Návrh na jednorázový příspěvek důchodcům ve výši pět tisíc korun a snížení daně z příjmu fyzických osob ukazují na negativní dopady rozvolnění rozpočtové politiky. Vláda ho provedla změnou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zvýšením schodku rozpočtu na 500 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Vývoj státního rozpočtu a ekonomiky v posledních měsících podle ní potvrdil, že zvýšení schodku bylo předčasné, neopodstatněné a nadměrné. Ministerstvo financí kritiku odmítlo. Premiér uvedl, že předsedkyně rady je „historicky spojena s ODS a zastupuje opozici.“
Zvýšení schodku rozpočtu bylo předčasné, neopodstatněné a nadměrné, míní rozpočtová rada
Podle rady takto pojatá rozpočtová politika bohužel nezajistí využití veřejných prostředků, které si vláda půjčí na kapitálových trzích, s maximálním efektem na podporu poptávky. „Spíše naplňuje znaky účelových opatření, která nesouvisí s pandemií covidu-19 a bojem proti jejím ekonomickým dopadům, což byl hlavní argument pro rozvolnění fiskálních pravidel,“ uvedla rada.
Zároveň zopakovala, že navržené zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňových sazeb 15 a 23 procent bez významného zvýšení jiných příjmů nebo redukce výdajů ohrožuje střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sazba 23 procent má zůstat pro příjmy nad zhruba 140 tisíc korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.
Ministerstvo financí ve středu vyjádření Národní rozpočtové rady odmítlo. Zároveň úřad obhajuje radou kritizovaný jednorázový příspěvek důchodcům s tím, že seniorům má pokrýt vyšší náklady, které by se jim promítly v zákonné valorizace až od roku 2022. Zrušení superhrubé mzdy je pak podle mnisterstva v programovém prohlášení vlády a přinese lidem více peněz, což může zvýšit spotřebu. Vyplývá to z reakce, kterou resort zaslal agentuře ČTK.
Za problematický rada také považuje fakt, že jsou navrhovaná opatření projednávána samostatně a nejsou posuzována v kontextu střednědobé strategie konsolidace veřejných rozpočtů, kterou má vláda předložit sněmovně do 30. září.
Rada dále upozornila na to, že i když zvýšení schodku rozpočtu bylo odůvodněno zejména potřebou proinvestovat se z krize, nárůst kapitálových výdajů činil pouze třicet miliard korun. „Reálné dopady na investiční aktivitu budou však pravděpodobně ještě nižší, neboť část prostředků je určena Státnímu fondu dopravní infrastruktury jako kompenzace za výpadek jeho vlastních příjmů z důvodu ekonomického poklesu. Tudíž se nejedná o zdroje na nové investice, ale pokrytí již plánovaných akcí,“ uvedla rada.
V případě jednorázového příspěvku důchodcům rada upozornila na to, že v současné ekonomické situaci by měly být provedeny pouze takové výdaje, které budou co nejvíce stimulovat poptávku nebo částečně zmírní negativní dopady krize na příjmy zasažených domácností.
„Příjem důchodcovských domácností však toto kritérium nesplňuje, neboť nebyl krizí ovlivněn,“ uvedla rada. Zároveň ale dodala, že zvolené řešení je z hlediska vlivu na udržitelnost veřejných financí vhodnější než původně zvažovaná nadstandardní valorizace penzí.
Podle ministerstva je sice pravda, že od ledna bude zákonná valorizace důchodů, která nárůst nákladů do června 2020 bude kompenzovat. „Nicméně z posledního údaje za červenec je zřejmé, že životní náklady důchodců dál zrychlily nad hodnotu, o kterou se valorizuje. Mimořádný příspěvek tak má seniorům pokrýt vyšší náklady, které by se jim promítly v zákonné valorizace až od 1. ledna 2022,“ uvedl resort.
Ke zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně rada dále uvedla, že v současné ekonomické situaci je považuje za nevhodné. Pro podporu poptávky je podle rady vhodnější podpora přímými vládními výdaji. Navíc existuje reálná možnost, že domácnosti kvůli očekávání nepříznivého vývoje ekonomiky značnou část nových příjmů uspoří, a tím bude ohrožen očekávaný dodatečný výnos DPH a spotřebních daní, který vláda očekává.
Ministerstvo zmínilo, že novela rozpočtu reagovala na zhoršení propadu příjmů státního rozpočtu v důsledku negativních ekonomických dopadů pandemie. „Zároveň bylo nutné vynaložit vyšší výdaje na boj proti šíření nákazy a na podporu ekonomiky. Připomínáme, že na současnou krizovou situaci reagují podobně i další členské státy Evropské unie.“
Vláda by měla se změnou daní upravit také slevy a odpočty, říká rada
Zároveň se změnou daní by podle rady měla vláda také upravit daňové slevy a odpočty, jinak se sníží progresivní zdanění, kdy více by čisté příjmy vzrostly domácnostem s vyššími příjmy než domácnostem nízkopříjmovým.
„Problémem výrazného snižování daně z příjmů fyzických osob je i to, že se nevhodně snaží redukovat vysoké zdanění práce. Jeho pokles je v České republice jistě žádoucí, avšak hlavním problémem zdanění práce je zde zákonné pojistné, a nikoliv daň z příjmů. Ta je v mezinárodním srovnání již nyní poměrně nízká, naopak význam pojistného je nadprůměrný,“ uvedla rada.
Změny daní také připraví podle rady rozpočty obcí a krajů o zhruba 30 miliard korun, což by pravděpodobně vedlo k redukci investic. „Je nutné připomenout, že veřejné investice místních rozpočtů tvoří téměř polovinu všech veřejných investic,“ uvedla rada. Celkové dopady změny na veřejné rozpočty rada odhaduje na 92 miliard korun.
Úkolem Národní rozpočtové rady, která existuje na základě zákona o rozpočtové odpovědnosti, je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel či vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V čele rady je bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová.
Události: Jednorázový příspěvek pro důchodce (zdroj: ČT24)
O Zamrazilové premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu pro Události ČT uvedl, že je historicky spojena s ODS a zastupuje opozici. „Je potřeba se podívat, kde všude byla a kdo ji tam nominoval,“ dodal. Řekl, že příspěvek je z toho důvodu, že spotřební ceny u důchodců vzrostly více než u domácností.
Babiš uvedl, že „ODS důchodce vždycky nenáviděla, v roce 2010 jim dali nulu a v roce 2014 pak 45 korun.“ A dodal, „pro nás jsou důchodci priorita, chceme aby měli lepší život a důchody jsou deváté nejhorší v Unii. A příští rok dostanou podle valorizace 848 korun.“
Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 230,3 miliardy korun. V červenci a srpnu se přitom deficit prohluboval výrazně pomaleji než v období od března do června, uvedla rada. Ekonomové očekávají, že za celý rok by schodek rozpočtu mohl být mezi 400 až 450 miliardami korun.
Schodek státního rozpočtu vláda upravovala letos kvůli dopadům šíření koronaviru třikrát. Z původních 40 miliard korun byl schodek nejdříve zvýšen na 200 miliard korun, následně na 300 miliard a v červenci sněmovna schválila zvýšení na 500 miliard.