Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně jen na dva roky, potvrdil Babiš

Nahrávám video

Vláda podle Andreje Babiše (ANO) navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně pro čtyři a půl milionu zaměstnanců jen na dva roky. Premiér tento záměr potvrdil České televizi. Kabinet tak vyhoví požadavku prezidenta Miloše Zemana, který navrhl omezení platnosti snížení daní minulou neděli na jednání v Lánech a současně kritizoval fakt, že by kvůli zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnácti procentní sazby ze mzdy hrubé vypadly z veřejných financí každý rok desítky miliard korun.

„Myslíme si, že je to potřeba na dva roky, protože samozřejmě rozpočet na rok 2022 bude ještě připravovat naše vláda, ale po volbách potom ten, kdo vyhraje, takže myslím, že je to dobře,“ uvedl nyní premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO).

Plánované snížení daní pro zaměstnance je závislé na tom, jestli vláda ve sněmovně prosadí celý zákon o státním rozpočtu na příští rok. Menšinový kabinet zatím pro rozpočet zajištěnou podporu nemá.

Podle informací České televize se nevládním stranám nelíbí, že po případném snížení daní může rozpočtový schodek vystoupat až k třem stům miliardám. Výhrady k plánu hospodaření na příští rok má nejen opozice, ale i komunisté, kteří kabinet tolerují.

Na rozpočtech všech ministerstev se sice vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) tento týden s dalšími členy vlády dohodla, prosazení celého rozpočtu ale bude pro kabinet náročnější. Šéfka státní kasy už vyzvala všechny sněmovní strany, aby s ní začaly o podpoře klíčového návrhu jednat.

„Pokud nenajdeme podporu, znamenalo by to, že budeme hospodařit v rozpočtovém provizoriu. A to bych rozhodně nepřála naší zemi v žádné době. Zvlášť v té, jako je tato těžká hospodářská krize,“ řekla Schillerová.

Komunisté váhají

Podle předsedy ODS a místopředsedy sněmovny Petra Fialy ale vláda není schopná sestavit rozumný rozpočet, takže debatu považuje za zbytečnou – a váhají i komunisté, kteří zatím Babišově vládě vždy s rozpočtem pomohli.

Nic na tom nezměnila ani páteční večerní schůzka ministryně financí s poslancem a ekonomickým expertem KSČM Jiřím Dolejšem. Ten měl od vedení strany mandát podporu rozpočtu vyjednat. S ministryní se nedohodl. „Státní rozpočet na příští rok je důležitý, ale je to velmi těžký oříšek a zdaleka nejsme připraveni ho rozlousknout,“ uvedl.

Komunisté kritizují hlavně vládní návrh na zrušení superhrubé mzdy, kvůli kterému by z veřejných financí vypadlo přes sedmdesát miliard. Zaměstnancům by sice vzrostly čisté platy až o tisíce měsíčně, jenže podle KSČM si to stát v příštím už tak rozpočtově napjatém roce nemůže dovolit. „Tunelovat rozpočet systémovým opatřením by pro KSČM bylo těžko přijatelné. Nám by se líbilo, kdyby se tento krok o rok odložil,“ vysvětlil Dolejš.

Podle ministryně financí by to ale nebyla dobrá cesta. „Já jsem to na jednání vysvětlovala. Já si myslím, že to by bylo takové 'slibem nezarmoutíš'. My jsme se v programovém prohlášení zavázali ke zrušení superhrubé mzdy,“ řekla Schillerová. 

Komunisty zatím nepřesvědčil ani nový návrh vlády, že snížení daní prosadí jen s platností na dva roky. To kritizují i další strany.

„Podle nás je úplný nesmysl, aby se daňový systém měnil každé dva roky. Ostatně vláda slibovala ve svém programovém prohlášení, že ty daně budou stabilní a předvídatelné,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Podle vicepremiéra, ministra vnitra a předsedy strany ČSSD Jana Hamáčka bude superhrubá mzda ale zrušená. „Přesné parametry budou známy, až bude znám státní rozpočet,“ řekl.

Ministerstvo financí předloží vládě návrh státního rozpočtu ve středu. Kabinet ho projedná do konce října. Poslanci pak začnou rozpočet projednávat v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 3 mminutami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 10 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
před 22 hhodinami

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...