Nejhorší propad v historii samostatné České republiky. Ekonomika klesla o více než desetinu

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta, vyplývá z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Podle analytiků jde sice o nejhorší výsledek v historii, ale rozhodně ne tragický, hodnota je totiž nakonec příznivější, než očekávali. Navíc ekonomika by měla už ve třetím čtvrtletí vykázat mezičtvrtletní růst, dodávají.

 „Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování,“ uvedl k výsledkům české ekonomiky ve sledovaném období ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Podle statistiků nicméně klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) téměř ve všech odvětvích národního hospodářství.

Nahrávám video

V meziročním srovnání byl vývoj HDP ovlivněn podle ČSÚ především výrazným poklesem zahraniční poptávky, nižší spotřebou domácnosti i nižší investiční aktivitou.

Na tom, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí prodělala kvůli dopadům šíření koronaviru zřejmě největší propad, se shodli před časem i ekonomové. V konkrétních odhadech se však lišili. V meziročním vyjádření očekávali pokles HDP o 9,7 až 18 procent a mezičtvrtletně od 7,4 do 14 procent.

Růst HDP tuzemské ekonomiky (v %)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

Mohlo být hůře, míní analytici

Nicméně, jak v pátek řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler, předběžná hodnota vývoje HDP byla nakonec příznivější, než očekával konsensus trhu ve výši deseti procent mezičtvrletně a 12,3 procent meziročně. „V prvním čtvrtletí činil pokles 3,4 procenta a byl obdobný jako dosavadní nejcitelnější předkoronavirový mezičtvrtletní propad tuzemské ekonomiky v prvním čtvrtletí 2009, kdy kulminovaly následky globální finanční krize,“ uvedl Seidler. 

„Na to, jak si ve druhém čtvrtletí vedl automobilový průmysl, kde se vyrobilo meziročně o polovinu aut méně, nebo některé služby, které se na dva měsíce propadly na nulu, jde vlastně ještě o docela dobrý výsledek. A dokonce i ve srovnání s některými dalšími evropskými zeměmi,“ souhlasí analytik ČSOB Petr Dufek.

„Vzhledem k mimořádnosti situace vlastně nakonec toto číslo není zas až tak tragické,“ uvedl také analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák k výsledkům za Česko. I podle ředitele strategického poradenství PwC Jana Hadravy vypadá aktuální číslo z pohledu celoročního vývoje méně negativně, než se očekávalo.

Výsledky byly lepší i než očekávala prognóza ČNB z počátku května, která předpokládala pokles o 11,6 procenta.

„Jestliže včera a dnes ráno chodily předběžné údaje o HDP ze zemí, jako jsou Německo, Rakousko, Belgie a Francie, kdy byl vesměs hlášen mezičtvrtletní pokles HDP o více než deset procent, tak údaj reportovaný za českou ekonomiku lze považovat za příznivé překvapení i v kontextu tohoto mezinárodního porovnání,“ doplnil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Mezičtvrtletní růst HDP lze pro letošní třetí čtvrtletí čekat prakticky s jistotou,“ dodal.

Konkrétně, německá ekonomika proti předchozím třem měsícům klesla o 10,1 procenta a zaznamenala tak nejvýraznější pokles od roku 1970, kdy se začaly čtvrtletní údaje sledovat, oznámil spolkový statistický úřad. A pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Francouzská ekonomika se ve stejném období propadla o 13,8 procenta, italská o 12,4 a španělská o 18,5 procenta. 

Celá ekonomika EU pak vykázala ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletní pokles o 11,9 procenta a meziroční o 14,4 procenta. Samotná eurozóna klesla proti předchozím třem měsícům o 12,1 procenta, meziročně o 15 procent. 

Analytici také upozorňují, že v případě českého HDP jde zatím jen o předběžné údaje. „Osobně si myslím, že sestavit přesný obrázek fungování ekonomiky za letošní druhé čtvrtletí bylo vzhledem k nejrůznějším omezením velmi obtížné. Údaj o HDP Česka za druhé čtvrtletí bude dále zpřesňován a nebudu překvapen, když revidovaná čísla ohlásí jeho o něco prudší pokles, než jaký reportuje aktuálně zveřejněný předběžný odhad,“ konstatuje Jáč. Lepší než očekávaný výsledek za letošní druhé čtvrtletí však může podle něho vést i k relativně lepšímu výsledku i za rok 2020 jako celek. 

