Vláda schválila jednorázový příspěvek důchodcům. Není ale jisté, že ho dostanou před Vánocemi

6 minut
Události: Jednorázový příspěvek pro důchodce
Zdroj: ČT24

Starobní důchodci i lidé s invalidní či pozůstalostní penzí mají v prosinci dostat příspěvek 5000 korun. Návrh zákona schválila ve středu vláda, potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Aby norma začala platit, musí ji projednat parlament a podepsat prezident. Koalice ale nemá jistotu, že návrh stihne prosadit tak rychle, aby penzisté dostali mimořádný důchod do Vánoc.

Poslanci začnou ve sněmovně projednávat návrh na mimořádný příspěvek 15. září. Vládní koalice by chtěla zákon schválit už v prvním čtení. Část opozice, například TOP 09 či STAN je ale proti.

„Není důvod podporovat vládní strany, které se snaží jen uplácet voliče před volbami,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „My návrh v prvním čtení nepodpoříme,“ uvedla místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová. 

Příspěvek tak bude sněmovna definitivně schvalovat asi až v říjnu. Opozice, která je proti, má navíc většinu v Senátu. A uvažuje o tom, že plán vlády vrátí do sněmovny. O tom, kdy přesně penzisté peníze dostanou, tak bude jasněji zřejmě až v listopadu.

Návrh má šanci na schválení

Menšinový kabinet ale svůj plán – dříve či později – nejspíš prosadí. ČT zjistila, že návrh hodlají podpořit i KSČM a SPD. Naopak pravicová opozice považuje návrh za předvolební populismus.

„Hnutí SPD dlouhodobě prosazuje zvýšení invalidních a starobních důchodů, proto zvýšení podpoříme,“ řekl předseda hnutí Tomio Okamura.

Pro kolik lidí a s jakými náklady

Příspěvek by mohlo v prosinci dostat 2,89 milionu lidí. Rozpočet to má stát zhruba 14,5 miliardy korun. Opoziční politici mluví o uplácení voličů. Ministerstvo práce dávku zdůvodňuje poklesem poměru průměrné penze a průměrné mzdy v posledních letech, dopady epidemie na příjmovou a sociální situaci penzistů a nejistým vývojem. Podle ekonomů důchodcům příjem v krizi teď ale neklesl a příspěvek nedává ekonomicky příliš smysl.

Na příspěvku se koaliční strany dohodly minulý pátek. Ministerstvo práce připravilo návrh zákona. Podle plánu by měl platit od 1. prosince. V podkladech pro vládu autoři navrhují ve Sněmovně zrychlené projednání, aby se příspěvek stačil vyřídit a vyplatit. Vláda zasedla ve středu mimořádně jen kvůli jednorázové dávce. Jednání, které se odehrálo na dálku přes video, trvalo zhruba čtvrthodinu.

18 minut
Brífink po jednání vlády o příspěvku k penzím
Zdroj: ČT24

Podle premiéra se ministryně práce Jana Maláčová a ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) či ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) připojili při jízdě v autě.

„5000 korun k důchodům, které jsme právě odklepli na vládě, není žádná předvolební hurá akce, ale obyčejná mezigenerační solidarita. Všichni jednou zestárneme,“ uvedla na twitteru Maláčová.

Babiš zdůvodňoval příspěvek původně stresem seniorů v době nařízených omezení proti koronaviru, vedení ČSSD zdražováním. V červenci se v Česku ceny meziročně zvedly o 3,4 procenta. Seniorům rostly víc, a to o 3,9 procenta. Někteří ekonomové poukazují na to, že rozdíl není tak velký a důchody v krizi neklesly, takže penzisté o příjem nepřišli.

Vládní politici nejdřív plánovali v příštím roce zvýšit důchody víc, než nařizuje zákon. Znamenalo by to ale růst výdajů do budoucna. Jednorázový příspěvek se ale promítne do rozpočtu jen v tomto roce. Babiš ve středu řekl, že rozpočet je pro příští rok „podstatně víc napjatý“ a tento rok má „možnost příspěvek na život našich seniorů zvládnout“.

Vláda si pro letošek prosadila navýšení rozpočtového schodku z původních 40 na 500 miliard korun.

Podle navrhovaného zákona důchodci a důchodkyně nebudou muset o příspěvek sociální správu žádat. Nárok na mimořádné přilepšení by měli mít ti, kteří v listopadu budou nějakou z penzí pobírat a dál na ni budou mít nárok. Dávku pět tisíc korun by měli dostat tak jako důchod, tedy na účet, nebo složenkou. Příspěvek by se neměl zahrnovat do příjmu. Neměl by tak ohrozit pobírání dávek na bydlení či jiných podpor. Neměl by se z něj ani strhávat v exekuci.

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) by stát nyní měl mít jen takové výdaje, které co nejvíc podpoří poptávku a zmírní dopady krize na domácnosti. „Příjem důchodcovských domácností však toto kritérium nesplňuje, neboť nebyl krizí ovlivněn,“ uvedla NRR. Zmínila, že zvolený jednorázový příspěvek je pro udržitelnost veřejných financí vhodnější, protože nezvýší výdaje do příštích let.

Ekonomové uvádějí, že Česko bude muset půlbilionový dluh splatit. Podle šéfky důchodové komise Danuše Nerudové by se nemělo myslet jen na nynější seniory, ale i na mladší generace a jejich budoucí penze, takže by se měla provést důchodová a daňová reforma. Řada opozičních politiků označuje příspěvek za předvolební uplácení voličů na dluh.

„Odmítám různé názory, že kvůli důchodcům se zadlužujeme,“ řekl Babiš. Dodal, že se Česko zadlužuje dočasně kvůli covidu-19 jako jiné země v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...