Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Oznámila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. Český premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že návrh povede k velkému zadlužení EU.
Evropská komise chce dát 750 miliard eur na obnovu po krizi. Babiš se obává velkého zadlužení EU
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vystoupila v Evropském parlamentu (zdroj: ČT24)
Komise záchranným fondem reaguje na největší ekonomický výpadek v historii EU, který způsobila v celé unii koronavirová omezení.
„Plán obnovy z těžké výzvy, které nyní čelíme, vytváří šanci. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí,“ řekla von der Leyenová při prezentaci návrhu komise v Evropském parlamentu.
Unijní exekutiva navrhuje rozpočet, jehož objem přibližně odpovídá návrhu neschválenému v únoru členskými zeměmi, naplnit kromě dosavadních zdrojů příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní.
Členské státy si podle činitelů Komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhované clo z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.
Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce EK zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi něž patří především přímé odvody členských států. Místo dosavadních 1,2 procenta unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou procenta dvě.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Oznámil to ve středu předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin.
Babiš: Cesta do příliš velkého zadlužení
Český premiér Babiš považuje rozpočtový návrh Evropské komise reagující na koronavirovou krizi za příliš velké zadlužení. Usilovat bude o dosavadní podíl toku financí do slabších ekonomik.
K návrhu, jak ho představila předsedkyně EK, napsal pro agenturu ČTK, že pro nastartování růstu Evropské unie jsou klíčové investice a nezpomalené tempo sbližování. Žádat bude dosavadní vzorec rozdělování evropského rozpočtu.
Suma 750 miliard eur, o kterou komise navrhuje rozpočet navýšit, je obrovská, dosahuje téměř tří čtvrtin celého stávajícího sedmiletého rozpočtu. Nevíme přesně, jaký bude splátkový kalendář, jen, že tuto sumu všechny členské státy budou splácet 30 let po roce 2027. Celkový objem rozpočtu navržený komisí je podle mého názoru příliš velký.
Babiš je přesvědčen, že by si Evropská komise měla půjčit maximálně rozdíl, který představuje hospodářský pokles způsobený krizí kolem pandemie koronaviru. Odhaduje jej na deset až 15 procent.
O návrh se povedou tvrdá vyjednávání
Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Podle zdrojů agentury Reuters jim má připadnout 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, tedy více než třetina celkového objemu pomoci.
Komise hodlá podle unijních činitelů začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit 30 let.
Události ČT: Evropská komise chce podpořit členské státy 750 miliardami eur (zdroj: ČT24)
Podle šéfky EK musí v nastávajících vyjednáváních členské země překonat rozpory a podpořit společný plán, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání unie dlouhodobě usiluje. „Tahle výzva přesahuje kohokoli z nás. Je to chvíle pro Evropu,“ prohlásila von der Leyenová.
Komise v novém návrhu posiluje rovněž objem fondu sloužícího ke zmírnění sociálních dopadů přechodu na čisté zdroje energie. Balík, z něhož má čerpat především Polsko, ale i další postkomunistické země včetně Česka, má místo dosavadních necelých 10 miliard eur obsahovat miliard 40.
Analytici: Velký, těžce prosaditelný a možná nereálný návrh
Návrh Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je podle českých analytiků třeba vnímat jako začátek debaty. Samotní ekonomové se přitom neshodnou na tom, zda je plán vůbec reálný. Prosazení a schválení plánů přitom bude podle nich velmi složité mimo jiné kvůli tomu, že by více než třetina pomoci měla směřovat jen do dvou zemí EU.
Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.
„Návrh EK je tak potřeba chápat jako určitý začátek debaty, její závěry však budou patrně důležité, jelikož předznamenají další směřování EU. Doposud nebyla stále nalezena shoda na tom, jak k pomoci přistoupit,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Upozornil, že obecně však trh vnímal středeční návrh pozitivně a celková navržená částka byla nad očekávání. Výnosy dluhopisů jižních zemí EU tak poklesly, což je dáno i tím, že do těchto zemí by mělo směřovat nejvíce objemu navrhované pomoci.
Podle hlavního ekonom UniCredit Bank Pavla Sobíška udělala EK návrhem maximum možného s ohledem na velikost rozpočtu, který tvoří jen zhruba jedno procento HDP Evropské unie. „V situaci nerovnoměrného ekonomického postižení zemí koronakrizí pokládám za správné, aby se větší část celkového balíku společných prostředků EU rozdělila podle této potřeby. Rámcový návrh EU tedy dává ekonomický smysl,“ uvedl.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka je ovšem plán tak ambiciózní, že je podle něj snad až nereálný. „Nedokážu si představit, že by přes 40 procent plánovaného objemu peněz šlo jen do dvou zemí, zatímco ostatní s tím budou snadno souhlasit. Zároveň pochybuji, že se podaří půl bilionu eur uhradit budoucími příjmy z drobných, jako jsou digitální daně nebo emisní povolenky a podobně,“ uvedl. Podle něj je třeba zodpovědět, podle jakých kritérií se bude vše posuzovat a rozdělovat, nebo jaké projekty se budou z peněz financovat.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň soudí, že samotné financování programu skrze daně tak, jak plánuje EK, v principu nepomůže. „Peníze se budou brát těm stejným ekonomikám, do kterých se budou pumpovat, takže se efekt z velké části vykrátí,“ uvedl. Podle Bartoně bude také klíčové přesně určit a dokázat, kdo jsou nejvíce karanténami postižené státy. „Itálie a Španělsko měly sice nejtěžší případy epidemiologicky, ale hloubka ekonomických škod s tím nemusí souviset. Podle posledních dat Eurostatu za první čtvrtletí 2020 byla česká ekonomika březnovou karanténou postižena více než italská ekonomika,“ uvedl. Pokud by EU skutečně rozdělovala pomoc podle škod napáchaných karanténou, může se česká vláda přestat obávat, že budeme spolufinancovat ty, kteří jsou postiženější, dodal.
Eurozóna klesá více, než se čekalo
Ekonomika eurozóny (19 zemí, kde se platí eurem) si kvůli pandemii vede hůře, než se čekalo. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christina Lagardeová ve středu uvedla, že se propad hospodářství eurozóny přiblíží spíše pesimističtějšímu odhadu ECB a klesne o osm až 12 procent.
„Lepší představu budeme mít za několik dní, až na počátku června zveřejníme své údaje, ale je pravděpodobné, že se budeme nacházet mezi středně vážným a vážným scénářem,“ uvedla Lagardeová k výhledu eurozóny během diskuse prostřednictvím internetu.