Vláda schválila jednorázový příspěvek důchodcům. Není ale jisté, že ho dostanou před Vánocemi

Nahrávám video

Starobní důchodci i lidé s invalidní či pozůstalostní penzí mají v prosinci dostat příspěvek 5000 korun. Návrh zákona schválila ve středu vláda, potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Aby norma začala platit, musí ji projednat parlament a podepsat prezident. Koalice ale nemá jistotu, že návrh stihne prosadit tak rychle, aby penzisté dostali mimořádný důchod do Vánoc.

Poslanci začnou ve sněmovně projednávat návrh na mimořádný příspěvek 15. září. Vládní koalice by chtěla zákon schválit už v prvním čtení. Část opozice, například TOP 09 či STAN je ale proti.

„Není důvod podporovat vládní strany, které se snaží jen uplácet voliče před volbami,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „My návrh v prvním čtení nepodpoříme,“ uvedla místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová. 

Příspěvek tak bude sněmovna definitivně schvalovat asi až v říjnu. Opozice, která je proti, má navíc většinu v Senátu. A uvažuje o tom, že plán vlády vrátí do sněmovny. O tom, kdy přesně penzisté peníze dostanou, tak bude jasněji zřejmě až v listopadu.

Návrh má šanci na schválení

Menšinový kabinet ale svůj plán – dříve či později – nejspíš prosadí. ČT zjistila, že návrh hodlají podpořit i KSČM a SPD. Naopak pravicová opozice považuje návrh za předvolební populismus.

„Hnutí SPD dlouhodobě prosazuje zvýšení invalidních a starobních důchodů, proto zvýšení podpoříme,“ řekl předseda hnutí Tomio Okamura.

Pro kolik lidí a s jakými náklady

Příspěvek by mohlo v prosinci dostat 2,89 milionu lidí. Rozpočet to má stát zhruba 14,5 miliardy korun. Opoziční politici mluví o uplácení voličů. Ministerstvo práce dávku zdůvodňuje poklesem poměru průměrné penze a průměrné mzdy v posledních letech, dopady epidemie na příjmovou a sociální situaci penzistů a nejistým vývojem. Podle ekonomů důchodcům příjem v krizi teď ale neklesl a příspěvek nedává ekonomicky příliš smysl.

Na příspěvku se koaliční strany dohodly minulý pátek. Ministerstvo práce připravilo návrh zákona. Podle plánu by měl platit od 1. prosince. V podkladech pro vládu autoři navrhují ve Sněmovně zrychlené projednání, aby se příspěvek stačil vyřídit a vyplatit. Vláda zasedla ve středu mimořádně jen kvůli jednorázové dávce. Jednání, které se odehrálo na dálku přes video, trvalo zhruba čtvrthodinu.

Nahrávám video

Podle premiéra se ministryně práce Jana Maláčová a ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) či ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) připojili při jízdě v autě.

„5000 korun k důchodům, které jsme právě odklepli na vládě, není žádná předvolební hurá akce, ale obyčejná mezigenerační solidarita. Všichni jednou zestárneme,“ uvedla na twitteru Maláčová.

Babiš zdůvodňoval příspěvek původně stresem seniorů v době nařízených omezení proti koronaviru, vedení ČSSD zdražováním. V červenci se v Česku ceny meziročně zvedly o 3,4 procenta. Seniorům rostly víc, a to o 3,9 procenta. Někteří ekonomové poukazují na to, že rozdíl není tak velký a důchody v krizi neklesly, takže penzisté o příjem nepřišli.

Vládní politici nejdřív plánovali v příštím roce zvýšit důchody víc, než nařizuje zákon. Znamenalo by to ale růst výdajů do budoucna. Jednorázový příspěvek se ale promítne do rozpočtu jen v tomto roce. Babiš ve středu řekl, že rozpočet je pro příští rok „podstatně víc napjatý“ a tento rok má „možnost příspěvek na život našich seniorů zvládnout“.

Vláda si pro letošek prosadila navýšení rozpočtového schodku z původních 40 na 500 miliard korun.

Podle navrhovaného zákona důchodci a důchodkyně nebudou muset o příspěvek sociální správu žádat. Nárok na mimořádné přilepšení by měli mít ti, kteří v listopadu budou nějakou z penzí pobírat a dál na ni budou mít nárok. Dávku pět tisíc korun by měli dostat tak jako důchod, tedy na účet, nebo složenkou. Příspěvek by se neměl zahrnovat do příjmu. Neměl by tak ohrozit pobírání dávek na bydlení či jiných podpor. Neměl by se z něj ani strhávat v exekuci.

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) by stát nyní měl mít jen takové výdaje, které co nejvíc podpoří poptávku a zmírní dopady krize na domácnosti. „Příjem důchodcovských domácností však toto kritérium nesplňuje, neboť nebyl krizí ovlivněn,“ uvedla NRR. Zmínila, že zvolený jednorázový příspěvek je pro udržitelnost veřejných financí vhodnější, protože nezvýší výdaje do příštích let.

Ekonomové uvádějí, že Česko bude muset půlbilionový dluh splatit. Podle šéfky důchodové komise Danuše Nerudové by se nemělo myslet jen na nynější seniory, ale i na mladší generace a jejich budoucí penze, takže by se měla provést důchodová a daňová reforma. Řada opozičních politiků označuje příspěvek za předvolební uplácení voličů na dluh.

„Odmítám různé názory, že kvůli důchodcům se zadlužujeme,“ řekl Babiš. Dodal, že se Česko zadlužuje dočasně kvůli covidu-19 jako jiné země v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 8 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...