Babiš chce zrušit superhrubou mzdu na stálo. Reaguje na kritiku vicepremiéra Hamáčka

Podle ministerského předsedy Andreje Babiše (ANO) chce vláda zrušit superhrubou mzdu na stálo, daně ale snížit jen na dva roky. V sobotu přitom řekl, že chce superhrubou mzdu zrušit na dva roky. Reaguje tím na kritiku vládního kolegy a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). Ten v nedělních Otázkách Václava Moravce řekl, že jeho strana nepodpoří zákon, který by zrušil superhrubou mzdu a za dva roky ji znovu zavedl.

Původní záměr, který Babiš oznámil v sobotu, měl vyjít vstříc požadavkům prezidenta Miloše Zemana. Rozhodnutí obnovit po dvou letech superhrubou mzdu se ale nelíbí koaličním partnerům. „Sociální demokracie nebude hlasovat pro zákon, který zruší superhrubou mzdu na dva roky a pak ji znovu zavede. To je padlé na hlavu,“ řekl Hamáček v Otázkách Václava Moravce. 

Na výtky předsedy ČSSD Babiš reagoval v neděli navečer na sociálních sítích. „Chceme zrušit superhrubou mzdu navždy,“ řekl. Cílem podle něj je podpořit ekonomiku, aby se občané „nebáli budoucnosti, spotřeby a utrácení peněz.“ Daně by se podle něj měly snížit jen na dva roky, o jejich dalším vývoji pak rozhodnou voliči na základě toho, co jim nabídnou jednotlivé strany v programech pro sněmovní volby v roce 2021.

To by mu u sociálních demokratů už mohlo projít. Hamáček uvedl, že jeho strana je ochotna „hlasovat pro zákon, který zruší superhrubou mzdu a který na dva roky zavede (daň) patnáct procent jako nějaký krizový mechanismus, aby lidem zůstalo více peněz. A po těch dvou letech se to vrátí na to, kde by to zůstalo bez úprav daňového pásma.“

Souhlasně se nakonec vyjádřil k problematice superhrubé mzdy i prezident Zeman. V nedělním večerním rozhovoru na Frekvenci 1 řekl, že by se nemělo jednat o superhrubé mzdě, ale o nastavení výše daňové sazby. 

Zrušení superhrubé mzdy by znamenalo snížení daní z příjmu pro zaměstnance, protože by se základ daně snížil o platby povinných odvodů zaplacené zaměstnavatelem. ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu koncem srpna. Vláda se ke zrušení superhrubé mzdy zavázala v programovém prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...