Bez reformy daňové nebude ta důchodová, tvrdí Maláčová. Plán na jednorázový příspěvek penzistům čelí kritice

Provedení důchodové reformy podmiňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předchozími úpravami daňového systému – zrušením superhrubé mzdy a návratem progrese. Podle ekonoma a spoluzakladatele iniciativy KoroNERV-20 Mojmíra Hampla ale ani jedno není vhodné, obává se, že důsledkem bude ještě vyšší zdanění práce. Opoziční poslankyně Olga Richterová (Piráti) se domnívá, že vzhledem k tomu, že se o daních debatuje až nyní, vláda především způsobuje chaos a nejistotu ohledně příštího roku. Shoda na politické scéně není ani ohledně jednorázového příspěvku penzistům. Proti šesti tisícům je i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Ministryně práce a sociálních věcí představila počátkem roku koncepci důchodové reformy a tvrdí, že má již připravené i její paragrafované znění. Ještě před důchody a způsobem, kterým se na ně shánějí peníze, ale chce změnit způsob, jak stát vybírá daně. Sociální demokraté podle ní podpoří paušální daň pro živnostníky, s níž přišlo ANO, pod podmínkou zrušení suberhrubé mzdy pro zaměstnance. Tu Maláčová považuje za „podvod na voličích, který zavedla pravice“.

„Výsledek se nepovedl. Superhrubá mzda je světový unikát. Rozhodně to nevedlo k zpřehlednění a už vůbec ne k transparentnosti zdanění v České republice,“ řekla Maláčová v Otázkách Václava Moravce.

V souvislosti se zrušením superhrubé mzdy se hovoří o zavedení daňové progrese, není ale dosud zcela jasné, jaká pásma vzniknou. Podle ministryně práce a sociálních věcí to ještě není v koalici dojednané. „Jakmile budeme dohodnutí, ministerstvo financí všechno zveřejní,“ slíbila.

To se ale nelíbí opozici – nejen stranám, které byly u zavedení superhrubé mzdy, ale ani Pirátům. Jejich poslankyně Olga Richterová v OVM připomněla, že do konce roku zbývají čtyři měsíce, a přitom není jasné, jaké daně bude kdo platit. „V situaci tak extrémně nejistého roku, roku plného takových překvapení a výkyvů, je překvapivé, že vláda s tím tématem vychází, aniž by byla shodnutá,“ poukázala.

Bývalý viceguvernér České národní banky a spoluzakladatel iniciativy KoroNERV-20 Mojmír Hampl potom s tím, co Maláčová prosazuje, principiálně nesouhlasí. Ačkoli ministryně hovořila o potřebě snížit zdanění práce, obává se Hampl, že dosáhne opaku. „Byl bych radši, kdybychom měli systém, ve kterém je menší progrese, než kdybychom ho znovu nahrazovali systémem s brutální progresí, kde střední třída bude hrozně krvácet tím, že se jí budou zvyšovat daně,“ uvedl v OVM. Za „brutální“ považuje zdanění s velkým počtem sazeb fungující v západoevropských zemích.

Podle Richterové by bylo možné ponechat více peněz v domácnostech i jiným způsobem než takto velkou proměnou daňového systému, a sice zvýšením daňové slevy na poplatníka. Připomněla, že její strana takový návrh ve sněmovně dokonce předložila. Maláčová to však nepovažuje za vhodný přístup k problematice.

„Potřebujeme komplexní daňovou reformu a nemůže se to dělat kousek po kousku jako u salámu,“ podotkla.

Důchody: Méně z pojištění, více z daní

Provedením reformy daní podmiňuje Jana Maláčová úspěch při proměně penzijního systému. „Nemůžeme se bavit o důchodové reformě bez daňové reformy, souvisí to se vším. Zdanění práce – ať je to sociální pojištění, nebo ať jsou to daně – je u nás velmi vysoké. Oboje jsou to svým způsobem daně,“ připustila.

Předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová považuje za klíčové změnit způsob, kterým se penze financují – v Česku jdou dnes čtyři pětiny peněz na ně z pojistného, průměr v zemích OECD je přitom jen 50procentní. „Je potřeba připustit si, že do financování důchodů je potřeba zapojovat daleko více příjmů státního rozpočtu. To znamená příjmů z obecných daní,“ poukázala Nerudová.

Maláčová se chystá právě k tomu. „To je idea nultého a prvního pilíře. Pokud by byl základní důchod financován z nultého pilíře, podle naší představy z obecných daní, tak pak to, co je v prvním pilíři, co má být kryto ze sociálního pojištění, se může přizpůsobit. Ale je to věc na roky. Věc velmi dobře promyšlené reformy,“ poznamenala.

Šest tisíc pro důchodce: Vláda na to nemá, varují ekonom i opoziční poslankyně

Bez souvislosti s důchodovou reformou ale vládní politici začali hovořit o bezprostředním zvýšení penzí. Poté, co špičky ČSSD a následně i ANO začaly hovořit o možném jednorázovém příspěvku pro důchodce nebo valorizaci nad zákonný rámec, zazněla v sobotu konkrétní čísla. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zmínil o jednorázovém pěti až šestitisícovém příspěvku, Maláčová následně oznámila, že vládě navrhne, aby důchodci dostali jednorázově šest tisíc korun, které označila za „rouškovné“. V Otázkách Václava Moravce upřesnila, že kabinet v pondělí návrh ještě nebude schvalovat, protože jej musí probrat koalice.

„Jsem stále ještě otevřená tomu, že šest tisíc se rozpočítá do 12krát 500. Těch šest tisíc má dvě kondicionality: Jsme schopni to vyplatit, pokud to nebude mít dopad na exekuce a když to nebude mít dopad na dávky na bydlení,“ shrnula. Na druhé straně připustila, že kdyby se šest tisíc korun rozdělilo jako dodatečná valorizace do jednotlivých měsíců příštího roku, bylo by to pro stát v důsledku dražší, protože by tyto peníze již musel vyplácet i ve všech následujících letech.

Hampl není nakloněn ani jednorázovému příspěvku, ani valorizaci nad zákonný rámec. Připomněl slova premiéra Babiše přirovnávající řízení státu k řízení firmy. „Když máte stát jako firmu a té firmě se nedaří, nemá příjmy, neprodává, potřebuje si půjčovat, tak v tu chvíli vymýšlet, jak zaměstnancům firmy přidat nad rámec kolektivní smlouvy, rovná se dle mého fiskálnímu šílenství,“ varoval.

Obává se navíc, že z původních úvah, zda případně zvýšit valorizaci penzí, nebo dát důchodcům jednorázový příspěvek, nakonec bude oboje. To ale Maláčová vyloučila, není to podle ní technicky možné. „Pokud prosadíme rouškovné a zároveň budeme dělat zákonnou valorizaci, z hlediska IT to bude technicky velmi náročné,“ míní.

Podle Richterové ale vláda chystá výdaj – plus šest tisíc pro každého důchodce značí v součtu minus osmnáct miliard pro státní rozpočet – o kterém neví, kde na něj sežene peníze.  „Proč vystřelovat nahodilé návrhy, když není řečeno, kde na to vzít?“ zdůraznila.

Sama by za možný zdroj peněz pro rouškovné považovala větší podporu dluhových poraden, které by pomohly lidem s exekucemi. Domnívá se, že kdyby se podařilo z exekuční pasti dostat alespoň čtvrtinu lidí, o kterých si myslí, že pracují načerno, a vrátit je do ekonomiky, státu by to potřebné miliardy přineslo.

Hampl však věří, že by za současné situace měli důchodci pochopení, kdyby dostali navíc pouze 840 korun v rámci zákonné valorizace a nic navíc. Podle něj ostatně k útlumu ekonomiky došlo i ve snaze ochránit před covidem-19 právě seniory.

