Prezident Miloš Zeman na pondělní schůzce v Lánech sdělil premiérovi Andreji Babišovi (ANO) své výhrady ke zvažovanému zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu a zrušení superhrubé mzdy. O tom, zda a v jaké podobě menšinová vláda dokáže tento návrh prosadit, budou oba politici znovu mluvit v neděli na jednání Zemanova expertního týmu, kam dorazí také ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Prezident Zeman má zásadní problém se zrušením superhrubé mzdy, uvedl Babiš
Zrušení superhrubé mzdy a nová daňová sazba jsou podmíněny tím, že se koaliční ANO a ČSSD domluví na rozpočtu jako celku, řekl novinářům po setkání Babiš. Je třeba podle něj brát v potaz i to, že jeho vláda nemá ve sněmovně většinu. Při dalších jednáních včetně nedělní schůzky expertního týmu se podle Babiše bude diskutovat o tom, zda je reálné takový návrh prosadit či zda bude nutné jej změnit.
Zeman už dříve kritizoval koaliční dohodu o zavedení 15procentní daně z příjmu, které má doprovázet plánované zrušení superhrubé mzdy. Uvedl, že rozpočtový dopad by podle některých odhadů představoval 70 miliard až 90 miliard korun ročně, Babiš mluvil o výpadku 73 miliard. Zeman označil návrh za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu a předeslal, že se bude věc snažit koaličním lídrům rozmluvit.
„Pan prezident mi tlumočil, že s tím má zásadní problém,“ řekl v pondělí v Lánech Babiš. Sám považuje za klíčové za současné „bezprecedentní krize“ způsobené koronavirovou epidemií zaručit lidem, aby měli jistotu do budoucna a nebáli se utrácet.
„Pan prezident trvá na investicích. To my samozřejmě děláme, to respektujeme, dneska největší investor je Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic,“ odpověděl Babiš na dotaz ohledně představ hlavy státu k návrhu rozpočtu. Hlavní starostí prezidenta je však podle Babiše návrh na zrušení superhrubé mzdy.
Koalice se dohodla koncem srpna
Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se koaliční strany dohodly koncem srpna. Zároveň má zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně. Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.
Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů.
Většina lidí v Česku souhlasí se zrušením superhrubé mzdy a zavedením patnáctiprocentní daně z příjmu, i když se tím zvýší schodek státního rozpočtu o desítky miliard korun.
Pro se vyslovilo 56 procent lidí, proti 33 procent, ukázal průzkum společnosti Median pro Český rozhlas Radiožurnál. Průzkumu se 9. a 10. září zúčastnilo 1053 lidí starších 18 let.
Kdo by na změně vydělal nejvíce
Zrušení superhrubé mzdy, jak se na tom dohodla vládní koalice, by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 korun ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 tisíc korun ročně. Vyplývá to z nové publikace think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.
„Zrušení superhrubé mzdy by na příjmové skupiny zaměstnanců dopadlo velmi nerovnoměrně,“ uvedli autoři studie Klára Kalíšková, Daniel Münich a Michal Šoltés.
Ze zrušení superhrubé mzdy by nemělo výhody podle autorů studie celkem zhruba 15 procent zaměstnanců. „Jde o zaměstnance, kteří mají buď velmi nízké příjmy nebo uplatňují vysoké množství slev jako například na děti, nepracujícího manžela či manželku, školkovné nebo vysoké odpočty z daňového základu z hypoték, stavebního a životního pojištění a tak dále,“ uvedli.
Podle publikace by zrušení superhrubé mzdy snížilo příjmy státního rozpočtu o zhruba 80 miliard korun ročně. Podle vyjádření ministryně financí z minulého týdne by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.