říct, že deficit roku 2022 nepůjde pod 300 miliard,“ předpokládá. 

Na nové vojáky a platy učitelů

Navýšení rozpočtu bude žádat například armáda. Stát její rozpočet za sedm let zdvojnásobil na 85 miliard ročně, ministr Lubomír Metnar (za ANO) bude žádat dalších deset.

Mimo jiné počítá s dalším náborem. Armáda za uplynulých pět let přijala téměř čtyři tisíce nových vojáků, Metnar by rád, aby se armádní řady příští rok rozšířily o další tisícovku. Ministerstvo navíc v příštím roce plánuje mimo jiné nákup nových bojových vozidel pěchoty. „Musíme se bavit o ozbrojených složkách, jsou nezbytné,“ nepochybuje Schillerová.

O miliardy víc než letos má dostat i ministerstvo školství, pokrýt plánuje třeba další růst platů pedagogů. Průměrný příjem učitele vzrostl za poslední čtyři roky o 15 tisíc – na přibližně 45 tisíc hrubého.

Peníze má přinést digitální daň, uspořit chce ministryně na platech úředníků

Naopak šetřit chce ministryně na platech úředníků. Navrhne zmrazení. „Budu chtít snižovat provozní výdaje u jednotlivých resortů v rozmezí pět až deset procent,“ plánuje. „V několika vlnách jsme revidovali nutnost počtu úředníků a další prostor ke snižování nevidím,“ obává se ale například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Naopak peníze, a to až pět miliard ročně, by do státní kasy měla přinést digitální daň, s jejímž zavedením ministerstvo financí stále počítá. Ovšem ani to spolu s mírnými provozními úsporami rozpočet příliš nevylepší.

Čím vyrovnat daňový balíček?

Už loni v prosinci si vláda pro rok 2022 naplánovala schodek 286 miliard. Bez započítání daňového balíčku. Snížení daní zaměstnanců a další daňové škrty tak toto číslo zvýší o dalších minimálně 100 miliard. „Je vidět katastrofální dopad daňového balíčku, který schválilo ANO, SPD a ODS, na veřejné finance,“ upozorňuje místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Výhled státního rozpočtu z prosince 2020
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček se domnívá, že stomiliardové navýšení schodku by měly vykompenzovat úspory ve stejné výši.

„Kdyby záleželo na nás, šli bychom spíše cestou, kterou propagujeme dlouhodobě, což je progresivní zdanění,“ navrhuje státu způsob, jak přijít k penězům, předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá z KSČM.

Návrh státního rozpočtu na rok 2022 musí vláda sněmovně předložit do konce září. Definitivní schválení ale bude na konci roku, záležet tedy bude až na poslancích, kteří vzejdou z říjnových voleb. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 8 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 8 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 8 hhodinami

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 12 hhodinami

Policie vyzývá uživatele systému Bakaláři, aby zkontrolovali zabezpečení účtů

Policie vyzvala uživatele informačního systému Bakaláři, který slouží ke komunikaci školy s žáky a rodiči, aby si zkontrolovali zabezpečení svých účtů. Reaguje tím na situaci z tohoto úterý, kdy neznámý pachatel pravděpodobně prolomil účet studenta a jeho jménem poslal do jedné pražské školy výhrůžnou zprávu. Společnost provozující systém Bakaláři uvedla, že situaci řeší a spolupracuje s policií i školami.
před 12 hhodinami

Obrana znemožnila Hlaváčovi první cestu na Ukrajinu, píší média

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.