Nezaměstnanost v červnu dosáhla 3,7 procenta. Za poslední měsíc se zvedla o 0,1 procentního bodu. Úřady práce evidovaly 269 637 nezaměstnaných, oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Volných míst bylo podle ní nahlášených 334 904, tedy asi o čtyři tisíce víc než před měsícem. V srpnu ministryně předloží balíček na podporu zaměstnanosti s pravidly dlouhodobého kurzarbeitu, regulaci agentur či změnou rekvalifikací. Podle analytiků mírný červnový nárůst nezaměstnanosti neodpovídá hloubce propadu aktivity tuzemské ekonomiky. Shodli se, že skutečné dopady budou patrné až na podzim, kdy postupně poroste.
Červnový počet uchazečů o zaměstnání – 269 637 je nejvyšší od února 2018, kdy bylo bez práce 280 899 lidí. V mezinárodním srovnání mělo Česko ale podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za květen stále nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
„Přestože do evidence uchazečů o zaměstnání přichází v současné době více lidí než před pandemií covid-19, s rozjezdem sezonních prací řada nezaměstnaných naopak nastupuje do zaměstnání,“ uvedl ředitel odboru zaměstnanosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.
Podle něj poroste nezaměstnanost pravděpodobně i v letních měsících, ale stále spíše pozvolně, a to až do letošního podzimu, kdy očekává „razantnější zvýšení registrované nezaměstnanosti“.
„Nejčastěji přicházejí lidé do evidence z oblasti služeb. Pohostinství, hotelnictví, doprava, cestovní ruch. Stále se hlásí i ti, kteří přišli o práci v těchto sektorech v Rakousku, Itálii, Německu nebo ve Švýcarsku,“ uvedla Maláčová.
Oproti květnu evidovaly úřady práce zhruba o 3500 nezaměstnaných víc. Nově se v červnu přihlásilo 38 504 lidí, tedy o 119 víc než v květnu. Volných míst v evidenci bylo na konci června 334 904.
Nejvíce nově příchozích - 5364 hlásí Moravskoslezský kraj, v Praze to bylo 4842 lidí. Naopak nejméně nových uchazečů evidoval úřad v Pardubickém kraji, a to 1494 lidí.
„Největší zájem je o nízko kvalifikované pracovní pozice - o dělníky, uklízeče, řidiče nákladních automobilů, kuchaře a zedníky. U tří ze čtyř volných míst se poptává základní vzdělání a finanční ohodnocení je téměř na úrovni minimální mzdy,“ upřesnila ministryně.
Na podporách v nezaměstnanosti vyplatily úřady v červnu zhruba miliardu korun. Průměrná částka činila 8742 korun.
Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že očekává zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba o pět procentních bodů. Nezaměstnanost by tak dosahovala více než osmi procent. Podle analytiků by se počet lidí bez práce mohl výrazněji zvednout na podzim.
Podle Maláčové i vicepremiéra a šéfa sociálních demokratů Jana Hamáčka za dosavadním nízkým růstem nezaměstnanosti jsou příspěvky na náhrady výdělků z kurzarbeitového programu Antivirus. Dosud z něj stát vyplatil 14 miliard korun 56 800 firmám, na které dopadla koronavirová krize.
„Situace na trhu práce zejména v mezinárodním kontextu vůbec nevypadá špatně, pokud vezmeme v úvahu, že nejenom česká ekonomika čelí hluboké recesi. Zafungovala vládní opatření na podporu pracovních míst, zejména program Antivirus a ošetřovné,“ souhlasí hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Také podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka nedošlo ke skokovému růstu nezaměstnanosti právě díky programům na podporu pracovního trhu. „Ve firmách však přežívají zombie pracovní pozice, které zaniknou s ukončením státní podpory,“ upozorňuje Křeček.
„Prubířské měsíce“ však podle Vejmělka i dalších ekonomů Česko teprve čekají. „Ke konci června skončilo ošetřovné, na trh se dostávají čerství absolventi, první firmy oznamují redukci pracovních pozic. Nicméně vzhledem k výpovědním lhůtám bude klíčový podzim. To totiž škody budou sčítat i firmy z turistického ruchu,“ konstatuje Vejmělek.
