Zrušení superhrubé mzdy je blíž. Daň z příjmu by měla být 15 procent, oznámil Babiš

12 minut
UDÁLOSTI: Vláda se shodla na zrušení superhrubé mzdy
Zdroj: ČT24

Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně. Na tiskové konferenci to v pátek uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Tento záměr se nyní bude snažit menšinová vláda prosadit ve sněmovně, aby začal platit od příštího roku. Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém programovém prohlášení. Důchodci dostanou jednorázový příspěvek ve výši pět tisíc korun, oznámil předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček.

Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta zůstane tedy fakticky zachována.

Podle Národní rozpočtové rady nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, na kterých se vládní koalice dohodla, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Co to přinese zaměstnancům

„Znovuzavedení progresivního zdanění a dvou sazeb povede k úsporám na dani v řádu vyšších stovek až tisícikorun měsíčně pro většinu zaměstnanců,“ uvedl expert na daně a partner poradenské společnosti PwC Tomáš Hunal.

Na druhou stranu ale podle něj povede ke zvýšení daňového zatížení u lidí, kteří kromě příjmů ze zaměstnání mají ještě další příjmy, které v součtu převýší limit pro uplatnění druhé daňové sazby 23 procent. „Tyto pasivní příjmy byly dosud zdaňovány sazbou 15 procent, nově však mohou podléhat dani 23 procent,“ dodal.

Schillerová: Jde o dlouhodobou investici

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začátkem srpna představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 do 19 procent. S premiérem se poté dohodla na tom, že zůstanou dvě sazby.

K zavedení případné třetí sazby, o které se uvažovalo, předseda ČSSD Hamáček řekl, že výnos ze střední sazby by byl jen několik stovek milionů korun ročně. „A to je částka, kvůli které se nevyplatí zavádět třetí sazbu daně z příjmu,“ uvedl.

Způsob předložení změny daní do sněmovny bude podle Babiše řešit Schillerová. Případné zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvojí sazby totiž sníží příjmy do státního rozpočtu, podle premiéra asi o 74 miliard ročně.

„Nacházíme se v bezprecendentní hospodářské krizi, která je srovnatelná s krizí ve třicátých letech. Ekonomický růst se podporuje dvěma faktory, jedním z nich je spotřeba, druhým jsou investice. Obojí tato vláda dělá,“ podotkla ministryně financí v Událostech ČT. „Zrušení superhrubé mzdy je investice do budoucnosti. Neřeknu, ze které kapsy to vezmu. Postupně se nám to bude vracet na příjmech rozpočtu, které získáme tím, že nezaškrtíme spotřebu.“

ODS: Standardní postup Andreje Babiše

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura považuje zrušení superhrubé mzdy za dobrou zprávu pro daňové poplatníky. Krok je v souladu s politikou ODS. K očekávanému výpadku příjmů do státního rozpočtu uvedl, že nesdílí úvahu Schillerové o 74 miliardách. Přesná částka se teprve ukáže. Dodal, že stát by měl naopak šetřit na národních dotačních titulech, rušit úřednická místa a digitalizovat státní správu.

„Andrej Babiš si osvojil náš návrh, který jsme předkládali už několikrát. Jsem rád, že ho realizuje,“ podotkl v Událostech, komentářích předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Je standardní postup Andreje Babiše, že odmítne návrh opozice, aby ho následně vydával za vlastní.“

Ekonomové upozorňují, že efektivnější by byla komplexnější daňová reforma. „Co tíží český daňový systém, je vysoké odvodové zatížení práce. Například rozdíl mezi tím, co firma platí za své zaměstnance, a tím, co zaměstnanec dostane na svůj účet, je v Evropské unii sedmý nejvyšší,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s tím, že česká práce je drahá práce.

  • Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka (lidi s příjmem zhruba nad 1,2 milionu ročně odvádějí z částky nad touto hranicí sedmiprocentní přirážku k dani z příjmů). Superhrubá mzda jsou náklady zaměstnavatele na jeho zaměstnance. 
  • Superhrubou mzdu zavedl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v roce 2007 prosadila v parlamentu vláda Mirka Topolánka. Základem daně pro zdanění příjmů ze závislé činnosti, tedy hlavně mezd zaměstnanců, je jejich hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatelů na zdravotní a sociální pojištění. Začala platit od roku 2008. 
  • Současná vláda chce superhrubou mzdu zrušit – má to i ve svém programovém prohlášení – aby odstranila současnou složitou konstrukci daně. 
  • Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje současný systém za složitý, netransparentní a v evropských poměrech zcela ojedinělý. Uvedla o něm, že je to nesystémový paskvil, který deformuje daňový systém. Dodala, že nyní se 15procentní sazba počítá „z nafouknutého základu“ a ve výsledku nyní představuje reálné zdanění 20,1 procenta z hrubé mzdy.
  • Schillerová také napsala v únoru 2018, když se za současné vlády začalo chystat zrušení superhrubé mzdy: „Proto bylo odpovědné vyčkat se zrušením superhrubé mzdy do chvíle, kdy si díky lepšímu výběru daní můžeme dovolit snížit reálnou sazbu daně zaměstnanců z 20,1 na 19 procent.“
  • O zrušení superhrubé mzdy usilovala i předchozí vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).
  • Zdroj: ČT24, ČTK, MF ČR, Kurzy.cz

Příspěvek pro penzisty

Koalice se rovněž dohodla, že senioři by měli dostat v prosinci příspěvek 5000 korun. Vyplacení by měl upravit zákon. Aby začal platit, musí ho schválit nejen vláda, ale i parlament a podepsat prezident.

Stát by měl na příspěvky podle Babiše vydat 15 miliard korun. Starobních důchodů a důchodkyň je 2,41 milionu. Podle toho by výdaje měly činit 12 miliard. Opoziční politici mluví o mimořádné podpoře jako o uplácení voličů. Premiér záměr dřív zdůvodnil tím, že senioři měli v době epidemie stres. Vicepremiér Hamáček zmínil růst cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Snahu vlády o změnu systému emisních povolenek podporují odbory i zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
9. 7. 2025Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kraje nedostanou od státu chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic nebo projekty přesunout na příští rok, uvedla mluvčí Asociace krajů ČR a Zlínského kraje Soňa Ličková. Ministerstvo dopravy k tomu sdělilo, že stát přispívá každoročně krajům a Praze na dopravní projekty více než deseti miliardami korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet ministerstva kultury je rekordní, říká Baxa

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.
před 15 hhodinami

Obrana pohrozila odstoupením od miliardové smlouvy na děla Caesar

Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Energie zlevňují, už ale ne tak výrazně

Ceny energií v Česku klesají. Dodavatelé své nabídky v posledních měsících zlevňují – i když ne tak výrazně jako v předešlém období. Někteří plánují další snížení cen na podzim. Analytici se proto shodují, že nadcházející topná sezona bude v průměru levnější než ta předchozí. Část z nich ale zároveň upozorňuje, že v dlouhodobějším horizontu mohou energie začít spíš zdražovat, a radí současné ceny si pojistit na delší dobu.
před 19 hhodinami

Kolovratník odmítá reformu důchodů „na sílu“. Podle Skopečka by jinak neprošla

Hnutí ANO neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) s návrhem na zrušení vládní důchodové reformy. Verdikt opoziční hnutí podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO) respektuje, i když jej prý trochu očekávalo. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček opozici vytknul, že debatu využívala k obstrukcím a odmítla také jednání s koalicí. O rozhodnutí ÚS i možných změnách v jednacím řádu sněmovny politici debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.
před 20 hhodinami
Načítání...