Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla o 10,1 procenta

Německá ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí kvůli koronavirové krizi propadla proti předchozím třem měsícům o 10,1 procenta. Zaznamenala tak nejvýraznější pokles od roku 1970, kdy se začaly čtvrtletní údaje sledovat, oznámil spolkový statistický úřad. Pokles byl výraznější, než očekávali analytici.

Ekonomové podle agentury Reuters předpokládali, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa se sníží o devět procent. V meziročním srovnání ekonomika klesla o 11,7 procenta, i to je horší výsledek, neboť analytici očekávali pokles o 11,3 procenta. „Tak teď je to oficiální. Je to recese století,“ poznamenal k údajům ekonom Andreas Scheuerle ze společnosti DekaBank.

Hospodářský propad ve druhém čtvrtletí vrátil výkon německé ekonomiky téměř o deset let zpátky. Statistický úřad rovněž upozornil, že propad byl mnohem výraznější než nejprudší čtvrtletní pokles z období globální finanční krize v roce 2009, kdy činil 4,7 procenta.

Vývoj německé ekonomiky po čtvrtletích (v %, očištěná data)
Zdroj: Spolkový statistický úřad Německa

Tempo hospodářského poklesu za první čtvrtletí statistický úřad zpřesnil na dvě procenta, zatímco původně hlásil 2,2 procenta. Pandemie nemoci covid-19 výrazně zasáhla spotřebitelské výdaje, podnikové investice i zahraniční obchod. 

Německá vláda představila rozsáhlá opatření, která mají zmírnit negativní dopady koronavirové krize na ekonomiku. Rozhodla se například na půl roku snížit daň z přidané hodnoty (DPH) a poskytnout rodinám jednorázový příspěvek 300 eur (zhruba 8000 korun) na každé dítě.

Analytici předpokládají, že německá ekonomika se ve druhé polovině roku vrátí k růstu. Například institut Ifo tento týden předpověděl, že HDP za třetí čtvrtletí vykáže růst o 6,9 procenta.

„Ačkoli tak aktuálním číslem o propadu HDP ve druhém čtvrtletí dostala současná koronakrize jasnější rozměr, jde vlastně o čísla stará a tudíž pro další vývoj méně podstatná. To, že propad ekonomik bude ve druhém čtvrtletí dvouciferný, bylo zřejmé již od zveřejnění vývoje HDP za první čtvrtletí,“ upozornil hlavní ekonom ING v Praze Jakub Seidler. Nyní podle něj bude podstatné, jak rychle se začne ekonomika zotavovat. Současná data přitom podle něj naznačují, že německé ekonomice se v tomto ohledu daří relativně dobře.

„Pro řadu ekonomik, včetně německé či tuzemské, platí však totéž. Zatímco z pohledu vývoje HDP je to nejhorší za námi, řada ukazatelů v ekonomice reaguje se zpožděním a největší problémy například na trhu práce jsou teprve před námi,“ dodal Seidler.

Ekonom Carsten Brzeski z banky ING ve čtvrtek uvedl, že nynější recese by mohla být nejhlubší, ale zároveň nejkratší v historii. „Všechny měsíční indikátory už od května signalizují silné oživení ekonomické aktivity,“ dodal.

Evropská komise tento měsíc předpověděla, že německá ekonomika letos klesne o 6,3 procenta. Na příští rok už počítá s růstem, který odhaduje na 5,3 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.

Český statistický úřad zveřejní předběžný odhad vývoje hrubého domácího produktu České republiky za druhé čtvrtletí v pátek. Ekonomové očekávají pokles proti předchozímu čtvrtletí od 7,4 do 14 procent. V prvním čtvrtletí se HDP proti předchozím třem měsícům snížil o 3,4 procenta.

Inflace v Německu v červenci stagnovala, je nejníže za čtyři roky

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červenci kvůli pandemii stagnoval, zatímco v červnu zrychlil na 0,8 procenta, jak vyplývá z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které zveřejnil německý statistický úřad. Inflace tak i nadále zůstává hluboko pod cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB).

Červencová inflace byla tak nižší, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu agentury Reuters v průměru předpokládali, že meziroční růst spotřebitelských cen zpomalí na 0,4 procenta. Aktuální hodnota je nejnižší od května 2016.

Proti předchozímu měsíci se spotřebitelské ceny snížily o 0,5 procenta. Analytici čekali pokles o 0,2 procenta.

Německo je největší ekonomikou, kde se používá jednotná evropská měna euro. ECB usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty.

Míra nezaměstnanosti v EU v červnu vystoupila na 7,1 procenta

Počet lidí bez práce se v Německu pak v červenci zvýšil obvyklým způsobem, který nastává na začátku letní přestávky. Nárůst související s koronavirem tak zatím tento měsíc nepokračoval, píší německá média.

Počet nezaměstnaných byl o 57 tisíc vyšší než v předchozím měsíci, ale po sezonním očištění se snížil o 18 tisíc. Míra nezaměstnanosti vzrostla o 0,1 procentního bodu na 6,3 procenta, píší německá média. ČTK původně informovala, že míra stagnovala na 6,4 procenta.   

Jak se vyvíjí nezaměstanost v Německu (v %)
Zdroj: ČTK

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii pak v červnu podle sezonně přepočtených údajů vystoupila na 7,1 procenta, zatímco v květnu byla o desetinu procentního bodu nižší. Ve své konečné zprávě to ve čtvrtek uvedl statistický úřad Eurostat. V eurozóně se nezaměstnanost zvýšila na 7,8 procenta, což je rovněž nárůst o desetinu bodu. Nadále se přitom zvyšuje nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 25 let.

Většina zemí EU v červnu zmírňovala restriktivní opatření zavedená proti šíření nového koronaviru.

Ekonomové v anketě agentury Reuters v průměru předpokládali, že míra nezaměstnanosti v eurozóně v červnu dosáhne 7,7 procenta. Nezaměstnanost za květen přitom byla po revizi dat v EU i v eurozóně o 0,2 procentního bodu vyšší, než uváděla předběžná zpráva.

V České republice míra nezaměstnanosti v červnu vystoupila na 2,6 z květnové hodnoty 2,4 procenta. Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v červnu vystoupila na 3,7 z květnových 3,6 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Eurostat odhaduje, že v EU bylo v červnu bez práce 15,023 milionu lidí, z toho 12,685 milionu v eurozóně. Ve srovnání s květnem se jejich počet v EU zvýšil o 281 tisíc, z toho v eurozóně o 203 tisíc.

Problémem nadále zůstává nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 25 let, kde v červnu v celé unii činila 16,8 procenta. Zvýšila se tak z 16,2 procenta, kde byla v květnu. Bez práce bylo celkem 2,962 milionu lidí do 25 let. V eurozóně pak míra nezaměstnanosti mezi mladými vystoupila na 17 z květnových 16,5 procenta, bez práce jich bylo 2,36 milionu.