Koalice se shodla na jednorázovém příspěvku pro důchodce. Každý by měl dostat pět tisíc korun

Nahrávám video
Události ČT: Senioři by měli dostat jednorázový příspěvek 5 tisíc korun
Zdroj: ČT24

Senioři by měli letos v prosinci dostat mimořádný jednorázový příspěvek k důchodu pět tisíc korun. Shodli se na tom v pátek lídři koaličních stran. Vyplacení by měl upravit zákon, který bude muset schválit vláda, parlament i prezident. Pravidelná každoroční valorizace penzí se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nebude navyšovat nad zákonný rámec.

Stát by měl na příspěvky podle premiéra vydat patnáct miliard korun. Starobních důchodců je v Česku 2,41 milionu. Invalidní penzi pobírá asi 419 tisíc lidí a pozůstalostní 64 tisíc.

Babiš uvedl, že příspěvek nemá souvislost s koronavirem a není to rouškovné. O takzvaném rouškovném dříve mluvila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček zdůvodnil mimořádnou podporu růstem cen. Na seniory podle něj dopadl víc než na ostatní. Index spotřebitelských cen se v červenci v Česku meziročně zvedl o 3,4 procenta, seniorům pak o 3,9 procenta.

„Naši důchodci, kteří tady 60 let budovali naši zemi a klíčovou infrastrukturu, si to (příspěvek) zaslouží. Jejich životní náklady stoupají,“ doplnil Babiš.

Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) řekla, že její strana preferuje spíš to, aby byl pětitisícový příspěvek rozdělen do jednotlivých měsíců v příštím roce. „Na druhou stranu i ta jednorázová platba, těch pět tisíc, která by měla proběhnout ještě letos, je na místě,“ uvedla.

Z opozice zní kritika

Opoziční politici i někteří zástupci podnikatelů o mimořádné podpoře mluví jako o uplácení voličů. Premiér záměr dřív zdůvodňoval tím, že senioři měli v době epidemie stres. „Chtěl bych zdůraznit, že skutečně to, co navrhujeme, není žádná korupce, žádný úplatek,“ uvedl Babiš. Podle něj opoziční ODS a TOP 09 útočí na seniory. 

„Jednorázovou dávku pro seniory považuji za předvolební populismus, který není zodpovědný vůči ostatním. Proč třeba nedat podobný příspěvek i dalším skupinám, třeba rodinám s dětmi? Nezaslouží si ho i ony?“ uvedl šéf ODS Petr Fiala. „Za miliardy, kterými chce vláda uplatit své voliče, by přitom v každém kraji mohly vyrůst tři nové domovy seniorů nebo Alzheimer centra,“ řekl poslanec Jan Bauer (ODS).

„Nemá logiku přidávat stejně tomu, kdo má důchod 25 a 13 tisíc. Je naprosto zřejmé, že se jedná o populismus. Kdyby to s ohroženými skupinami někdo myslel vážně, nepřidával by peníze plošně, ale přidal by jen tomu, kdo je potřebuje,“ podotkl v Událostech, komentářích i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Pokud by se mělo jednat o populismus, nemohli bychom v České republice udělat vůbec nic, protože volby máme každý rok,“ kontroval poslanec ANO Jaroslav Bžoch. „Přidáváme všem stejně, protože kdybychom si vybírali, komu přidáme víc a komu méně, bylo by to protiústavní. Vždycky můžeme říct, že by peníze šly použít smysluplněji. Toto je ale rychlá pomoc, která pomůže hned.“

Podle lidoveckého šéfa Mariana Jurečky vláda rezignovala na budoucnost. „Rozdává plošně a těm, co opravdu pomoc potřebují, jako jsou vdovy a vdovci, rodiny, samoživitelky nebo invalidé, těm systematicky a dlouhodobě pomoci neumí. Chybí rozum a zodpovědná solidarita,“ uvedl. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová řekla, že jde o bezbřehý populismus a nezodpovědné zadlužování. 

Šéf SPD Tomio Okamura řekl, že zvyšování důchodů strana podpoří, ale vládní návrh považuje za nesystémové řešení. „Místo jednorázového malého ,předvolebního dárečku‘ je prý lepší přijmout zákon z dílny SPD, aby všichni důchodci měli důchod ve výši minimální mzdy, a až od této částky zásluhově,“ doplnil.

Důchody by se mohly upravovat podle růstu cen

Zákon o důchodovém pojištění nyní obsahuje pojistku pro vysoký růst cen. Pokud by se zvedly v měsíci o pět procent, upraví se podle toho důchody. K mimořádnému přidání v roce 2008 kvůli inflaci nad pětiprocentní hranicí přistoupila Topolánkova vláda.

Nyní se navýšení cen přes pět procent nedostalo. Podle Hamáčka jsou dopady na penzisty ale i přesto velké a není třeba s podporou čekat na vyšší zdražení.

Návrh s mimořádným příspěvkem připraví ministerstvo práce. Zda by se případný zákon projednával zrychleně, Hamáček s Babišem neupřesnili. Vicepremiér poznamenal, že se musí kvůli výplatě dávky technicky nastavit systémy sociální správy.

Původně se zvažovalo, že jednorázový příspěvek pro seniory by měl být ve výši až šest tisíc korun. Babiš dříve uvedl, že vláda během koronavirové pandemie podpořila zaměstnavatele, zaměstnance, živnostníky, podnikatele i takzvané dohodáře a že podporu si teď zaslouží i senioři.

Od ledna dostanou senioři přidáno jenom tolik, kolik nařizuje zákon

Příspěvek má být jednorázový. Vedle toho Babiš mluvil i o zákonné valorizaci penzí, která má činit v průměru 848 korun a podle premiéra se nebude navyšovat. Výdaje na penze to příští rok zvedne o 32,5 miliardy korun. Koalice původně zvažovala, že důchodci dostanou přidáno od ledna víc, než nařizuje zákon, to by ale zvedlo výdaje trvale. Důchodový systém je nyní v propadu. Za první pololetí se deficit blížil 14 miliardám korun.

„Po vzájemné debatě jsme dospěli k tomu, že je lepší dát jednorázový příspěvek v rámci stávajícího rozpočtu, kde je na to prostor,“ řekl premiér. Vláda prosadila pro letošek zvýšení rozpočtového schodku na 500 miliard z původních čtyřiceti kvůli nákladům spojeným s pandemií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 21 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...