Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo právě pracuje na první verzi, kabinet ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá hlavně pravicová opozice, vláda nechystá.
Nejméně 300 miliard, odhaduje Schillerová deficit na rok 2022. Víc peněz chce armáda i školství
Události: Navýšit rozpočet v roce 2022 chce armáda i školství (zdroj: ČT24)
Alena Schillerová České televizi řekla, že by se ráda vešla s rozpočtem na příští rok do 400 miliard korun. Představu má ale i o minimu financí, které bude muset stát v pokladně najít. „Už teď bych mohla říct, že deficit roku 2022 nepůjde pod 300 miliard,“ předpokládá.
Na nové vojáky a platy učitelů
Navýšení rozpočtu bude žádat například armáda. Stát její rozpočet za sedm let zdvojnásobil na 85 miliard ročně, ministr Lubomír Metnar (za ANO) bude žádat dalších deset.
Mimo jiné počítá s dalším náborem. Armáda za uplynulých pět let přijala téměř čtyři tisíce nových vojáků, Metnar by rád, aby se armádní řady příští rok rozšířily o další tisícovku. Ministerstvo navíc v příštím roce plánuje mimo jiné nákup nových bojových vozidel pěchoty. „Musíme se bavit o ozbrojených složkách, jsou nezbytné,“ nepochybuje Schillerová.
O miliardy víc než letos má dostat i ministerstvo školství, pokrýt plánuje třeba další růst platů pedagogů. Průměrný příjem učitele vzrostl za poslední čtyři roky o 15 tisíc – na přibližně 45 tisíc hrubého.
Peníze má přinést digitální daň, uspořit chce ministryně na platech úředníků
Naopak šetřit chce ministryně na platech úředníků. Navrhne zmrazení. „Budu chtít snižovat provozní výdaje u jednotlivých resortů v rozmezí pět až deset procent,“ plánuje. „V několika vlnách jsme revidovali nutnost počtu úředníků a další prostor ke snižování nevidím,“ obává se ale například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Naopak peníze, a to až pět miliard ročně, by do státní kasy měla přinést digitální daň, s jejímž zavedením ministerstvo financí stále počítá. Ovšem ani to spolu s mírnými provozními úsporami rozpočet příliš nevylepší.
Čím vyrovnat daňový balíček?
Už loni v prosinci si vláda pro rok 2022 naplánovala schodek 286 miliard. Bez započítání daňového balíčku. Snížení daní zaměstnanců a další daňové škrty tak toto číslo zvýší o dalších minimálně 100 miliard. „Je vidět katastrofální dopad daňového balíčku, který schválilo ANO, SPD a ODS, na veřejné finance,“ upozorňuje místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Výhled státního rozpočtu z prosince 2020
Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček se domnívá, že stomiliardové navýšení schodku by měly vykompenzovat úspory ve stejné výši.
„Kdyby záleželo na nás, šli bychom spíše cestou, kterou propagujeme dlouhodobě, což je progresivní zdanění,“ navrhuje státu způsob, jak přijít k penězům, předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá z KSČM.
Návrh státního rozpočtu na rok 2022 musí vláda sněmovně předložit do konce září. Definitivní schválení ale bude na konci roku, záležet tedy bude až na poslancích, kteří vzejdou z říjnových voleb.