Česká ekonomika se v druhém čtvrtletí v meziročním srovnání propadla o 10,7 procenta, zpomalovat ale začala ještě před zavedením protipandemických opatření. Podle některých tuzemských analytiků i premiéra Andreje Babiše (ANO) už má ale Česko ten nejhorší pokles za sebou. Z krize by mělo zemi vyvést chytré investování a zvýšení konkurenceschopnosti, shodli se v Otázkách Václava Moravce ekonom Kolumbijské univerzity Jan Švejnar, bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO) a prezident České bankovní asociace Tomáš Salomon.
Propad ekonomiky je podle předsedy představenstva České spořitelny Tomáše Salomona předvídatelný a logický. Meziroční rozdíl podle něj pro Česko nevyznívá „až tak tragicky“. Propad navíc nepostihl všechny sektory, některé oblasti i přes pandemii vykazují zisk, upozornil bývalý ministr financí a pražský zastupitel Ivan Pilný (ANO).
Ohledně vývoje ale panuje stále velká nejistota a je obtížné jej předvídat. „Tak rychlý a prudký propad u nás i ve světě v moderní historii neznáme. Může přijít další vlna, a kdyby přišla, tak na tom jak světová ekonomika, tak my nebudeme dobře,“ řekl ekonom Kolumbijské univerzity Jan Švejnar.
Podle Pilného tak musí stát směřovat podporu smysluplně a ne do podniků, které jsou „ve stádiu klinické smrti“. „Je to signál pro to, abychom přestali udržovat ekonomiku na kapačkách, abychom přestali vyměňovat infuze, ale začali se starat o to, co bude dál,“ uvedl Pilný. „Musíme přestat hrabat jámu a začít stavět žebříky, abychom se z krizového scénáře dostali ven,“ souhlasil Salomon.
Švejnar: Podpora v nezaměstnanosti by měla dočasně vzrůst
Ve srovnání třeba s Německem má podle Pilného Česko jen omezené možnosti, jak s poklesem bojovat. Česká ekonomika má ale oproti jiným zemím výhodu ve velmi nízkém zadlužení v poměru k HDP, řekl Švejnar. Vláda by podle něj měla nahradit poptávku, která klesla. „Dal by se vytvořit jednotný trh práce, jednotná ekonomika, která by mohla jít velmi rychle nahoru,“ uvedl.
Správným krokem podle něj například bylo odpuštění nebo odložení sociálních a zdravotních odvodů, chybou ale bylo nezvýšení podpory v nezaměstnanosti. Podle Švejnara by takový krok zajistil dostatečný prostor kvalifikovaným lidem, kteří ztratili práci, aby si opět našli kvalifikované zaměstnání.
„Když přijmou nekvalifikované místo, mají malou přidanou hodnotu, malý HDP a jsme na tom hůře, než když se mohou rozhlédnout a najít lepší místo, mít vyšší mzdy,“ řekl Švejnar. „V Americe se (podpora v nezaměstnanosti) zvýšila ze 450 dolarů na 1050 dolarů měsíčně,“ uvedl. Zvýšení nezaměstnanosti předpokládá Švejnar na konci léta, přijetí opatření by tak podle něj stále mělo smysl.
Zvýšení podpory nezaměstnaných by podle Salomona ale nemělo být plošné. Zamířit by mělo zejména k lidem s nízkými příjmy, kterým chybějí finanční rezervy. Podle Pilného je pak nutné soustředit se i na obsazení kritických míst na trhu práce. „To jsou učitelé, lékaři, zdravotní sestry, ajťáci, jsou to i profese jako zedník, elektrikář, obsluhy složitých strojů,“ vyjmenoval. Pro restart ekonomiky jsou podle něj zásadní.
Zákon o kurzarbeitu by měl být co nejjednodušší, shodli se ekonomové
Bývalý ministr financí také upozornil, že důležitá je zejména příprava klasického kurzarbeitu, tedy částečné podpory pracovních míst státem. „Zásadní je udělat to rychle a dočasně,“ řekl.
