Německá ekonomika letos kvůli koronavirové krizi klesne dvouciferným procentním tempem, tedy minimálně o deset procent. Předpověděla to Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK), která je tak mnohem pesimističtější než tamní vláda. Zároveň by škody způsobené pandemií nemoci covid-19 mohly uvrhnout do platební neschopnosti až 29 tisíc firem, vyplývá z průzkumu společnosti CRIF Bürgel. Na druhou stranu se v květnu už druhý měsíc za sebou zvýšila důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku, jak ukázal průzkum institutu ZEW.
„V tomto roce budeme nevyhnutelně svědky historického hospodářského poklesu,“ uvedl prezident DIHK Eric Schweitzer, kterého citovala agentura Reuters. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.
Spolková vláda koncem minulého měsíce předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v letošním roce sníží o 6,3 procenta. To by byl nejhlubší propad německé ekonomiky od druhé světové války. V příštím roce počítá vládní prognóza s růstem HDP o 5,2 procenta.
Spolkový statistický úřad minulý týden oznámil, že ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta. Jde o nejhlubší propad od globální finanční krize v roce 2009. Na vině je šíření koronaviru a s ním spojená omezení, která nařídila vláda.
Německá ekonomika tak vstoupila do recese, která se definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. V loňském čtvrtém čtvrtletí se HDP snížil o 0,1 procenta.
Počet firemních bankrotů v Německu by mohl stoupnout o 54 procent
Škody způsobené pandemií nemoci covid-19 by mohly letos uvrhnout v Německu do platební neschopnosti až 29 tisíc firem. Proti předchozímu roku by to znamenalo nárůst o deset tisíc bankrotů, tedy o 54 procent, vyplývá z průzkumu společnosti CRIF Bürgel.
Nejvíce postižené budou cestovní kanceláře, restaurace a firmy pořádající různé kulturní, sportovní či společenské akce.
CRIF Bürgel ve výpočtech předpokládá recesi podobného rozsahu jako v době finanční krize v roce 2009. Tehdy zkrachovalo 34 tisíc podniků. Průzkum ale nebere v úvahu půjčky garantované státem, které mají pomoci společnostem krizi překonat a které by mohly počet insolvencí snížit.
Ředitel CRIF Bürgel však rovněž varoval, že přesné dopady krize se projeví až v příštím roce. Vlna bankrotů totiž bude podle něj pokračovat i v roce 2021. Rozsah je ale stále otevřený a bude záviset na délce pandemie.
Situace už například přinutila řetězec restaurací Vapiano a obchodní dům Galerie Karstad Kaufhof požádat minulý měsíc o soudní ochranu před věřiteli, protože jejich příjmy prudce klesly. Aerolinky Lufthansa také uvažují o insolvenčním řízení jako o alternativě k přijetí přísných podmínek záchrany od německé vlády, uvedla agentura Bloomberg.
Loni v Německu podle CRIF Bürgel zkrachovalo 19 005 společností a tento počet desátým rokem za sebou klesal. Před epidemií firma CRIF Bürgel předpokládala, že letos počet bankrotů mírně vzroste na 19 500.
Úpadek však ještě nemusí znamenat, že firma zmizí z trhu. Bankrotový zákon v Německu nabízí množství variant i mimo likvidaci nebo zrušení společnosti. Je možná například restrukturalizace firmy, třeba za pomoci dohody s věřiteli nebo za pomoci nových investorů.
Důvěra investorů v německou ekonomiku v květnu opět vzrostla
Na druhou stranu se v květnu už druhý měsíc za sebou zvýšila důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku. Roste totiž optimismus ohledně oživení z útlumu způsobeného šířením koronaviru, jak vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil institut ZEW.
Index důvěry se zvýšil na 51 bodů z dubnových 28,2 bodu. Růst tak výrazně překonal očekávání ekonomů, kteří květnovou hodnotu indexu v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru na 32 bodů. V březnu index kvůli obavám z hospodářských dopadů koronavirové krize klesl až na minus 49,5 bodu, nejníže od finanční krize v roce 2008.
„Narůstá optimismus, že od léta se bude ekonomika zotavovat,“ uvedl prezident institutu ZEW Achim Wambach. Zároveň však předpověděl, že výkon ekonomiky se na loňskou úroveň vrátí až v roce 2022.
„Němečtí investoři tak na horizontu šesti měsíců již očekávají výrazné zlepšení situace, což zřejmě pramení jak z tamní masivní vládní podpory ekonomice, tak i z postupného poklesu intenzity probíhající epidemie. Z výsledků průzkumu lze i soudit, že dotazovaní nepovažují za pravděpodobné, že by na podzim dorazila podobně silná druhá virová vlna, případně očekávají, že na ni země bude lépe připravena,“ konstatuje analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