Z pohledu hospodářské politiky bude podle něho proto velmi důležité, jak se vláda postaví k programům na podporu zaměstnanosti po skončení dosavadních balíčků.
Míní, že nezaměstnanost půjde během prázdninových měsíců dále postupně nahoru. „Padnout by měla úroveň 4% podílu nezaměstnaných. Pro podzimní měsíce předpokládáme v základním scénáři nárůst podílu nezaměstnaných přes šest procent,“ dodává Vejmělek.
Během léta a pak i na podzim lze očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti i podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy. A to nejprve k šesti a v posledním čtvrtletí roku až k osmi procentům.
„To proto, že bude postupně končit platnost opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize, jako je ošetřovné nebo kurzarbeit. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což jen dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti,“ vysvětluje.
ČSSD podporuje prodloužení programu Antivirus do konce roku
Vicepremiér Jan Hamáček označil Antivirus za nejúspěšnější a nejefektivnější vládní program na pomoc ekonomice. „Pokud se podíváte na počet podpořených míst a na celkové náklady, tak to z programu Antivirus dělá nejefektivnější program. Za relativně málo peněz se podařil obrovský kus práce,“ uvedl.
Jak dlouho bude třeba držet Antivirus v provozu, záleží podle Hamáčka na podzimní hospodářské strategii. „Můžeme si ho dovolit vypnout až ve chvíli, kdy bude jasná strategie, jak dál z krize,“ uvedl. Léto je podle něj potřeba využít k diskusi o dalších plánech, kabinet by měl podle něj svými návrhy především podporovat spotřebu.
- Z Antiviru se vyplácejí dva druhy příspěvků na mzdy. Příspěvkem A dorovnává stát 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.
ČSSD každopádně podporuje prodloužení programu až do konce roku. Zatím by se měly příspěvky vyplácet do konce srpna.
Vedle dočasné kurzarbeitové podpory z Antiviru tak chystá ministerstvo práce pravidla dlouhodobého kurzarbeitu. Návrh by měl být součástí balíčku na podporu zaměstnanosti, který by Maláčová měla předložit v srpnu. Soubor zákonů a opatření by měl obsahovat i regulaci pravidel pracovních agentur a změnu rekvalifikací. Odstupné by také nemělo mít nově vliv na podporu v nezaměstnanosti. Podpořit se má digitalizace úřadů práce.
Názory opozice na případné prodloužení příspěvků se liší. „Lepší by bylo, kdybychom se soustředili na snížení sociálního pojištění, abychom podporovali ty zaměstnavatele, kteří ty lidi nepropouštějí a současně pro ně seženou práci,“ domnívá se poslanec Zbyněk Stanjura (ODS).
Oproti tomu poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík si myslí, že „jsou technické věci, které podle nás je potřeba vyladit, ale jinak obecně s principem prodloužení problém nemáme.“
Odbory a zaměstnavatelé žádají úpravu pravidel
Také vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) minulý týden po jednání tripartity řekl, že kabinet vážně zvažuje prodloužení programu. Odbory a zaměstnavatelé žádají jeho pokračování aspoň do konce roku, chtějí také úpravu pravidel. Podle zástupců zaměstnavatelů by se měly parametry podpory A a B sjednotit. Na náhrady mezd lidí v karanténě i při výpadku výroby či poklesu poptávky by to mělo být 80 procent do 39 tisíc korun superhrubé mzdy.
Antivirus obsahuje i podporu C. Ta představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám do 50 zaměstnanců. Zaměstnavatelé s nastavením pravidel nesouhlasí. Podle nich toho mohou využívat podniky, které pomoc nepotřebují.
Zástupci zaměstnavatelů původně navrhovali, aby se odpuštění odvodů týkalo firem s propadem produkce. O parametrech chtějí znovu vyjednávat. Ministerstvo práce místo toho prosadilo, že zaměstnavatel nesmí propustit víc než desetinu lidí a nesmí snižovat výdělky.