Reagoval i na Svaz průmyslu a dopravy, podle kterého je příprava kurzarbeitu legislativně náročná. Zákon může být ale velmi stručný, řekl Pilný. „Parametry, podle kterých se to bude distribuovat, nedávejte do zákona, protože je budeme každou chvíli novelizovat podle situace, která nastane,“ uvedl Pilný. Stejně tak by podle něj neměla být uzákoněná ani doba trvání kurzarbeitu.
Salomon souhlasil, že kurzarbeit by se měl stát součástí českého právního řádu v té nejjednodušší podobě. „Zúžit do zákonné části jen naprosté minimum. Následnými vyhláškami, podle toho, jak se bude vyvíjet ekonomika, adresně cílit na využití těchto nástrojů,“ řekl. Peníze by tak mohly být vypláceny podobně jako dotace. Ekonomové se shodli, že čím dříve bude kurzarbeit přijat, tím lépe. Pilný uvedl, že ale začátek programu k začátku září neočekává.
Programy podpory jsou financovány ze státního rozpočtu, výběr daní přitom klesl meziročně o 13 procent. Sněmovna schválila pro letošní rok rekordní, půlbilionový schodek. Podle Švejnara je ale otázkou, zda tyto peníze budou investovány chytře, schodek ve výši půl bilionu však v době krize současných rozměrů nepokládá za „velkou věc“.
„Jestliže krize bude tvrdá a prudká, máte dvě možnosti. Budete mít zkrachovalé podniky a velký dluh, nebo velký dluh a nezkrachované podniky. Druhá verze je lepší,“ uvedl Švejnar.
Investovat by podle něj měla vláda hlavně do zvýšení konkurenceschopnosti a také výzkumu. „Jít za excelencí. Svět snižuje globalizaci, co se týče dodavatelů, ale zvyšuje se konkurence a zvyšuje se globalizace v rámci digitálních technologií a přenosu informací,“ řekl Švejnar.
„Není rozumné se z krize proškrtat (…), měli bychom se z ní proinvestovat,“ uvedl Salomon. Zásadní je ale investovat peníze podle chytrých a systémových plánů, například do digitální infrastruktury, vzdělávání nebo podpory pracovního trhu.
Největší obtíže spatřují ekonomové v otázce rychlosti realizace projektů, která je odvislá třeba i od složitosti stavebního zákona. Švejnar zdůraznil, že se jedná o systémový problém, který trvá už třicet let. Pilný jako příklad zmínil projekt digitálního Česka, který bez větších výsledků funguje už pět let. Realizaci by podle obou ekonomů prospělo zapojení soukromého kapitálu. „Bez jeho zapojení a respektování jeho pravidel, včetně návratnosti investic, to prostě nepůjde,“ řekl Pilný.
Zrušení superhrubé mzdy by zjednodušilo daňové zákony
Premiér Andrej Babiš (ANO) v týdnu opět připomenul, že se vláda chystá zrušit superhrubou mzdu, což by mělo snížit zdanění mezd ze současných 20 procent na 15 procent. Pracovní síla v Česku je podle Švejnara příliš zdaněná, a tak by zrušení superhrubé mzdy bylo dobrým krokem. Posílilo by zejména střední a nižší třídu, které by s většími finančními prostředky mohly více utrácet. „Je to lepší teď než v době, kdy je konjunktura, růst ekonomiky. Pak efekt spirály směrem nahoru nebude tak potřebný, teď spirála jede dolů,“ popsal.
Podnikatelskému prostředí je podle Salomona ale třeba dát prostor, aby se případně na změnu připravilo. „Nejhorší, co se může stát, že vznikne trošku chaos, bude se to těsně před koncem roku na poslední chvíli přijímat a nebude dostatek času, aby se účetní systémy připravily na aplikaci této změny,“ řek Salomon.
Podle Pilného by ale bylo vhodné tento krok přijmout v klidnější době. Podnikatelské prostředí kromě „zapleveleného daňového zákona“ negativně ovlivňuje i nepředvídatelnost kroků ze strany státu. „Nedokážeme odhadnout dopady. Není na to správný čas, máme jiné priority,“ dodal.
