Podnikatelská nálada v Německu je nejhorší od července 2009, země směřuje do recese

Podnikatelská nálada v Německu se v březnu propadla na nejnižší úroveň od července 2009. Její index podle konečných údajů, které ve středu zveřejnil institut Ifo, klesl na 86,1 bodu z únorových 96 bodů. To představuje jeho nejprudší propad od znovusjednocení země před téměř 30 lety. Údaje signalizují, že německá ekonomika kvůli dopadům koronaviru směřuje do recese, uvedla agentura Reuters.

 „Německé hospodářství zažívá šok,“ upozornil šéf Ifo Clemens Fuest. „Očekávání podniků se zhoršila jako nikdy dříve. Také hodnocení současné situace je výrazně horší,“ dodal. Index podnikatelské nálady je založen na průzkumu mezi zhruba devíti tisíci německými firmami v průmyslu, službách, obchodě a stavebnictví.

Institut už minulý týden zveřejnil předběžné údaje, podle kterých index v březnu klesl na 87,7 bodu, nejníže od srpna 2009. Zároveň předpověděl, že německá ekonomika by kvůli krizi vyvolané koronavirem mohla v letošním roce klesnout až o šest procent. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

Úterní výsledky průzkumu společnosti IHS Markit ukázaly, že index podnikatelské aktivity v Německu v březnu klesl na 37,2 bodu z únorových 50,7 bodu. Dostal se tak na nejnižší úroveň od globální finanční krize v roce 2009 a hluboko pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

„Bezprecedentní propad indexu podtrhuje, že Německo směřuje do recese,“ uvedl ekonom Phil Smith z IHS Markit. „Vzhledem k eskalaci opatření proti šíření viru bychom se měli připravit na to, že ve druhém čtvrtletí pokles nabere na intenzitě,“ dodal.

Německá ekonomika by letos kvůli šíření koronaviru mohla celkově klesnout o pět až dvacet procent, řekl agentuře Reuters ekonom Klaus Wohlrabe z institutu Ifo.

Omezování výroby pokračuje

Kvůli koronaviru omezuje provoz řada firem, a to i v Česku. Ve středu oznámil například strojírenský holding Motor Jikov, že omezí výrobu na 60 procent. Propustil 60 agenturních pracovníků a dalších 20 zaměstnanců, kteří byli ve zkušební době. Část pracovníků je doma a pobírají ošetřovné, někteří jsou nemocní.

Nahrávám video
Události: Co chystají podnikatelé v cestovním ruchu
Zdroj: ČT24

Opatření souvisí s průmyslovými dopady koronaviru a dočasným uzavíráním automobilek, řekl předseda představenstva Miroslav Dvořák. Výrobu zastavilo totiž více evropských automobilek včetně koncernu Volkswagen, do kterého patří i Škoda Auto. V Česku pak kromě Škody Auto přerušily provoz i kolínská automobilka TPCA a Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Holding Motor Jirkov tvoří přitom více než 60 procent obratu zakázky pro automobilový průmysl. V březnu holding, který má závody v Českých Budějovicích a Soběslavi, snížil výrobu o 30 procent.

Podle Dvořáka přerušily automobilky výrobu, přesto mají na dodavatele požadavky. „Předzásobují se. Třeba Scania je zavřená a my do Scanie stále dodáváme, to samé Mitsubishi,“ řekl Dvořák. Scania se na obratu holdingu podílí asi ze 40 procent. Stabilní jsou zatím zakázky pro největšího světového výrobce golfových vozíků, americkou firmu E-Z-GO.

Holding zatím přijímá nové zakázky, zmrazí ale investice. S bankami jedná o odkladu úvěrových splátek. „Banky se s námi o tom vcelku baví, není to jako v letech 2008 a 2009. Jednání je vstřícné a bavíme se o odkladu splátek úvěrů minimálně na půl roku,“ řekl Dvořák.

Firma také počítá s tím, že když objednávky přestanou, přejde na takzvaný kurzarbeit, kdy stát uhradí firmám, na něž dopadla omezení kvůli šíření koronaviru, 50 až 80 procent vyplácené mzdy podle důvodu omezení výroby nebo služeb. 

Výrobu zastavují či omezují i další jihočeské firmy. Patří k nim dačická THK Rhythm Automotive Czech, Dura Automotive CZ, písecká s.n.o.p. či strojírenská firma Kovosvit. Na výkyvy zakázek se připravuje i Bosch Group.

Celkově pak více než polovina průmyslových firem v Česku čeká v březnu a dubnu kvůli opatřením, která vláda přijala v souvislosti se šířením koronaviru, propad zakázek o více než 20 procent, jak vyplynulo z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 340 průmyslovými podniky. 

Zájem o státní dluhopisy byl značný

Ministerstvo financí ve středu ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 53,4 miliardy, což je několikanásobně více než původně plánovalo. Vyplývá to z informací na internetových stránkách České národní banky. Podle původních plánů ministerstva chystalo prodat ve středečních třech aukcích dluhopisy za maximálně 12 miliard korun.

„Dnešní aukcí tak pokrylo ministerstvo zhruba třetinu svých výpůjčních potřeb, pokud počítáme s deficitem státního rozpočtu ve výši 200 miliard korun. Za vysokým zájmem investorů stálo nedávné zlevnění státních dluhopisů a aktuální oznámení možných nákupů státních dluhopisů centrální bankou. Už jen to, že ČNB k takovému kroku může přistoupit, uklidnilo investory a naopak zesílilo poptávku po českých státních dluhopisech,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.

Schválený schodek letošního státního rozpočtu se zvýší z původních 40 miliard na 200 miliard korun. Novelu zákona o rozpočtu ve středu podepsal prezident Miloš Zeman. Agenturu ČTK o tom v tiskové zprávě informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Důvodem navýšení schodku je epidemie nového typu koronaviru a s tím související opatření vlády. Kvůli předpokládanému propadu ekonomiky přijde rozpočet o část příjmů a stát navíc bude muset vydávat peníze na boj s koronavirem.

Schváleno Senátem

Podnikatelé nebudou muset po dobu nouzového stavu a následujících tří měsíců dodržovat elektronickou evidenci tržeb. Ani úřady nebudou kontrolovat její dodržování. Vládní návrh ve středu schválil Senát.

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné budou moci odložit úhradu záloh na zdravotní pojištění za březen až srpen. Do výše minimální zálohy jim budou platby za toto půlroční období odpuštěny. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválil Senát. 

Stát odpustí drobným podnikatelům část sociálního pojištění, konkrétně jeho minimální zálohy za půl roku od března do srpna. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné nebudou muset hradit zálohy v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Odvody budou moci doplatit až při ročním zúčtování. Senát schválil vládní návrh zákona, který to předpokládá. 

Stát bude vyplácet ošetřovné za celou dobu uzavření škol kvůli koronavirové krizi, a to rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Rodič dostane 60 procent redukovaného vyměřovacího základu, i zpětně. Návrh zvláštního vládního zákona, který to předpokládá, ve středu zrychleně schválil Senát.

Uvedené předlohy nyní dostane k podpisu prezident republiky Miloš Zeman. Podepsat by je mohl ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 9 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánovčera v 21:29

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...