Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně jen na dva roky, potvrdil Babiš

Nahrávám video

Vláda podle Andreje Babiše (ANO) navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně pro čtyři a půl milionu zaměstnanců jen na dva roky. Premiér tento záměr potvrdil České televizi. Kabinet tak vyhoví požadavku prezidenta Miloše Zemana, který navrhl omezení platnosti snížení daní minulou neděli na jednání v Lánech a současně kritizoval fakt, že by kvůli zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnácti procentní sazby ze mzdy hrubé vypadly z veřejných financí každý rok desítky miliard korun.

„Myslíme si, že je to potřeba na dva roky, protože samozřejmě rozpočet na rok 2022 bude ještě připravovat naše vláda, ale po volbách potom ten, kdo vyhraje, takže myslím, že je to dobře,“ uvedl nyní premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO).

Plánované snížení daní pro zaměstnance je závislé na tom, jestli vláda ve sněmovně prosadí celý zákon o státním rozpočtu na příští rok. Menšinový kabinet zatím pro rozpočet zajištěnou podporu nemá.

Podle informací České televize se nevládním stranám nelíbí, že po případném snížení daní může rozpočtový schodek vystoupat až k třem stům miliardám. Výhrady k plánu hospodaření na příští rok má nejen opozice, ale i komunisté, kteří kabinet tolerují.

Na rozpočtech všech ministerstev se sice vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) tento týden s dalšími členy vlády dohodla, prosazení celého rozpočtu ale bude pro kabinet náročnější. Šéfka státní kasy už vyzvala všechny sněmovní strany, aby s ní začaly o podpoře klíčového návrhu jednat.

„Pokud nenajdeme podporu, znamenalo by to, že budeme hospodařit v rozpočtovém provizoriu. A to bych rozhodně nepřála naší zemi v žádné době. Zvlášť v té, jako je tato těžká hospodářská krize,“ řekla Schillerová.

Komunisté váhají

Podle předsedy ODS a místopředsedy sněmovny Petra Fialy ale vláda není schopná sestavit rozumný rozpočet, takže debatu považuje za zbytečnou – a váhají i komunisté, kteří zatím Babišově vládě vždy s rozpočtem pomohli.

Nic na tom nezměnila ani páteční večerní schůzka ministryně financí s poslancem a ekonomickým expertem KSČM Jiřím Dolejšem. Ten měl od vedení strany mandát podporu rozpočtu vyjednat. S ministryní se nedohodl. „Státní rozpočet na příští rok je důležitý, ale je to velmi těžký oříšek a zdaleka nejsme připraveni ho rozlousknout,“ uvedl.

Komunisté kritizují hlavně vládní návrh na zrušení superhrubé mzdy, kvůli kterému by z veřejných financí vypadlo přes sedmdesát miliard. Zaměstnancům by sice vzrostly čisté platy až o tisíce měsíčně, jenže podle KSČM si to stát v příštím už tak rozpočtově napjatém roce nemůže dovolit. „Tunelovat rozpočet systémovým opatřením by pro KSČM bylo těžko přijatelné. Nám by se líbilo, kdyby se tento krok o rok odložil,“ vysvětlil Dolejš.

Podle ministryně financí by to ale nebyla dobrá cesta. „Já jsem to na jednání vysvětlovala. Já si myslím, že to by bylo takové 'slibem nezarmoutíš'. My jsme se v programovém prohlášení zavázali ke zrušení superhrubé mzdy,“ řekla Schillerová. 

Komunisty zatím nepřesvědčil ani nový návrh vlády, že snížení daní prosadí jen s platností na dva roky. To kritizují i další strany.

„Podle nás je úplný nesmysl, aby se daňový systém měnil každé dva roky. Ostatně vláda slibovala ve svém programovém prohlášení, že ty daně budou stabilní a předvídatelné,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Podle vicepremiéra, ministra vnitra a předsedy strany ČSSD Jana Hamáčka bude superhrubá mzda ale zrušená. „Přesné parametry budou známy, až bude znám státní rozpočet,“ řekl.

Ministerstvo financí předloží vládě návrh státního rozpočtu ve středu. Kabinet ho projedná do konce října. Poslanci pak začnou rozpočet projednávat v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 3 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 5 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 15 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 20 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.