Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce v příštích dnech či týdnech předložit návrh zákona na trvalý kurzarbeit. Ten by měl v příštích měsících navázat na nynější program na podporu zaměstnanosti Antivirus. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) věří, že se koaliční špičky na podobě kurzarbeitu shodnou. Koaliční rada ANO a ČSSD by se měla jeho zavedením zabývat v pondělí odpoledne.
Maláčová chce v příštích týdnech předložit návrh zákona na trvalý kurzarbeit
Ministryně práce předloží návrh trvalého kurzarbeitu (zdroj: ČT24)
„Paní ministryně připravila českou verzi kurzarbeitu, je to něco, s čím jdeme na koaliční radu. Věříme, že se shodneme s hnutím ANO na finální podobě, tak aby materiál mohl co nejrychleji odejít do Poslanecké sněmovny, aby prošel všemi potřebnými procesy a začal platit co nejdříve. Protože z mého pohledu je to to nejefektivnější, co můžeme nasadit v situaci, kdy stále ekonomika bude čelit důsledkům koronavirové krize,“ uvedl Hamáček.
„V příštích dnech, týdnech, bych chtěla predložit konkrétní znění legislativního návrhu, tedy návrh zákona na trvalý kurzarbeit,“ potvrdila Maláčová. Uvedla, že podmínky pro spuštění kurzarbeitu, se kterými jdou do vyjednávání, jsou trojího charakteru.
„Buď se to spustí pro jednotlivé firmy automaticky, tam čekáme od ministerstva průmyslu a obchodu na stanovení podmínek, za kterých by se tak mohlo dít. Druhá varianta je, že by to platilo plošně pro celou ekonomiku, v případě, že by nám narostla nezaměstnanost o patnáct procent, a to k určitému datu. Upozorňuju, že to není o patnáct procentních bodů, ale o patnáct procent v rámci jednoho časového období,“ upřesnila.
Třetí možností je pak podle ní rozhodnutím vlády. „Například, když dojde k živelním katastrofám, pandemiím a podobně. To znamená, že by došlo k situaci podobné té v březnu tohoto roku,“ doplnila Maláčová.
Brífink ke kurzarbeitu a k aktuální situaci v Moravskoslezském kraji (zdroj: ČT24)
Princip pomoci trvalého kurzarbeitu, tak jak se podle Maláčové vyjednává na úrovni tripartity, by spočíval v tom, že zaměstnavatel nebude zaměstnancům vyplácet náhrady mezd po dobu, kdy zaměstnanci nepracovali, ale stát bude zaměstnanci přímo poskytovat za čas jeho nepráce podporu v částečné zaměstnanosti.
Stát by také podle ní vyplácel podporu jen u firem, které zaměstnancům částečně přidělují práci. A stanoví se také řada dalších podmínek. „Například ta, že zaměstnanec musí být v pracovním poměru alespoň dvanáct měsíců. Nebo že doba čerpání bude stanovená tak, jako je to v Německu, na časový rámec 24 měsíců, ale konkrétní firma bude moci čerpat například jen 9 měsíců z toho programu,“ dodala ministryně.
Změna Antiviru na kurzarbeit by měla proběhnout nejpozději v říjnu, uvedl Havlíček
O podobě dlouhodobého kurzarbeitu vyjednávají s vládou odbory a zaměstnavatelé. Maláčová už dříve řekla, že chce návrh změny zákona předložit v srpnu.
Změna programu na podporu zaměstnanosti Antivirus na kurzarbeit by se podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) měla uskutečnit nejpozději v říjnu. Je však třeba legislativní úprava, která se podle něho nedá stihnout dříve než v září. Do té doby nevyloučil změny parametrů Antiviru, uvedl Havlíček v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce.
Nyní stát podporuje zaměstnanost ve firmách, které zasáhla krize kvůli epidemii nového koronaviru, prostřednictvím programů Antivirus. Maláčová uvedla, že se díky nim povedlo zachránit 736 tisíc pracovních míst. „Cílená podpora je levnější, než kdyby lidé přišli o práci, šli na úřad práce a dostávali by podporu v nezaměstnanosti,“ zdůraznila.
Program Antivirus
Antivirus teď pokrývá období od vyhlášení nouzového stavu od 12. března do konce srpna. Někteří členové vlády z ČSSD i za ANO už mluvili o prodloužení do konce roku. Žádají to odbory i zaměstnavatelé. Sociální demokraté zdůrazňují, že trvalý kurzarbeit by na ně měl plynule navázat. Hamáček poznamenal, že si nedovede představit, aby mezi kurzarbeitem a programy Antivirus byla mezera.
„Pokračování po srpnu je jasná věc. Spíš jde o ty parametry – jestli úplně ve stejném módu, nebo jestli budou parametrické změny,“ uvedla už dříve ministryně.
Rovněž nezávislá iniciativa odborníků KoroNERV-20 navrhuje ukončit státní program na podporu zaměstnanosti Antivirus nejpozději k 31. prosinci. Podle odborníků by neměla být nepřiměřeně prodlužována. Pomoc by mohla být podle nich ukončována i postupně po jednotlivých typech příspěvků. Zároveň s tím by měla být i podle iniciativy podpora změněna v model podobný německému kurzarbeitu.
Příjemci programu Antivirus
Současný program Antivirus zahrnuje tři druhy podpor:
- Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy.
- Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.
- Podpora C představuje odpuštění odvodů za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí více než desetinu lidí.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí získalo příspěvky na mzdy od 12. března do 1. července již celkem 56 765 firem. Stát tak poskytl peníze na výdělky 711 023 pracovníků. Vyplaceno bylo zhruba 14 miliard korun. Z dostupných podpor patří Antivirus mezi podniky k nejvyužívanějším. Pomoc z něj podle průzkumu Asociace hotelů a restaurací České republiky například čerpá 90 procent hotelů a restaurací.