Koalice se shodla na jednorázovém příspěvku pro důchodce. Každý by měl dostat pět tisíc korun

11 minut
Události ČT: Senioři by měli dostat jednorázový příspěvek 5 tisíc korun
Zdroj: ČT24

Senioři by měli letos v prosinci dostat mimořádný jednorázový příspěvek k důchodu pět tisíc korun. Shodli se na tom v pátek lídři koaličních stran. Vyplacení by měl upravit zákon, který bude muset schválit vláda, parlament i prezident. Pravidelná každoroční valorizace penzí se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nebude navyšovat nad zákonný rámec.

Stát by měl na příspěvky podle premiéra vydat patnáct miliard korun. Starobních důchodců je v Česku 2,41 milionu. Invalidní penzi pobírá asi 419 tisíc lidí a pozůstalostní 64 tisíc.

Babiš uvedl, že příspěvek nemá souvislost s koronavirem a není to rouškovné. O takzvaném rouškovném dříve mluvila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček zdůvodnil mimořádnou podporu růstem cen. Na seniory podle něj dopadl víc než na ostatní. Index spotřebitelských cen se v červenci v Česku meziročně zvedl o 3,4 procenta, seniorům pak o 3,9 procenta.

„Naši důchodci, kteří tady 60 let budovali naši zemi a klíčovou infrastrukturu, si to (příspěvek) zaslouží. Jejich životní náklady stoupají,“ doplnil Babiš.

Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) řekla, že její strana preferuje spíš to, aby byl pětitisícový příspěvek rozdělen do jednotlivých měsíců v příštím roce. „Na druhou stranu i ta jednorázová platba, těch pět tisíc, která by měla proběhnout ještě letos, je na místě,“ uvedla.

Z opozice zní kritika

Opoziční politici i někteří zástupci podnikatelů o mimořádné podpoře mluví jako o uplácení voličů. Premiér záměr dřív zdůvodňoval tím, že senioři měli v době epidemie stres. „Chtěl bych zdůraznit, že skutečně to, co navrhujeme, není žádná korupce, žádný úplatek,“ uvedl Babiš. Podle něj opoziční ODS a TOP 09 útočí na seniory. 

„Jednorázovou dávku pro seniory považuji za předvolební populismus, který není zodpovědný vůči ostatním. Proč třeba nedat podobný příspěvek i dalším skupinám, třeba rodinám s dětmi? Nezaslouží si ho i ony?“ uvedl šéf ODS Petr Fiala. „Za miliardy, kterými chce vláda uplatit své voliče, by přitom v každém kraji mohly vyrůst tři nové domovy seniorů nebo Alzheimer centra,“ řekl poslanec Jan Bauer (ODS).

„Nemá logiku přidávat stejně tomu, kdo má důchod 25 a 13 tisíc. Je naprosto zřejmé, že se jedná o populismus. Kdyby to s ohroženými skupinami někdo myslel vážně, nepřidával by peníze plošně, ale přidal by jen tomu, kdo je potřebuje,“ podotkl v Událostech, komentářích i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Pokud by se mělo jednat o populismus, nemohli bychom v České republice udělat vůbec nic, protože volby máme každý rok,“ kontroval poslanec ANO Jaroslav Bžoch. „Přidáváme všem stejně, protože kdybychom si vybírali, komu přidáme víc a komu méně, bylo by to protiústavní. Vždycky můžeme říct, že by peníze šly použít smysluplněji. Toto je ale rychlá pomoc, která pomůže hned.“

Podle lidoveckého šéfa Mariana Jurečky vláda rezignovala na budoucnost. „Rozdává plošně a těm, co opravdu pomoc potřebují, jako jsou vdovy a vdovci, rodiny, samoživitelky nebo invalidé, těm systematicky a dlouhodobě pomoci neumí. Chybí rozum a zodpovědná solidarita,“ uvedl. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová řekla, že jde o bezbřehý populismus a nezodpovědné zadlužování. 

Šéf SPD Tomio Okamura řekl, že zvyšování důchodů strana podpoří, ale vládní návrh považuje za nesystémové řešení. „Místo jednorázového malého ,předvolebního dárečku‘ je prý lepší přijmout zákon z dílny SPD, aby všichni důchodci měli důchod ve výši minimální mzdy, a až od této částky zásluhově,“ doplnil.

Důchody by se mohly upravovat podle růstu cen

Zákon o důchodovém pojištění nyní obsahuje pojistku pro vysoký růst cen. Pokud by se zvedly v měsíci o pět procent, upraví se podle toho důchody. K mimořádnému přidání v roce 2008 kvůli inflaci nad pětiprocentní hranicí přistoupila Topolánkova vláda.

Nyní se navýšení cen přes pět procent nedostalo. Podle Hamáčka jsou dopady na penzisty ale i přesto velké a není třeba s podporou čekat na vyšší zdražení.

Návrh s mimořádným příspěvkem připraví ministerstvo práce. Zda by se případný zákon projednával zrychleně, Hamáček s Babišem neupřesnili. Vicepremiér poznamenal, že se musí kvůli výplatě dávky technicky nastavit systémy sociální správy.

Původně se zvažovalo, že jednorázový příspěvek pro seniory by měl být ve výši až šest tisíc korun. Babiš dříve uvedl, že vláda během koronavirové pandemie podpořila zaměstnavatele, zaměstnance, živnostníky, podnikatele i takzvané dohodáře a že podporu si teď zaslouží i senioři.

Od ledna dostanou senioři přidáno jenom tolik, kolik nařizuje zákon

Příspěvek má být jednorázový. Vedle toho Babiš mluvil i o zákonné valorizaci penzí, která má činit v průměru 848 korun a podle premiéra se nebude navyšovat. Výdaje na penze to příští rok zvedne o 32,5 miliardy korun. Koalice původně zvažovala, že důchodci dostanou přidáno od ledna víc, než nařizuje zákon, to by ale zvedlo výdaje trvale. Důchodový systém je nyní v propadu. Za první pololetí se deficit blížil 14 miliardám korun.

„Po vzájemné debatě jsme dospěli k tomu, že je lepší dát jednorázový příspěvek v rámci stávajícího rozpočtu, kde je na to prostor,“ řekl premiér. Vláda prosadila pro letošek zvýšení rozpočtového schodku na 500 miliard z původních čtyřiceti kvůli nákladům spojeným s pandemií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...