Ekonomiku Evropské unie těžce zasaženou koronavirovými omezeními čeká letos propad o rekordních 8,3 procenta, což výrazně překonává dřívější negativní očekávání. Ve své letní makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise, která o dalších devět desetin procentního bodu zhoršila jarní odhad, při němž již Komise počítala se zásadním výpadkem ekonomické aktivity. Pro země používající euro předpovídá unijní exekutiva pokles o 8,7 procenta.
Příští rok naproti tomu čeká hospodářství EU růst o 5,8 procenta, v případě eurozóny pak 6,1 procenta, předpokládá Komise.
„Ekonomický dopad omezení volného pohybu osob je závažnější, než jsme původně očekávali. Stále zdoláváme bouřlivou ekonomickou situaci a čelíme řadě rizik včetně rizika další velké vlny infekce,“ prohlásil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Nejtěžší dopad na jihu Evropy, nejmenší v Polsku
Kromě celkových čísel vzroste i rozdíl mezi jednotlivými členskými státy. Nejtěžší dopad bude mít podle Komise covidová krize na jihoevropské země, v nichž se nákaza šířila nejvíce a u nichž bude pokles výrazně větší než při jarních odhadech.
Italská ekonomika se propadne o 11,2 procenta, španělská o 10,9 procenta. Mezi další výrazně zasažené země bude patřit Francie (minus 10,6 procenta) či Slovensko (minus devět procent).
Oproti jarní prognóze Komise výrazně zhoršila odhad i pro Česko, u něhož očekává, že hospodářství se místo původně předpokládaných 6,2 procenta propadne o 7,8 procenta. Příští rok by se sice hrubý domácí produkt Česka měl zvýšit o 4,5 procenta, i to je však o půl bodu méně než při jarním odhadu, uvedla komise.
Německo jako nejsilnější unijní ekonomika se s odhadovaným poklesem o 6,3 procenta řadí k méně zasaženým zemím. S vůbec nejmenším poklesem o 4,6 procenta se pak bude muset vyrovnávat polská ekonomika.
Komise v květnovém odhadu vycházela z prvních údajů o dopadech opatření zaváděných od března. Ekonomové však tehdy netušili, jak dlouho budou unijní země omezení uplatňovat, a neznali ani výši některých společných stimulů, na nichž se v průběhu jara shodly členské státy.
Česko významně ovlivní stagnace automobilového průmyslu
Na pokles českého hospodářství orientovaného na vývoz bude mít podle komise zásadní vliv útlum průmyslové výroby a také nižší poptávka v dalších evropských zemích. Zvláště významný dopad bude mít stagnace automobilového průmyslu, předpovídá Brusel.
„Zhoršení vychází z aktualizace dat české ekonomiky, u nichž zatím nic nenasvědčuje rychlému zotavení,“ komentoval výhled analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Růst v příštím roce o 4,5 procenta by podle něj nahradil zhruba jen polovinu letošních ztrát.
Tři týdny stará předpověď Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), že česká ekonomika bude pátou nejzasaženější v rozvinutém světě, je tak stále realističtější. Je to logické, model OECD pracuje významně se sektorovými daty, a proto „český problém“ rychle zaznamenal, podotkl Bartoň.
Nejvýraznější propad české ekonomiky předpokládá Evropská komise pro právě skončené druhé čtvrtletí, v němž by kvůli téměř dvouměsíčním omezením provozu zásadních hospodářských odvětví měl HDP klesnout o téměř 11 procent. Od třetího kvartálu by se hospodářství mělo začít pomalu zotavovat, v některých odvětvích jako je doprava či cestovní ruch však může mít pokles dlouhodobější dopady.
Pozvolný růst ekonomiky bude pohánět zejména spotřeba domácností, která bude ovlivněna zpomalením růstu mezd a důchodů. V příštím roce by také opět měl začít růst objem investic, který by rovněž měl přispět k ekonomickému oživení. Unijní exekutiva odhaduje, že zejména vlivem rostoucích cen potravin dosáhne letos inflace v Česku 2,8 procenta, což je vysoko nad průměrem EU.
Průmyslová výroba v Německu v květnu stoupla o 7,8 procenta, méně než se čekalo
Průmyslová výroba v Německu se v květnu podle sezonně upravených údajů zvýšila ve srovnání s předchozím měsícem o 7,8 procenta po poklesu o 17,5 procenta v dubnu, vyplývá z údajů, které zveřejnil spolkový statistický úřad.
Údaje jsou známkou toho, že největší evropská ekonomika začíná po zahájení uvolňování omezení, která měla zabránit šíření nemoci covid-19, oživovat. Růst však byl nižší, než čekali analytici. Meziročně se pak výroba propadla o 19,3 procenta.
Dubnový údaj statistici revidovali z původního propadu o 17,9 procenta. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali zvýšení výroby až o deset procent. Navzdory oživení však výroba zůstává pod úrovní před koronavirovou krizí. Ve srovnání s únorem, tedy před zavedením omezení pohybu kvůli koronaviru, byla produkce průmyslu v květnu nižší o 19 procent.
Výroba ve zpracovatelském průmyslu, tedy bez zahrnutí produkce energie a stavebního sektoru, se v květnu zvýšila meziměsíčně o 10,3 procenta. Z toho produkce polotovarů se snížila o 0,1 procenta. Výroba spotřebního zboží však stoupla o 1,4 procenta a kapitálového zboží o 27,6 procenta.
Výrazný růst zaznamenala produkce automobilového průmyslu, která se v dubnu prudce propadla. Stále je však o 50 procent nižší než v únoru.
Produkce energie proti dubnu stoupla o 1,7 procenta. Stavebnictví zaznamenalo růst o 0,5 procenta.
Pondělní zpráva ukázala, že objem zakázek v německém průmyslu se v květnu zvýšil o 10,4 procenta po propadu o 26,2 procenta v předchozím měsíci. Růst poptávky souvisí s uvolněním protikoronavirových opatření, nárůst byl však slabší, než se čekalo.
„Dnešní zpráva o průmyslové výrobě představuje vzorek, který uvidíme v nadcházejících týdnech a měsících častěji,“ uvedl ekonom ING Carsten Brzeski. „Po ukončení karanténních opatření budou měsíční hospodářské ukazatele růst, ale bude potřeba více než jeden nebo dva růsty, abychom vrátili hospodářství zpět na úrovně před krizí.“
Firmy jsou však optimistické. Průzkum institutu Ifo ukázal, že v příštích třech měsících čekají růst výroby.
Německá vláda odhaduje, že ekonomika země letos klesne o 6,3 procenta. To bude nejhorší propad od druhé světové války. Vláda se snaží pomoci ekonomice zvládnout krizi masivními záchrannými a stimulačními balíčky. Mimo jiné zavedla zkrácenou pracovní dobu, formu státní pomoci, která má povzbudit firmy, aby nepropouštěly zaměstnance ani v době hospodářského poklesu.
