UDÁLOSTI: Vláda se shodla na zrušení superhrubé mzdy
Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta zůstane tedy fakticky zachována.
Podle Národní rozpočtové rady nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, na kterých se vládní koalice dohodla, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Co to přinese zaměstnancům
„Znovuzavedení progresivního zdanění a dvou sazeb povede k úsporám na dani v řádu vyšších stovek až tisícikorun měsíčně pro většinu zaměstnanců,“ uvedl expert na daně a partner poradenské společnosti PwC Tomáš Hunal.
Na druhou stranu ale podle něj povede ke zvýšení daňového zatížení u lidí, kteří kromě příjmů ze zaměstnání mají ještě další příjmy, které v součtu převýší limit pro uplatnění druhé daňové sazby 23 procent. „Tyto pasivní příjmy byly dosud zdaňovány sazbou 15 procent, nově však mohou podléhat dani 23 procent,“ dodal.
Schillerová: Jde o dlouhodobou investici
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začátkem srpna představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 do 19 procent. S premiérem se poté dohodla na tom, že zůstanou dvě sazby.
K zavedení případné třetí sazby, o které se uvažovalo, předseda ČSSD Hamáček řekl, že výnos ze střední sazby by byl jen několik stovek milionů korun ročně. „A to je částka, kvůli které se nevyplatí zavádět třetí sazbu daně z příjmu,“ uvedl.
Způsob předložení změny daní do sněmovny bude podle Babiše řešit Schillerová. Případné zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvojí sazby totiž sníží příjmy do státního rozpočtu, podle premiéra asi o 74 miliard ročně.
„Nacházíme se v bezprecendentní hospodářské krizi, která je srovnatelná s krizí ve třicátých letech. Ekonomický růst se podporuje dvěma faktory, jedním z nich je spotřeba, druhým jsou investice. Obojí tato vláda dělá,“ podotkla ministryně financí v Událostech ČT. „Zrušení superhrubé mzdy je investice do budoucnosti. Neřeknu, ze které kapsy to vezmu. Postupně se nám to bude vracet na příjmech rozpočtu, které získáme tím, že nezaškrtíme spotřebu.“
ODS: Standardní postup Andreje Babiše
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura považuje zrušení superhrubé mzdy za dobrou zprávu pro daňové poplatníky. Krok je v souladu s politikou ODS. K očekávanému výpadku příjmů do státního rozpočtu uvedl, že nesdílí úvahu Schillerové o 74 miliardách. Přesná částka se teprve ukáže. Dodal, že stát by měl naopak šetřit na národních dotačních titulech, rušit úřednická místa a digitalizovat státní správu.
„Andrej Babiš si osvojil náš návrh, který jsme předkládali už několikrát. Jsem rád, že ho realizuje,“ podotkl v Událostech, komentářích předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Je standardní postup Andreje Babiše, že odmítne návrh opozice, aby ho následně vydával za vlastní.“
Ekonomové upozorňují, že efektivnější by byla komplexnější daňová reforma. „Co tíží český daňový systém, je vysoké odvodové zatížení práce. Například rozdíl mezi tím, co firma platí za své zaměstnance, a tím, co zaměstnanec dostane na svůj účet, je v Evropské unii sedmý nejvyšší,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s tím, že česká práce je drahá práce.
Příspěvek pro penzisty
Koalice se rovněž dohodla, že senioři by měli dostat v prosinci příspěvek 5000 korun. Vyplacení by měl upravit zákon. Aby začal platit, musí ho schválit nejen vláda, ale i parlament a podepsat prezident.
Stát by měl na příspěvky podle Babiše vydat 15 miliard korun. Starobních důchodů a důchodkyň je 2,41 milionu. Podle toho by výdaje měly činit 12 miliard. Opoziční politici mluví o mimořádné podpoře jako o uplácení voličů. Premiér záměr dřív zdůvodnil tím, že senioři měli v době epidemie stres. Vicepremiér Hamáček zmínil růst cen.