Seidler také dodává, že zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP. Na více informací si tak bude stejně potřeba počkat na začátek září, kdy ČSÚ zveřejní bližší strukturu HDP, konstatují ekonomové.

Podle nich ale už lze pozorovat, že se ekonomika odráží ode dna. „Ačkoliv byly ekonomické restrikce v tuzemsku zavedeny relativně rychle a zároveň v širokém rozsahu, škody na ekonomice se v tuto chvíli zdají být o něco menší, než například v Německu či Rakousku. A  i pokud se i blízká budoucnost ponese ve znamení ekonomického útlumu, dvouciferný pokles HDP užž snad znovu neuvidíme,“ odhaduje analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Průběžná měsíční data totiž podle něho jasně ukazují, že druhý kvartál letošního roku skutečně byl dnem, od kterého se česká ekonomika odráží. „V nejbližších měsících ji bude nadále pomáhat nízká tuzemská nezaměstnanost i masivní vládní výdaje. Pomalu se zvedají i 'měkké' ukazatele sentimentu, které vesměs naznačují, že ačkoliv si Češi uvědomují závažnost situace, ekonomické depresi nepropadají. Velkou zátěží do budoucna ovšem zřejmě bude zahraniční poptávka, která se bude zvedat jen velmi pomalu,“ dodává Hradil. 

Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda také upozornil, že za celé druhé čtvrtletí ještě nenastal běžný provoz, protože zaměstnanost a poptávku ve významné míře podporovaly vládní programy typu kurzarbeitu, moratoria na splátky úvěrů či ošetřovného. „I na základě aktuálních dat odhadujeme, že za celý letošní rok se ekonomika propadne o 7,5 procenta,“ doplnil.

Rovněž analytici ING Bank podle Seidlera předpokládají za celý letošní rok propad tuzemské ekonomiky kolem sedmi procent. „Tržní odhady jsou však široké, v rozmezí od pěti až do deseti procent,“ upozornil Seidler.

Vláda kvůli koronaviru začala přijímat opatření, která měla zamezit šíření nákazy, od března. Omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným podnikům naopak chyběli zaměstnanci třeba i kvůli uzavřeným hranicím. Od poloviny května se restrikce vzhledem k příznivé epidemiologické situaci začaly postupně uvolňovat.

Statistici v pátek uvedli, že zaměstnanost ve druhém čtvrtletí klesla proti stejnému loňskému období o 2,1 procenta, mezičvrtletně byla nižší o 1,6 procenta.

Koruna posiluje

Koruna v pátek mírně posílila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru si od čtvrtečního podvečera polepšila o haléř na 26,27 Kč/EUR. K dolaru zpevnila o osm haléřů a v pátek kolem 17:00 se obchodovala v kurzu 22,20 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

„Dnes zveřejněná čísla tuzemského HDP za druhé čtvrtletí, která příjemně překvapila, když ekonomika poklesla v uvozovkách jen o 10,7 procenta, zavedla korunu mírně pod 26,20 CZK/EUR,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gütler. O část zisků ale koruna později odpoledne přišla.

Silnější koruně podle něj pomáhá i nedávný nárůst tržních úrokových sazeb. Souvisí s posledními daty z ekonomiky, které vedou trh k očekávání, že by Česká národní banka mohla začít zpřísňovat měnovou politiku dříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Británie a EU v den společného summitu oznámily dohodu o mobilitě mladých lidí

Británie a Evropská unie oznámily v den společného summitu dohodu na prohloubení spolupráce v oblasti obchodu či emisních povolenek. Obě strany se dohodly také na harmonogramu zavádění programu mobility mladých lidí. Británie a Evropská unie chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham páteční schůzku označil za historický okamžik. „Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ míní.
12:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 13 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
včera v 17:30‌‌

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:38‌‌

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
18. 11. 2026‌‌

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.