Prezident Zeman má zásadní problém se zrušením superhrubé mzdy, uvedl Babiš

Prezident Miloš Zeman na pondělní schůzce v Lánech sdělil premiérovi Andreji Babišovi (ANO) své výhrady ke zvažovanému zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu a zrušení superhrubé mzdy. O tom, zda a v jaké podobě menšinová vláda dokáže tento návrh prosadit, budou oba politici znovu mluvit v neděli na jednání Zemanova expertního týmu, kam dorazí také ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zrušení superhrubé mzdy a nová daňová sazba jsou podmíněny tím, že se koaliční ANO a ČSSD domluví na rozpočtu jako celku, řekl novinářům po setkání Babiš. Je třeba podle něj brát v potaz i to, že jeho vláda nemá ve sněmovně většinu. Při dalších jednáních včetně nedělní schůzky expertního týmu se podle Babiše bude diskutovat o tom, zda je reálné takový návrh prosadit či zda bude nutné jej změnit.

Zeman už dříve kritizoval koaliční dohodu o zavedení 15procentní daně z příjmu, které má doprovázet plánované zrušení superhrubé mzdy. Uvedl, že rozpočtový dopad by podle některých odhadů představoval 70 miliard až 90 miliard korun ročně, Babiš mluvil o výpadku 73 miliard. Zeman označil návrh za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu a předeslal, že se bude věc snažit koaličním lídrům rozmluvit.

„Pan prezident mi tlumočil, že s tím má zásadní problém,“ řekl v pondělí v Lánech Babiš. Sám považuje za klíčové za současné „bezprecedentní krize“ způsobené koronavirovou epidemií zaručit lidem, aby měli jistotu do budoucna a nebáli se utrácet.

„Pan prezident trvá na investicích. To my samozřejmě děláme, to respektujeme, dneska největší investor je Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic,“ odpověděl Babiš na dotaz ohledně představ hlavy státu k návrhu rozpočtu. Hlavní starostí prezidenta je však podle Babiše návrh na zrušení superhrubé mzdy. 

Koalice se dohodla koncem srpna

Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se koaliční strany dohodly koncem srpna. Zároveň má zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně. Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.

Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. 

Většina lidí v Česku souhlasí se zrušením superhrubé mzdy a zavedením patnáctiprocentní daně z příjmu, i když se tím zvýší schodek státního rozpočtu o desítky miliard korun.

Pro se vyslovilo 56 procent lidí, proti 33 procent, ukázal průzkum společnosti Median pro Český rozhlas Radiožurnál. Průzkumu se 9. a 10. září zúčastnilo 1053 lidí starších 18 let. 

Kdo by na změně vydělal nejvíce

Zrušení superhrubé mzdy, jak se na tom dohodla vládní koalice, by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 korun ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 tisíc korun ročně. Vyplývá to z nové publikace think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.

„Zrušení superhrubé mzdy by na příjmové skupiny zaměstnanců dopadlo velmi nerovnoměrně,“ uvedli autoři studie Klára Kalíšková, Daniel Münich a Michal Šoltés.

Ze zrušení superhrubé mzdy by nemělo výhody podle autorů studie celkem zhruba 15 procent zaměstnanců. „Jde o zaměstnance, kteří mají buď velmi nízké příjmy nebo uplatňují vysoké množství slev jako například na děti, nepracujícího manžela či manželku, školkovné nebo vysoké odpočty z daňového základu z hypoték, stavebního a životního pojištění a tak dále,“ uvedli.

Podle publikace by zrušení superhrubé mzdy snížilo příjmy státního rozpočtu o zhruba 80 miliard korun ročně. Podle vyjádření ministryně financí z minulého týdne by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Krátce zdražil, pak cena spadla. Trhy reagují na konec tranzitu plynu přes Ukrajinu

Plyn ve čtvrtek na evropském trhu mírně zdražil. Obchodníci mohli poprvé reagovat na zastavení dodávek z Ruska přes Ukrajinu. Cena suroviny se krátce dostala na nejvyšší hodnoty skoro za dva roky, pak se ale vrátila k loňskému průměru. České zásoby jsou podle zmocněnce pro energetickou bezpečnost dostatečné a plošné zdražování plynu pro domácnosti analytici neočekávají. Menší část odběratelů ale cenový výkyv přesto zasáhnout může.
před 54 mminutami

