Výroba v TPCA v Kolíně se kvůli koronaviru zastaví už ve středu před půlnocí. Dveře dočasně zavírá i BMW

Automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) přeruší kvůli aktuálnímu vývoji pandemie koronaviru výrobu ve své kolínské továrně už ve středu před půlnocí. Původně se měly výrobní linky zastavit 25. března, řekl mluvčí TPCA Tomáš Paroubek. Výrobu zastavuje ve středu ve svých evropských závodech také BMW. Volkswagen bude mít poslední směnu ve většině provozů tento pátek, oznámil v úterý koncern.

„Zdraví a bezpečnost zaměstnanců a stakeholderů jsou na prvním místě. Z toho důvodu jsme již včera ohlásili zastavení linky v příštím týdnu a nadále jednali s ostatními závody Toyoty v Evropě, vedením obou koncernů PSA a Toyoty o možnosti předsunutí na co nejbližší termín,“ řekl Paroubek. Podle něj firma nadále úzce spolupracuje i s dodavateli, aby se zajistilo plynulé zastavení linek.

V TPCA pracuje v současnosti zhruba 2500 lidí a firma představuje jednoho z největších exportérů v České republice a zároveň největšího zaměstnavatele na Kolínsku.

Výrobu se rozhodla zastavit i mladoboleslavská Škoda Auto, výrobní linky se zde zastaví také ve středu večer.

BMW zastaví výrobu na čtyři týdny

Německá automobilka BMW kvůli koronaviru na více než čtyři týdny zastaví výrobu ve všech svých evropských závodech, informoval šéf podniku Oliver Zipse. BMW tak učinila podobný krok jako automobilový koncern Volkswagen, který své evropské závody, včetně těch českých, uzavírá na dva až tři týdny.

„Ode dneška uzavíráme naše evropské automobilové závody a závod Rosslyn v Jihoafrické republice. Přerušení produkce je zatím plánováno do 19. dubna,“ řekl Zipse v Mnichově.

Rozhodnutí automobilky zdůvodnil očekávaným výrazným poklesem poptávky po autech na všech důležitých trzích. „Objem naší produkce přizpůsobujeme flexibilně poptávce,“ podotkl.

Přerušení či omezení výroby v Evropě oznámily vedle BMW a skupiny Volkswagen také koncern Daimler či automobilka Ford.

Prodej aut v EU klesá

To, že prodej aut v EU v únoru klesl a nejvíce právě v Německu, oznámilo už Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Za poklesem je více faktorů, včetně rozsáhlých daňových změn v některých členských státech EU, které posunuly část registrací ještě na loňský prosinec. Počet registrací nových osobních aut v Evropské unii v únoru klesl o 7,4 procenta na 957 052 vozů. Vliv na útlum registrací aut v únoru mělo také ale už oslabování globální ekonomiky a nejistota mezi spotřebiteli.

V Německu počet registrací klesl o 10,8 procenta, v Itálii o 8,8 procenta, ve Španělsku o šest procent a ve Francii o 2,7 procenta. V České republice odbyt v únoru meziročně klesl o 9,2 procenta na 17 377 vozů.

Jedničkou na evropském trhu zůstává německá skupina Volkswagen s podílem na trhu 25,1 procenta. Odbyt aut z této skupiny, do které patří také automobilka Škoda Auto, ale klesl meziročně o 5,3 procenta, z toho prodej Škody o 3,8 procenta. Odbyt skupiny PSA Group, která vyrábí například vozy Peugeot a Citroën, se snížil o 8,9 procenta, odbyt aut ze skupiny Renault pak o 14,3 procenta.

V loňském roce se prodej nových osobních aut v Evropské unii zvýšil o 1,2 procenta na 15,34 milionu vozů. Růst tak vykázal už šestým rokem za sebou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 35 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...