„Ekonomická logika se dostává do křížku s politickou. Nemůžete mít všechno, nemůžete mít stabilní veřejné finance, nemůžete všem snížit daně a nemůžete všem slibovat, že se budou mít skvěle,“ míní.

Ministryně práce a sociálních věcí je naopak přesvědčena, že je potřeba důchodcům přidávat, protože mnoho z nich má penzi velmi nízkou. Příspěvek penzistům postavila vedle návrhu umožňujícímu firmám zpětně odepsat zisk. Maláčová jej označila za „dáreček pro nadnárodní korporace“.

„Když jde o návrh za 30 miliard a jde to firmám, zejména nadnárodním korporacím, tak nikdo nic neřekne. Ale když chceme, aby lidé, kteří celý život pracovali a stejně se mají mizerně, a chceme jim pomoci, tak se to považuje za populismus,“ tvrdí ministryně.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) později v Událostech ČT uvedla, že variantu jednorázového příspěvku šest tisíc korun důchodcům nepodpoří. „Je to na debatu, v rozpočtu 2020 předpokládáme, že prostor bude, ale musíme se bavit o částce rozpočtově odpovědné,“ nastínila.

Šest tisíc kritizují vedle Pirátů i další sněmovní opoziční strany, například podle předsedy STAN Víta Rakušana vrcholí populistické zoufalství. Naopak KSČM návrh vítá.

Antivirus měl skončit, bude pokračovat ještě několik měsíců

Kromě budoucnosti se vláda stále potýká s dopady nedávné minulosti – krizí způsobenou společenským a ekonomickým útlumem na jaře, kdy lidé směli chodit jen do práce, na nákup a na vycházku. Poslední dny by před sebou měl mít program Antivirus, je však jisté, že potrvá ještě déle. Stále totiž není připraven zákonný rámec pro kurzarbeit, který by měl stávající program natrvalo nahradit.

„Máme dohodu, že prodloužení Antiviru bude buď o dva měsíce, nebo do konce roku, a kurzarbeit bude nejpozději 1. ledna,“ upřesnila Jana Maláčová.

Nahrávám video
Události: Program Antivirus zřejmě bude pokračovat
Zdroj: ČT24

Olga Richterová považuje situaci, kdy má program Antivirus skončit, formálně dosud nebyl prodloužen a pravidla pro kurzarbeit, která jej mají nahradit, nejsou hotová, za důkaz svých slov o tom, že vláda postupuje chaoticky.

„Vláda nesnižuje míru nejistoty ve společnosti, v podnikatelském prostředí, ale zvyšuje – tím, že věci jsou na poslední chvíli. Polovina ekonomického propadu je z nejistoty,“ míní.

Podle Mojmíra Hampla je ale potřeba, aby program Antivirus co nejdříve skončil. Ten totiž podle něj nezavádí kurzarbeit, nýbrž „keine Arbeit“ (tedy žádnou práci). „Je to speciální program, kde 700 tisícům lidí fakticky platíme za to, že nic nedělají, a děláme z nich dodatečné státní zaměstnance,“ zhodnotil Hampl program Antivirus, respektive verzi Antivirus B.

Schillerová se vyjádřila, že podpoří prodloužení programu Antivirus jen na nezbytně krátkou dobu, určitě je přitom proti prodloužení Antiviru C, ten představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám s počtem zaměstnanců do 50.

„Program byl důležitý, sehrál svou roli, ale my dnes nemůžeme podporovat to, že jsou lidé na překážkách, a kompenzovat mzdy. Musíme naopak podporovat to, že jsou zaměstnáváni, že vytvářejí hodnoty, a tak pomoc firmám, a to je jednoznačně kurzarbeit,“ prohlásila ministryně financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 14 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 14 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 16 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...