Schodek rozpočtu byl na konci srpna 230 miliard. Je to nejhorší výsledek od vzniku České republiky

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 230,3 miliardy korun z červencových 205,1 miliardy. Loni ke konci srpna byl schodek 15,4 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Letošní srpnový výsledek je tak nejhorší od vzniku samostatné České republiky. Dosud byl ke konci srpna nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 89,6 miliardy korun.

Ministerstvo financí
Zdroj: ČTK Autor: Jan Černý

Během srpna se deficit rozpočtu prohloubil o 25,2 miliardy korun. Výsledek byl podle ministerstva ovlivněn výplatou příspěvku obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů 13,4 miliardy korun.

„Bez této mimořádné platby by výše schodku v samotném srpnu převýšila loňský deficit pouze o 6,1 miliardy korun, což potvrzuje trend zpomalování tempa propadů hospodaření v průběhu června až srpna oproti období března až května,“ uvedl resort.

Příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně klesly o 40,4 miliardy na 929,4 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 55,7 miliardy na 790,5 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 174,5 miliardy na 1,16 bilionu korun.

Na boj s covidem šlo už 136 miliard

Ministerstvo financí zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií šlo ke konci srpna už 136,2 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádala 89,4 miliardy. Odklad záloh daní vyčíslil resort na 21 miliard a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků nebo oddlužení vybraných nemocnic téměř na 26 miliard.

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci srpna kleslo meziročně o 15,3 miliardy na 55,1 miliardy korun. Důvodem je podle ministerstva především prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.

Méně se vybralo i na DPH

Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 5,3 miliardy na 181,5 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července.

V případě výdajů rostly především kapitálové výdaje, a to o 37,7 procenta, tedy o 25,8 miliardy, na 94,4 miliardy korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 16,2 procenta, tedy o 148,7 miliardy, na 1,07 bilionu korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci srpna 450,6 miliardy korun, meziročně o 50,5 miliardy více. Z toho na důchody putovalo 336,4 miliardy.

Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Analytici: Schodek může být do 450 miliard

Podle analytiků může být nakonec schodek rozpočtu nižší než plánovaných 500 miliard korun. Rozpočet by ke konci roku mohl podle nich skončit v deficitu 400 až 450 miliard.

„I přes lepší než předpokládaný vývoj v posledních dvou měsících směřuje státní rozpočet k nejhoršímu výsledku v historii. Nicméně srpnová čísla potvrdila předchozí trend nižšího výpadku příjmů a i nižších výdajů státního rozpočtu, než s čím počítala vláda. I proto nepředpokládáme, že by státní rozpočet v následujících měsících směřoval k deficitu 500 miliard korun,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský, který celoroční schodek odhaduje na 400 miliard.

Nižší schodek odhaduje i hlavní ekonom ING Jakub Seidler. „V tuto chvíli počítáme s deficitem kolem 430 miliard korun, tedy osm procent HDP. To je sice ve srovnání s minulostí historicky vysoký deficit, v mezinárodním srovnání však nejde letos o nic neobvyklého,“ řekl.

Problém může být v následujících letech

Podle Seidlera není hlavním rizikem deficit letošního roku, ale vývoj v dalších letech, jelikož zatím nebylo blíže určeno, jak budou kompenzovány propady příjmů ze zrušení superhrubé mzdy či daně z převodu nemovitosti. „Výpadky v příjmech v řádech vyšších desítek miliard korun nebude jednoduché najít a vysoké deficity se tak patrně stanou v příštích letech běžnou praxí,“ dodal.

I podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila není česká ekonomika v tak špatném stavu, aby schodek rozpočtu dosáhl 500 miliard. „Za předpokladu, že nedojde ke druhé vlně pandemie, by se tlak na státní rozpočet měl ve zbytku roku postupně snižovat,“ uvedl. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy schodek rozpočtu zřejmě skončí od 400 do 450 miliard korun, v příštím roce může být až 300 miliard.