Český kabinet chystá největší daňovou reformu za posledních třináct let, dotkne se čtyř a půl milionu zaměstnanců. Místo patnácti procent ze superhrubé mzdy by platili stejné procento z hrubé, řekl České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Pracujícím by výrazně klesly daně, státní rozpočet by ale přišel o desítky miliard korun.
Vláda chystá největší reformu platů za třináct let. Pracujícím by výrazně klesly daně
7 minut
Vláda chystá největší daňovou reformu za třináct let
„Budeme chtít v podstatě dostat maximum, aby to zkrátka lidé viděli a aby se samozřejmě nebáli peníze utrácet,“ konstatuje premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ideální rozsah by podle něho byl patnáct procent. „Takže totální zrušení superhrubé mzdy, to bych chtěl prosadit, o tom mluvím s paní ministryní,“ dodal.
Zaměstnancům s nižšími příjmy by měsíčně klesly daně o stovky korun, těm s nadprůměrnými platy pak o několik tisíc. Nejnovější a zřejmě poslední pokus zrušit superhrubou mzdu a přitom výrazně snížit daně, má ve sněmovně jasnou podporu. Už dříve stejný návrh neúspěšně prosazovala ODS.
Například Evžen Kiecka pracuje v severomoravské strojírenské firmě Anaj Czech jako údržbář. Měsíčně si vydělá 30 tisíc hrubého, na účet mu pak přijde necelých 23 tisíc čistého. „Já si myslim, že daně jsou dost vysoké. V některých státech jsou nižší. A výdělky jsou tam potom odpovídající,“ míní. V případě zrušení superhrubé mzdy a ponechání daňové sazby by mu vzrostla čistá výplata o patnáct stovek. „Využil bych to na cestování,“ dodává.
Třeba pracovník s platem 36 tisíc hrubého by měsíčně ušetřil přes osmnáct set, manažer s příjmem 80 tisíc pak čtyři tisícovky. Naopak třeba zaměstnanci s platem 21 tisíc by zůstala navíc tisícovka.
- Změny v superhrubé mzdě jsou pro vládu citlivým tématem i proto, že se dotýkají klíčových příjmů. Vloni stát na dani z příjmů fyzických i právnických osob získal bezmála 430 miliard korun. Inkaso pojistného na sociální zabezpečení bylo ještě o 122 miliard vyšší.
- Patnáctiprocentní daň ze superhrubé mzdy odolává už dlouho. Přečkala hned několik politických reprezentací. Zavedla ji v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. Princip je takový, že lidé platí daň z příjmu nejen z hrubé mzdy, ale i ze sociálního a zdravotního pojištění, které za ně odvádí zaměstnavatel.
- V roce 2011 schválil zrušení superhrubé mzdy kabinet Petra Nečase. Odložil ale účinnost až na rok 2015. A pozdější Sobotkova vláda na zrušení nepřistoupila.
- Předloni navrhla zrušení ministryně financí Alena Schillerová. Kvůli nedostatku podpory tehdejší jednobarevné vlády hnutí ANO ale zamýšlený krok stáhla. Znovu to zkusila vloni v lednu. Ani tento návrh neuspěl.
Premiér Andrej Babiš tak hodlá prosadit nejradikálnější způsob zrušení superhrubé mzdy, 15procentní daň by se počítala jen ze mzdy hrubé. „To dává samozřejmě logiku, ale musím jako ministryně financí upozornit na to, že to znamená velký rozpočtový dopad, je to částka zhruba kolem 90 miliard,“ říká vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
„Pomáhá se pouze živnostníkům a já bych chtěla, aby vláda pomáhala také zaměstnancům. Takže máme dohodu, že během několika příštích týdnů paní ministryně navrhne zrušení supehrubé mzdy,“ konstatuje ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová.
Babišův plán by ve sněmovně zřejmě prošel hladce
„Pokud pan premiér podpoří náš návrh a s ním i hnutí ANO na snížení daně na patnáct procent z hrubé mzdy, což znamená pro představu pro každého zaměstnance asi sedm procent čistého každý měsíc, tak to je výborná zpráva pro daňové poplatníky,“ říká k tomu předseda poslaneckého klubu a 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.
Podle poslance a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky je plán reálný, pokud bude vůle. „Jenom připomínám, že v roce 2015 už to bylo na stole, blokoval to tehdejší ministr financí Andrej Babiš,“ uvedl.
Zrušení superhrubé mzdy si vládní koalice napsala do programového prohlášení. Na konkrétní podobě se už pokusila několikrát dohodnout. Zatím se jí to ale nepodařilo.
„Vláda periodicky říká, že to zruší nebo nezruší, to je asi počtvrté během volebního odbobí, kdy udělali nějakou otočku. Takže dokud neuvidím návrh, tak neuvěřím,“ připomíná místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
„Otázkou je, jak by si poradila vláda s výpadkem ve státním rozpočtu,“ říká místopředsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová.
Koalice chce návrh prosadit už od 1. ledna. Podnikatelé požadují, aby vláda o takto zásadní změně rozhodla co nejdřív. Budou totiž muset upravit své účetní systémy. „Odhaduji, že softwarová firma, která nám dodává účetní program, by to zvládla za dva měsíce,“ míní majitel firmy Anaj Czech Vavřinec Pečínka.
S konkrétním návrhem plánuje přijít kabinet do sněmovny v září.