Zástupci vládních stran a opozice mluvili o volebním roku, EU i válce na Ukrajině

Svět vkročil do roku 2025. Česko v něm čekají na podzim sněmovní volby, hned zkraje roku je například naplánována inaugurace Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA. Bude jím už podruhé. O domácích i zahraničních otázkách debatovali ve speciálním formátu Událostí, komentářů ve čtvrtek večer zástupci vládních stran i opozičních uskupení. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Matěj Ondřej Havel (TOP 09), Eduard Hulicius (KDU-ČSL), Aleš Juchelka (ANO), David Smoljak (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti) a Radek Koten (SPD).
před 8 hhodinami

Vláda zavedení eura do voleb řešit neplánuje, ANO a SPD ani po nich

Prezident Petr Pavel oživil svým novoročním projevem debatu o možném přijetí eura. Vláda další kroky v této oblasti ale do konce tohoto volebního období neplánuje. A opoziční hnutí ANO a SPD téma zavedení eura nechtějí otevírat ani po sněmovních volbách.
před 11 hhodinami

Dotace na fotovoltaiku se vrátí v únoru, podpora ale bude nižší než dosud

Lidé se budou od února moci znovu ucházet o dotaci pro fotovoltaiku na rodinné domy z Nové zelené úsporám. Podpora má být ale nižší než dosud. Místo 160 tisíc korun to bude nově 30 procent z celkové investice – tedy sto až 120 tisíc. Žadatel přitom nesmí vlastnit víc než dvě nemovitosti. Subvenci lze navýšit o bonusy. Komora obnovitelných zdrojů energie usiluje o úpravy podmínek programu. Základní dotaci chce navýšit alespoň na 130 tisíc, jinak předpokládá pokles zájmu.
před 12 hhodinami

Kišiněv: Odstavení od ruského plynu je šancí na sjednocení s Podněstřím

Efektivní řízení následků přerušení dodávek ruského plynu do Moldavska a separatistického Podněstří by mohlo vytvořit šanci na sjednocení země, prohlásil místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan, kterého citovala moldavská i ruská média. V Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc lidí, jsou od Nového roku přerušeny dodávky tepla a teplé vody do domácností. Podle agentury Reuters jsou výpadky způsobeny přerušením dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Krok si ve čtvrtek vynutil uzavření všech průmyslových podniků v Podněstří – kromě výrobců potravin.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Plísně, sucho, škůdci. Změny klimatu ohrožují pěstování kávy v Keni

Změny klimatu ohrožují budoucnost pěstování kávy v Keni, ta místní přitom patří k nejlepším druhům na světě. Kávovníky jsou velmi citlivé na teplotní změny, a jsou tak i náchylnější na plísně a jiné infekce, které ničí sklizeň kávových zrn. To ztěžuje práci tisícům farmářů a dělníků, kteří si za den vydělají sotva přes dva dolary (48 korun). Do budoucna však hrozí, že o toto zaměstnání přijdou úplně.
před 23 hhodinami

Drobní podnikatelé si nově připlatí na odvodech

Drobným podnikatelům, kuřákům nebo konzumentům tvrdého alkoholu od 1. ledna stouply odvody. Téměř 400 tisíc živnostníků s minimálním sociálním pojištěním zaplatí měsíčně na povinných zálohách o 907 korun více než dosud. Stát díky zvýšení vyměřovacího základu plánuje letos vybrat o čtyři a půl miliardy více.
včera v 06:00

Vláda má prezidentův projev za státnický, opozici v něm chyběla kritika kabinetu

Koaliční politici ocenili pozitivní ráz a obsah novoročního projevu prezidenta Petra Pavla. Považují ho za důstojný, státnický a spojující. Opozičním politikům v projevu chyběla kritika vlády, někteří kritizovali i důraz na zavedení eura.
1. 1. 2025Aktualizováno1. 1. 2025
Načítání...