Nejméně 300 miliard, odhaduje Schillerová deficit na rok 2022. Víc peněz chce armáda i školství

Nahrávám video

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo právě pracuje na první verzi, kabinet ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá hlavně pravicová opozice, vláda nechystá.

Alena Schillerová České televizi řekla, že by se ráda vešla s rozpočtem na příští rok do 400 miliard korun. Představu má ale i o minimu financí, které bude muset stát v pokladně najít. „Už teď bych mohla říct, že deficit roku 2022 nepůjde pod 300 miliard,“ předpokládá. 

Na nové vojáky a platy učitelů

Navýšení rozpočtu bude žádat například armáda. Stát její rozpočet za sedm let zdvojnásobil na 85 miliard ročně, ministr Lubomír Metnar (za ANO) bude žádat dalších deset.

Mimo jiné počítá s dalším náborem. Armáda za uplynulých pět let přijala téměř čtyři tisíce nových vojáků, Metnar by rád, aby se armádní řady příští rok rozšířily o další tisícovku. Ministerstvo navíc v příštím roce plánuje mimo jiné nákup nových bojových vozidel pěchoty. „Musíme se bavit o ozbrojených složkách, jsou nezbytné,“ nepochybuje Schillerová.

O miliardy víc než letos má dostat i ministerstvo školství, pokrýt plánuje třeba další růst platů pedagogů. Průměrný příjem učitele vzrostl za poslední čtyři roky o 15 tisíc – na přibližně 45 tisíc hrubého.

Peníze má přinést digitální daň, uspořit chce ministryně na platech úředníků

Naopak šetřit chce ministryně na platech úředníků. Navrhne zmrazení. „Budu chtít snižovat provozní výdaje u jednotlivých resortů v rozmezí pět až deset procent,“ plánuje. „V několika vlnách jsme revidovali nutnost počtu úředníků a další prostor ke snižování nevidím,“ obává se ale například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Naopak peníze, a to až pět miliard ročně, by do státní kasy měla přinést digitální daň, s jejímž zavedením ministerstvo financí stále počítá. Ovšem ani to spolu s mírnými provozními úsporami rozpočet příliš nevylepší.

Čím vyrovnat daňový balíček?

Už loni v prosinci si vláda pro rok 2022 naplánovala schodek 286 miliard. Bez započítání daňového balíčku. Snížení daní zaměstnanců a další daňové škrty tak toto číslo zvýší o dalších minimálně 100 miliard. „Je vidět katastrofální dopad daňového balíčku, který schválilo ANO, SPD a ODS, na veřejné finance,“ upozorňuje místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Výhled státního rozpočtu z prosince 2020
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček se domnívá, že stomiliardové navýšení schodku by měly vykompenzovat úspory ve stejné výši.

„Kdyby záleželo na nás, šli bychom spíše cestou, kterou propagujeme dlouhodobě, což je progresivní zdanění,“ navrhuje státu způsob, jak přijít k penězům, předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá z KSČM.

Návrh státního rozpočtu na rok 2022 musí vláda sněmovně předložit do konce září. Definitivní schválení ale bude na konci roku, záležet tedy bude až na poslancích, kteří vzejdou z říjnových voleb. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOpozice nemá témata, říká k hlasování o nedůvěře Nacher. Hřib zmínil zadlužování

Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve sněmovně svrhnout koaliční vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro vyslovení nedůvěry kabinetu bylo 83 přítomných poslanců, proti 94. Návrh podle očekávání podpořili pouze zástupci opozičních ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba bylo důležité volat vládu k odpovědnosti v momentě, kdy „rekordním způsobem zadlužuje Česko“. Připomněl také stanovisko Evropské komise ohledně sporu o střet zájmů Babiše. Hlasování o důvěře je právem opozice, míní místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Opozice dle něj nicméně nemá témata, zmínil také „předvolební“ termín schůze. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 56 mminutami

Rostoucí počet pacientů zatěžuje kardiocentra

V Česku nyní žije přes 642 tisíc lidí s vážně nemocným srdcem, statistici ministerstva však předpokládají, že do poloviny století se počet může přiblížit milionu. Takovou vyhlídku se lékaři pokoušejí zvrátit pomocí prevence a včasného záchytu nemocných. Od ledna už běží screeningový program u praktiků, což ale přivádí do už tak přetížených kardiocenter a ordinací další pacienty. Podle odborné společnosti je bude nutné v systému flexibilněji přesouvat.
před 1 hhodinou

„Spojují se i odvěcí nepřátelé.“ Výzva burcuje ke zlepšení péče o krajinu

Farmáři, lesníci, rybáři, myslivci a ochránci přírody chtějí předvídatelnější podmínky pro hospodaření i ochranu přírody a lepší spolupráci mezi státem, samosprávami a lidmi z praxe. Výzvou S úctou k české krajině reagují také na úsporná opatření ministerstva životního prostředí.
před 3 hhodinami

Resort obrany zrušil zakázku na obrněná vozidla, tendr vyhlásí znovu

Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na 185 obrněných čtyřkolových vozidel za 24,7 miliardy korun. Vysvětlilo to mimo jiné ekonomickými důvody, vyplývá z informací v rejstříku zakázek. Na zrušení zakázky upozornily servery Aktuálně.cz a Ekonomický deník. Podle resortu ale po odstranění nedostatků bude výběrové řízení vyhlášeno znovu. Vozidla by měla sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Zrušení zakázky zkritizovali zástupci sněmovní opozice.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 13 hhodinami

Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Pro svržení kabinetu hlasovalo 83 přítomných opozičních poslanců, potřeba by bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 94 zákonodárců koalice. Debata se předtím vyostřila, když se opoziční představitelé sháněli po premiérovi Babišovi. Jednání o nedůvěře trvalo tři dny, vládu během čtvrtka podrobili kritice zástupci opozice v čele s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kritizovali například zadlužování země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šéf příbramské nemocnice končí kvůli kauze VZP ve funkci

Někdejší manažer Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petr Honěk, prověřovaný v souvislosti se zásahem ve VZP a farmaceutických firmách, končí v čele příbramské nemocnice. O jeho odvolání z představenstva oblastní nemocnice rozhodli středočeští radní v působnosti valné hromady, sdělila mluvčí hejtmanství Zuzana Žídková. Podle ní Honěk skončil ve funkci s okamžitou platností.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Turkova autonehoda byla nanejvýš přestupkem, policie trestný čin nezjistila

Při červencové autonehodě poslance Filipa Turka (za Motoristy) a řidiče nemocničního vozu v centru Prahy se nestal trestný čin, sdělila výsledek prověřování mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. Doplnila, že policie věc postoupila do přestupkového řízení. Zjištěné skutečnosti podle ní nasvědčují podezření, že přestupku se dopustili oba účastníci srážky. Turek uvedl, že je připraven dál pracovat pro Česko v souladu s mandátem. Premiér Andrej Babiš (ANO) pro ČT reagoval, že zatím není jasné, kdo nehodu zavinil.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.