Ministerstvo financí nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši několika desítek miliard korun, který vznikne po dohodnutém zrušení superhrubé mzdy. Schodek rozpočtu bude proto v několika příštích letech vyšší. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle které je chystané zrušení superhrubé mzdy investicí zvyšující spotřebu domácností a na příjmy státního rozpočtu bude mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu.
Schillerová s odkazem na aktuální propočty analytiků svého ministerstva ve čtvrtek upřesnila, že reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů by měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard připadá na státní rozpočet.
Vládní koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Zaměstnancům díky tomu z hrubé mzdy zůstane více peněz. Příjmy rozpočtu ale příjdou o miliardy korun.
„Já samozřejmě neumím říct, a říkám to otevřeně, že to vezmu tady a tímto to (výpadek příjmů) vyrovnám. Prostě my jsme v situaci, kdy se nacházíme v bezprecedentní krizi, která se dá srovnat jenom s třicátými lety minulého století,“ uvedla Schillerová.
Ekonomický růst podle ministryně táhne spotřeba a investice, do obojího nyní vláda investuje.
Národní rozpočtová rada zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně považuje v současné ekonomické situaci za nevhodné. Pro povzbuzení poptávky je podle rady vhodnější podpora přímými vládními výdaji.
Navíc existuje reálná možnost, že domácnosti kvůli očekávání nepříznivého vývoje ekonomiky značnou část nových příjmů uspoří, a tím bude ohrožen očekávaný dodatečný výnos DPH a spotřebních daní, který vláda očekává.
Pochybnosti má i guvernér ČNB Jiří Rusnok
Také guvernér České národní banky Jiří Rusnok nedávno uvedl, že podle něj snížení daně z příjmu nepovede k tomu, že by lidé více utráceli a tím podpořili spotřebu, která je jednou z významných složek výkonu ekonomiky. „Velká část lidí ty peníze spíše uspoří, což ekonomiku nenakopne,“ dodal.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že rizikem není deficit letošního státního rozpočtu, který je plánován na 500 miliard korun, ale vývoj v dalších letech. Zatím totiž nebylo blíže určeno, jak budou kompenzovány propady příjmů ze zrušení superhrubé mzdy či daně z převodu nemovitostí. „Výpadky v příjmech v řádech vyšších desítek miliard korun nebude jednoduché najít a vysoké deficity se tak patrně stanou v příštích letech běžnou praxí,“ varoval.
