Nejhorší propad v historii samostatné České republiky. Ekonomika klesla o více než desetinu

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta, vyplývá z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Podle analytiků jde sice o nejhorší výsledek v historii, ale rozhodně ne tragický, hodnota je totiž nakonec příznivější, než očekávali. Navíc ekonomika by měla už ve třetím čtvrtletí vykázat mezičtvrtletní růst, dodávají.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Hendrik Schmidt

 „Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování,“ uvedl k výsledkům české ekonomiky ve sledovaném období ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Podle statistiků nicméně klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) téměř ve všech odvětvích národního hospodářství.

Video Události
video

Události: Rekordní propad české ekonomiky

V meziročním srovnání byl vývoj HDP ovlivněn podle ČSÚ především výrazným poklesem zahraniční poptávky, nižší spotřebou domácnosti i nižší investiční aktivitou.

Na tom, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí prodělala kvůli dopadům šíření koronaviru zřejmě největší propad, se shodli před časem i ekonomové. V konkrétních odhadech se však lišili. V meziročním vyjádření očekávali pokles HDP o 9,7 až 18 procent a mezičtvrtletně od 7,4 do 14 procent.

Mohlo být hůře, míní analytici

Nicméně, jak v pátek řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler, předběžná hodnota vývoje HDP byla nakonec příznivější, než očekával konsensus trhu ve výši deseti procent mezičtvrletně a 12,3 procent meziročně. „V prvním čtvrtletí činil pokles 3,4 procenta a byl obdobný jako dosavadní nejcitelnější předkoronavirový mezičtvrtletní propad tuzemské ekonomiky v prvním čtvrtletí 2009, kdy kulminovaly následky globální finanční krize,“ uvedl Seidler. 

„Na to, jak si ve druhém čtvrtletí vedl automobilový průmysl, kde se vyrobilo meziročně o polovinu aut méně, nebo některé služby, které se na dva měsíce propadly na nulu, jde vlastně ještě o docela dobrý výsledek. A dokonce i ve srovnání s některými dalšími evropskými zeměmi,“ souhlasí analytik ČSOB Petr Dufek.

„Vzhledem k mimořádnosti situace vlastně nakonec toto číslo není zas až tak tragické,“ uvedl také analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák k výsledkům za Česko. I podle ředitele strategického poradenství PwC Jana Hadravy vypadá aktuální číslo z pohledu celoročního vývoje méně negativně, než se očekávalo.

Výsledky byly lepší i než očekávala prognóza ČNB z počátku května, která předpokládala pokles o 11,6 procenta.

„Jestliže včera a dnes ráno chodily předběžné údaje o HDP ze zemí, jako jsou Německo, Rakousko, Belgie a Francie, kdy byl vesměs hlášen mezičtvrtletní pokles HDP o více než deset procent, tak údaj reportovaný za českou ekonomiku lze považovat za příznivé překvapení i v kontextu tohoto mezinárodního porovnání,“ doplnil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Mezičtvrtletní růst HDP lze pro letošní třetí čtvrtletí čekat prakticky s jistotou,“ dodal.

Konkrétně, německá ekonomika proti předchozím třem měsícům klesla o 10,1 procenta a zaznamenala tak nejvýraznější pokles od roku 1970, kdy se začaly čtvrtletní údaje sledovat, oznámil spolkový statistický úřad. A pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Francouzská ekonomika se ve stejném období propadla o 13,8 procenta, italská o 12,4 a španělská o 18,5 procenta. 

Celá ekonomika EU pak vykázala ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletní pokles o 11,9 procenta a meziroční o 14,4 procenta. Samotná eurozóna klesla proti předchozím třem měsícům o 12,1 procenta, meziročně o 15 procent. 

Analytici také upozorňují, že v případě českého HDP jde zatím jen o předběžné údaje. „Osobně si myslím, že sestavit přesný obrázek fungování ekonomiky za letošní druhé čtvrtletí bylo vzhledem k nejrůznějším omezením velmi obtížné. Údaj o HDP Česka za druhé čtvrtletí bude dále zpřesňován a nebudu překvapen, když revidovaná čísla ohlásí jeho o něco prudší pokles, než jaký reportuje aktuálně zveřejněný předběžný odhad,“ konstatuje Jáč. Lepší než očekávaný výsledek za letošní druhé čtvrtletí však může podle něho vést i k relativně lepšímu výsledku i za rok 2020 jako celek. 

Seidler také dodává, že zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP. Na více informací si tak bude stejně potřeba počkat na začátek září, kdy ČSÚ zveřejní bližší strukturu HDP, konstatují ekonomové.

Podle nich ale už lze pozorovat, že se ekonomika odráží ode dna. „Ačkoliv byly ekonomické restrikce v tuzemsku zavedeny relativně rychle a zároveň v širokém rozsahu, škody na ekonomice se v tuto chvíli zdají být o něco menší, než například v Německu či Rakousku. A  i pokud se i blízká budoucnost ponese ve znamení ekonomického útlumu, dvouciferný pokles HDP užž snad znovu neuvidíme,“ odhaduje analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Průběžná měsíční data totiž podle něho jasně ukazují, že druhý kvartál letošního roku skutečně byl dnem, od kterého se česká ekonomika odráží. „V nejbližších měsících ji bude nadále pomáhat nízká tuzemská nezaměstnanost i masivní vládní výdaje. Pomalu se zvedají i 'měkké' ukazatele sentimentu, které vesměs naznačují, že ačkoliv si Češi uvědomují závažnost situace, ekonomické depresi nepropadají. Velkou zátěží do budoucna ovšem zřejmě bude zahraniční poptávka, která se bude zvedat jen velmi pomalu,“ dodává Hradil. 

Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda také upozornil, že za celé druhé čtvrtletí ještě nenastal běžný provoz, protože zaměstnanost a poptávku ve významné míře podporovaly vládní programy typu kurzarbeitu, moratoria na splátky úvěrů či ošetřovného. „I na základě aktuálních dat odhadujeme, že za celý letošní rok se ekonomika propadne o 7,5 procenta,“ doplnil.

Rovněž analytici ING Bank podle Seidlera předpokládají za celý letošní rok propad tuzemské ekonomiky kolem sedmi procent. „Tržní odhady jsou však široké, v rozmezí od pěti až do deseti procent,“ upozornil Seidler.

Vláda kvůli koronaviru začala přijímat opatření, která měla zamezit šíření nákazy, od března. Omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným podnikům naopak chyběli zaměstnanci třeba i kvůli uzavřeným hranicím. Od poloviny května se restrikce vzhledem k příznivé epidemiologické situaci začaly postupně uvolňovat.

Statistici v pátek uvedli, že zaměstnanost ve druhém čtvrtletí klesla proti stejnému loňskému období o 2,1 procenta, mezičvrtletně byla nižší o 1,6 procenta.

Koruna posiluje

Koruna v pátek mírně posílila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru si od čtvrtečního podvečera polepšila o haléř na 26,27 Kč/EUR. K dolaru zpevnila o osm haléřů a v pátek kolem 17:00 se obchodovala v kurzu 22,20 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

„Dnes zveřejněná čísla tuzemského HDP za druhé čtvrtletí, která příjemně překvapila, když ekonomika poklesla v uvozovkách jen o 10,7 procenta, zavedla korunu mírně pod 26,20 CZK/EUR,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gütler. O část zisků ale koruna později odpoledne přišla.

Silnější koruně podle něj pomáhá i nedávný nárůst tržních úrokových sazeb. Souvisí s posledními daty z ekonomiky, které vedou trh k očekávání, že by Česká národní banka mohla začít zpřísňovat měnovou politiku dříve.