České hospodářství je v hluboké krizi, dokonce větší, než si mnozí představují, ale stojí si dobře v tom, že má poměrně malý dluh vůči HDP, uvedl v Interview ČT24 člen Národní ekonomické rady vlády Jan Švejnar. Narozdíl od ostatních ekonomů míní, že vládou schválený historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu ve výši půl bilionu korun je v současné situaci v zásadě správný, pokud se tyto peníze budou investovat chytře.
„Myslím si, že schodek není velký, že je pro danou situaci, jak je to velký šok, řádově správný, a dokonce bych řekl, že by ještě mohl být i vyšší, řekněme do příštího roku, ale za určitých předpokladů. To znamená, že peníze budou použity opravdu tam, kde půjdou do chytrých investic, že podniky a vláda budou investovat společně anebo vláda sama v rámci infrastrukturních investic a že to bude velmi produktivní, potom je dobré to uskutečnit,“ vysvětlil člen Národní ekonomické rady vlády.
Švejnar dodal, že investicím nahrává i doba, kdy jsou úrokové míry prakticky na nule, což znamená, „půjčujeme si zdarma“, a proto kterýkoliv investiční projekt, který má pozitivní míru návratnosti, je podle něho v pořádku.
Zároveň by ale neopomíjel ani pomoc těm, kteří jsou nezaměstnaní, nízkopříjmoví nebo podzaměstnaní. „To jsou lidé, kteří většinu toho, co dostanou, utratí a tím stimulují ekonomiku, protože se zvyšuje poptávka,“ vysvětluje.
A doplňuje, že se ukazuje, že mnoho lidí – někde mezi deseti dvaceti procenty – už dnes pracuje méně, než by pracovali, mají nižší produktivitu. „Spadají tam například zaměstnanci, kteří mají nižší mzdy nebo pracují na částečný úvazek, OSVČ, lidé, kteří pracují na dohodu,“ zdůraznil.
Ani v Německu nezačal systém kurzarbeitu fungovat přes noc
Podle něho je tak rozhodně správné, že vláda zatím prodloužila program Antivirus do konce října v situaci, kdy stále není kurzarbeit. A premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil ani další prodloužení Antiviru. Ve středu už ale ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) oznámila shodu na kurzarbeitu.
Ekonom upozornil, že je potřeba si uvědomit, že ani v Německu nezačal tento systém fungovat přes noc, ale trvalo to řadu let, než se kurzarbeit propracoval a stal účinným nástrojem.
„Funguje tam nyní dobře, my máme samozřejmě výhodu, že se z toho můžeme poučit, a tudíž zkracujeme tu dobu přípravy a realizace. Nicméně to, že zatím to je těžké ustanovit, naznačuje, že tam jsou různé faktory, ať už technické nebo politické, které je nutno nějak zvládnout, a proto nejsem překvapen, že to nějakou dobu trvá, a je dobré, že mezitím program Antivirus pokračuje,“ konstatoval Švejnar.
Kurzarbeit je podle něj řešení, které bere ohled na to, aby negativní dopad na zaměstnance byl pokud možno tlumen, ale aby podniky měly zároveň podnět, aby byly produktivní, konkurenceschopné a zbytečně nekrachovaly. „Tady bych zdůraznil jednu věc, která je důležitá a není očividná, že když podniky krachují, tak se to stane poměrně rychle, ztráta je velká a znovu podnik oživit nebo vytvořit nový, který je obdobně produktivní a cílevědomý a životaschopný, trvá dlouho a je to nákladné,“ uvedl.
Pětitisícový balíček před Vánoci pro důchodce, který vláda schválila, bude mít podle Švejnara i ekonomický efekt, ale souhlasí s tím, že to je především politické rozhodnutí. Studie totiž ukazují, že důchodci v tomto smyslu jsou jako vysokopříjmové skupiny, upozornil.
„Tedy ve smyslu, že značnou část, víc než polovinu, pravděpodobně ušetří, což z jejich hlediska člověk chápe, je velká nejistota, tak raději ušetří, ale znamená to také, že to nestimuluje ekonomiku, nebo ne tolik, jako kdyby se to dalo těm, kteří jsou nízkopříjmoví, nezaměstnaní a podobně, takže v tom smyslu je to politické rozhodnutí,“ vysvětlil.
Další peníze navíc má podle představ vlády do kapes lidí přinést zrušení superhrubé mzdy. Vládní koalice se koncem srpna shodla na jejím zrušení a zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob: základní 15 procent a pro měsíční příjmy nad 140 tisíc korun pak 23 procent. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Záměr chce nyní koalice předložit sněmovně a zvládnout celý proces tak, aby vše začalo platit od ledna 2021.
Podle Švejnara ale propočty ukazují, že zrušení superhrubé mzdy, tedy snížení daní tak, jak je plánované, pomůže především těm s vyššími příjmy.
„De facto lidé, kteří jsou v tom i nejvyšším decilu příjmů, ti z toho získají asi 25 procent, čili deset procent lidí získá násobek toho, co představují procentuálně. Mnohem lepší by bylo, kdyby vláda tu samou sumu dala na snížení odvodů sociálních a zdravotních, protože to platí všichni zaměstnanci. Tam by to pomohlo právě těm nízkopříjmovým, víc než toto opatření, které se plánuje. Takže zde opravdu bych řekl, že to je něco, co nejde tak úplně tím nejlepším směrem, že snížení odvodů by bylo mnohem lepší,“ řekl ekonom.
