Německá ekonomika je v recesi. Propad HDP je druhý nejprudší od znovusjednocení země

Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Ve své konečné zprávě to uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou. Podnikatelská nálada v Německu se ale v květnu mírně zlepšila, a zastavila tak propad z předchozích dvou měsíců.

Propad hrubého domácího produktu (HDP) je zároveň druhý nejprudší od znovusjednocení země v roce 1990.

V prvních třech měsících roku se snížila především soukromá spotřeba, která klesla o 3,2 procenta. Vývoz klesl o 3,1 procenta. Firmy výrazně méně investovaly do strojů, vybavení a vozidel, kde pokles činí 6,9 procenta. Většímu poklesu zabránily výraznější stavební investice a vládní výdaje.

Kvůli šíření nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, se v Německu musely v březnu uzavřít školy, obchody, kanceláře, restaurace i velká část výrobních provozů. S výraznějším propadem statistici počítají ve druhém čtvrtletí, kdy se naplno projeví dopady přijatých opatření.

Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) minulý týden v odhadu uvedla, že tamní ekonomika v letošním roce kvůli koronavirové krizi klesne dvouciferným procentním tempem, tedy minimálně o deset procent. Komora je tak mnohem pesimističtější než spolková vláda.

Kabinet koncem dubna předpověděl, že německá ekonomika v letošním roce klesne o 6,3 procenta. To by byl nejhlubší propad od druhé světové války. V příštím roce počítá vládní prognóza s růstem HDP o 5,2 procenta.

Podnikatelská nálada v Německu se mírně zlepšila, ukazuje průzkum

Podnikatelská nálada v Německu se v květnu mírně zlepšila, a zastavila tak propad z předchozích dvou měsíců, uvedl hospodářský institut Ifo, jehož index vystoupil z dubnových 74,2 na 79,5 bodu. Podnikatelé sice ještě hůř hodnotí současnou situaci, díky uvolňování opatření zavedených proti šíření koronaviru se ale výrazně zlepšila očekávání do dalších měsíců.

Údaj za duben byl zpřesněn směrem dolů. Na květen už analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že hodnota indexu vystoupí na 78,3 bodu.

Přesto ještě počítá většina německých firem se zhoršením situace svého podniku. Výrazně více optimismu do budoucna ale vykazuje sektor služeb. Současnou situaci i výhled lépe hodnotí maloobchodní firmy. Po déle než půlroce se také zvýšila hodnota indexu očekávání ve stavebnictví.

Ekonom Ifo Klaus Wohlrabe si myslí, že německá ekonomika už prošla nejtěžší fází a že situace už se zlepšuje. Dodal nicméně, že Ifo stále počítá na druhé čtvrtletí s dvouciferným poklesem ekonomiky. Nadále špatná podle něj bude situace u objednávek investičního zboží, počítá se také se snížením vývozu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se nyní zabývá předlohou o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Koalice prosadila, že o novele bude sněmovna hlasovat nejpozději hodinu po půlnoci na středu. Dříve v úterý se ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem.
před 2 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 8 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
6. 7. 2026

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Evropský pohled