Koalice se shodla na jednorázovém příspěvku pro důchodce. Každý by měl dostat pět tisíc korun

Nahrávám video

Senioři by měli letos v prosinci dostat mimořádný jednorázový příspěvek k důchodu pět tisíc korun. Shodli se na tom v pátek lídři koaličních stran. Vyplacení by měl upravit zákon, který bude muset schválit vláda, parlament i prezident. Pravidelná každoroční valorizace penzí se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nebude navyšovat nad zákonný rámec.

Stát by měl na příspěvky podle premiéra vydat patnáct miliard korun. Starobních důchodců je v Česku 2,41 milionu. Invalidní penzi pobírá asi 419 tisíc lidí a pozůstalostní 64 tisíc.

Babiš uvedl, že příspěvek nemá souvislost s koronavirem a není to rouškovné. O takzvaném rouškovném dříve mluvila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček zdůvodnil mimořádnou podporu růstem cen. Na seniory podle něj dopadl víc než na ostatní. Index spotřebitelských cen se v červenci v Česku meziročně zvedl o 3,4 procenta, seniorům pak o 3,9 procenta.

„Naši důchodci, kteří tady 60 let budovali naši zemi a klíčovou infrastrukturu, si to (příspěvek) zaslouží. Jejich životní náklady stoupají,“ doplnil Babiš.

Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) řekla, že její strana preferuje spíš to, aby byl pětitisícový příspěvek rozdělen do jednotlivých měsíců v příštím roce. „Na druhou stranu i ta jednorázová platba, těch pět tisíc, která by měla proběhnout ještě letos, je na místě,“ uvedla.

Z opozice zní kritika

Opoziční politici i někteří zástupci podnikatelů o mimořádné podpoře mluví jako o uplácení voličů. Premiér záměr dřív zdůvodňoval tím, že senioři měli v době epidemie stres. „Chtěl bych zdůraznit, že skutečně to, co navrhujeme, není žádná korupce, žádný úplatek,“ uvedl Babiš. Podle něj opoziční ODS a TOP 09 útočí na seniory. 

„Jednorázovou dávku pro seniory považuji za předvolební populismus, který není zodpovědný vůči ostatním. Proč třeba nedat podobný příspěvek i dalším skupinám, třeba rodinám s dětmi? Nezaslouží si ho i ony?“ uvedl šéf ODS Petr Fiala. „Za miliardy, kterými chce vláda uplatit své voliče, by přitom v každém kraji mohly vyrůst tři nové domovy seniorů nebo Alzheimer centra,“ řekl poslanec Jan Bauer (ODS).

„Nemá logiku přidávat stejně tomu, kdo má důchod 25 a 13 tisíc. Je naprosto zřejmé, že se jedná o populismus. Kdyby to s ohroženými skupinami někdo myslel vážně, nepřidával by peníze plošně, ale přidal by jen tomu, kdo je potřebuje,“ podotkl v Událostech, komentářích i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Pokud by se mělo jednat o populismus, nemohli bychom v České republice udělat vůbec nic, protože volby máme každý rok,“ kontroval poslanec ANO Jaroslav Bžoch. „Přidáváme všem stejně, protože kdybychom si vybírali, komu přidáme víc a komu méně, bylo by to protiústavní. Vždycky můžeme říct, že by peníze šly použít smysluplněji. Toto je ale rychlá pomoc, která pomůže hned.“

Podle lidoveckého šéfa Mariana Jurečky vláda rezignovala na budoucnost. „Rozdává plošně a těm, co opravdu pomoc potřebují, jako jsou vdovy a vdovci, rodiny, samoživitelky nebo invalidé, těm systematicky a dlouhodobě pomoci neumí. Chybí rozum a zodpovědná solidarita,“ uvedl. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová řekla, že jde o bezbřehý populismus a nezodpovědné zadlužování. 

Šéf SPD Tomio Okamura řekl, že zvyšování důchodů strana podpoří, ale vládní návrh považuje za nesystémové řešení. „Místo jednorázového malého ,předvolebního dárečku‘ je prý lepší přijmout zákon z dílny SPD, aby všichni důchodci měli důchod ve výši minimální mzdy, a až od této částky zásluhově,“ doplnil.

Důchody by se mohly upravovat podle růstu cen

Zákon o důchodovém pojištění nyní obsahuje pojistku pro vysoký růst cen. Pokud by se zvedly v měsíci o pět procent, upraví se podle toho důchody. K mimořádnému přidání v roce 2008 kvůli inflaci nad pětiprocentní hranicí přistoupila Topolánkova vláda.

Nyní se navýšení cen přes pět procent nedostalo. Podle Hamáčka jsou dopady na penzisty ale i přesto velké a není třeba s podporou čekat na vyšší zdražení.

Návrh s mimořádným příspěvkem připraví ministerstvo práce. Zda by se případný zákon projednával zrychleně, Hamáček s Babišem neupřesnili. Vicepremiér poznamenal, že se musí kvůli výplatě dávky technicky nastavit systémy sociální správy.

Původně se zvažovalo, že jednorázový příspěvek pro seniory by měl být ve výši až šest tisíc korun. Babiš dříve uvedl, že vláda během koronavirové pandemie podpořila zaměstnavatele, zaměstnance, živnostníky, podnikatele i takzvané dohodáře a že podporu si teď zaslouží i senioři.

Od ledna dostanou senioři přidáno jenom tolik, kolik nařizuje zákon

Příspěvek má být jednorázový. Vedle toho Babiš mluvil i o zákonné valorizaci penzí, která má činit v průměru 848 korun a podle premiéra se nebude navyšovat. Výdaje na penze to příští rok zvedne o 32,5 miliardy korun. Koalice původně zvažovala, že důchodci dostanou přidáno od ledna víc, než nařizuje zákon, to by ale zvedlo výdaje trvale. Důchodový systém je nyní v propadu. Za první pololetí se deficit blížil 14 miliardám korun.

„Po vzájemné debatě jsme dospěli k tomu, že je lepší dát jednorázový příspěvek v rámci stávajícího rozpočtu, kde je na to prostor,“ řekl premiér. Vláda prosadila pro letošek zvýšení rozpočtového schodku na 500 miliard z původních čtyřiceti kvůli nákladům spojeným s pandemií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 6 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled