Superhrubá mzda strana 2 z 5

Kabinet zatím ve sněmovně nemá zajištěnou podporu pro svůj návrh na zvýšení přídavků na děti. Stranám vadí hlavně záměr rozšířit přídavky pro další desítky tisíc rodin. S růstem dávky o 26 procent naopak většina souhlasí. Plán na vyšší přídavky by vyšel na čtyři miliardy ročně.

Začátkem roku začal platit daňový balíček. Zrušení superhrubé mzdy a další změny pocítí obecní a krajské rozpočty. A to i přes zásah senátorů, kteří ve schváleném návrhu samosprávám a krajům navýšili podíl na sdílených daních.

Od Nového roku se zvedají starobní důchody, průměrně o 839 korun na 15 336 korun. Vyšší částku dostanou lidé už v lednu. Zaměstnanci důsledky největší daňové změny za posledních 13 let uvidí na svých účtech reálně až v únoru. Se začátkem roku totiž končí danění platů ze superhrubé mzdy. Díky tomu klesají odvody čtyřem a půl milionu zaměstnanců. Jim i živnostníkům navíc sníží daně i štědřejší sleva na poplatníka.

Zaměstnanci v Česku se musí připravit na nižší růst mezd, než na který byli zvyklí v posledních letech. Analytici očekávají, že porostou ani ne tříprocentním tempem. Přesto většina lidí bude moci utratit víc. Zruší se totiž superhrubá mzda, a tak zaměstnanci dostanou navíc část mzdy, kterou odváděli státu.

Prezident Miloš Zeman v pondělí vrátil daňový balíček bez podpisu předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO). Hlava státu už dříve oznámila, že zákon nevetuje, ale ani nepodepíše a umožní tak, aby začal platit. Stane se tak od začátku ledna, ministerstvo vnitra už podle svého mluvčího Ondřeje Krátošky dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k jeho vyhlášení. Publikován bude 31. prosince, potvrdil také Vondráček.

Poslanci na předvánočním zasedání přijali senátní podobu vládního daňového balíčku, který kromě jiného přináší zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent a zavádí i stravenkový paušál. Ten má být alternativou k dosavadním stravenkám. Základní daňová sleva na poplatníka vzroste z 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022.

Prezident Miloš Zeman ještě zváží, zda bude daňový balíček vetovat. Po úterní schůzce s prezidentem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) na Pražském hradě to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že Zeman je rád, že Senát upravil navrhované zvýšení daňové slevy na poplatníka. Zároveň by byl radši, kdyby v zákoně bylo pevně stanoveno omezení změn na dva roky. Schillerová uvedla, že je to legislativně neproveditelné.

Senát ve čtvrtek upravil daňový balíček, který dostal k posouzení ze sněmovny. Sleva na poplatníka by se měla zvyšovat v následujících dvou letech, vždy o tři tisíce korun. Celkově ale méně, než odhlasovali poslanci. Obce a kraje mají dostat kompenzace ve výši 80 procent za budoucí výpadky příjmů. Ty souvisí s chystaným zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů fyzických osob, kde mají být sazby 15 a 23 procent, počítáno z hrubé mzdy. Upravený balíček se tak vrací do sněmovny, která ho bude znovu posuzovat.

Senát podle předsedy nejpočetnějšího klubu horní komory Zdeňka Nytry (ODS) kráčí ke schválení změn ve vládním daňovém balíčku v duchu dohody senátorů s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Především by se měla snížit poslanci schválená sleva na poplatníka. Nytrův klub, který zastřešuje ODS a TOP 09, ale bude při hlasování zřejmě rozpolcen. Podle poslance TOP 09 Miroslava Kalouska nebudou senátoři této strany hlasovat pro dohodnuté změny, pokud zároveň neprojdou úsporná opatření. Poslanec vládního ANO Jan Řehounek varoval před tím, že by nakonec neprošla sněmovní ani upravená senátní verze daňového balíčku, to by podle něj znamenalo rozpočtové provizorium. Zákonodárci debatovali o daňovém balíčku v Událostech, komentářích.

Čtvrteční projednávání daňového balíčku, který mimo jiné ruší superhrubou mzdu, bude v Senátu obhajovat i premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho účast si vyžádali zákonodárci. Premiér se přitom má ve stejný den účastnit Evropské rady v Bruselu důležité kvůli schvalování unijního rozpočtu. Některé senátorské kluby v úterý avizovaly, že pokud by premiér ze Senátu odešel, navrhnou přerušení.

Výrazné snížení daní drtivé většiny zaměstnanců z dvaceti na patnáct procent z hrubé mzdy, o tři tisíce ročně vyšší slevy na dani na poplatníka a k tomu ještě kompenzace většiny výpadku daňových příjmů pro obce a kraje. Senát začíná mít jasno o své verzi daňového balíčku na rok 2021. Česká televize zjistila, že pro sazby daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy i vyšší slevy chtějí v Senátu hlasovat senátoři zvolení za ODS, KDU-ČSL a hnutí ANO. Tato hlasovací koalice má v horní parlamentní komoře pohodlnou většinu.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává, že oživení české ekonomiky bude pomalé a ekonomika dosáhne předkrizové úrovně ke konci roku 2022, uvedl její generální tajemník Ángel Gurría v rámci představení pravidelného hodnocení české ekonomiky.

Senátní hospodářský výbor podpořil ve středu sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent po zrušení superhrubé mzdy. Slevu na poplatníka chce zvýšit jen o tři tisíce korun na 27 840 korun ročně, tedy méně, než schválila sněmovna. Kraje a obce by kvůli zrušení superhrubé mzdy a následnému výpadku části příjmů měly podle výboru dostat vyšší podíl na výnosech daní. Získaly by tak zhruba 20 miliard korun ročně.

Je obrovskou chybou, že se na daňových změnách nedohodly koaliční strany, míní místopředseda ČSSD Roman Onderka. Sociální demokraté jsou podle něj připraveni ke kompromisu, pokud řešení pomůže lidem s nízkými příjmy. To považuje za důležité i členka sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) a zdůrazňuje nutnost kompenzovat výpadky příjmů samospráv. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v Událostech, komentářích odmítl, že změny, pro které občanští demokraté hlasovali, v důsledku škodí. S penězi si podle něj nejlépe poradí občané.

Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmů jen na dva roky. Prezident to oznámil ministryni finací Aleně Schillerové (za ANO), kterou v úterý přijal na Pražském hradě, uvedl na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Na aktuálně schválném návrhu Poslanecké sněmovny na zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 34 125 korun a zrušení horního limitu pro daňový bonus příliš nevydělá nejméně výdělečná pětina zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní. Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli podle zjištění České televize 10. nebo 11. prosince, potvrdil organizační výbor horní komory.

Současný proces připravovaných daňových změn je neskutečně špatně zvládnutý a to je neomluvitelné, uvedl v pořadu Interview ČT24 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Pro poplatníka je to „strašlivá situace“, když se o změnách mluví až na konci roku. Stát v krizi ještě přidává nejistotu, místo aby vytvářel předvídatelná očekávání.

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se na něm ve čtvrtek jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě, po schůzce s Babišem to řekl Hamáček.

V rámci Senátu začalo ve středu hledání kompromisu, jak má vypadat daňový balíček chystaný pro příští rok. S předsedy některých klubů už jednal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj horní komora bude balíček schvalovat nejdříve 10. prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak jednali se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a zástupci senátních klubů. Babiš navrhl Senátu zrušit vyšší slevu na poplatníka a nechat sazby 15 a 23 procent. Novinkou je, že zároveň navrhl poslat obcím a krajům 20 miliard za výpadek příjmů.

Poslanci minulý týden nečekaně schválili dva daňové návrhy, které přitom byly zamýšleny jako alternativní. Prošlo jak snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z hrubé mzdy, tak zvýšení slevy na poplatníka o víc než devět tisíc korun za rok. V Senátu se nyní řeší, jak ven z této situace, která by výrazně negativně zasáhla příjmy veřejných financí. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navrhuje kompromis: mírně snížit sazbu daně z příjmu a zároveň zvýšit slevu na poplatníka. S podobnou variantou přišel i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Až 28 miliard ročně chtějí od vlády obce a kraje, pokud začne platit daňový balíček ve znění, které prošlo sněmovnou. ČT to v pondělí řekl šéf Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl. Balíček obsahuje zejména zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent z hrubé mzdy. Nyní ho bude posuzovat Senát, kde chce SMO spolu se Sdružením místních samospráv a Asociací krajů své návrhy projednat. Ve středu se pak kvůli opravě zákona o daňovém balíčku sejde se šéfem Senátu a předsedy senátorských klubů i premiér Andrej Babiš (ANO).

Daňový balíček, který v noci ze čtvrtka na pátek schválila sněmovna, nebude mít v Senátu „na růžích ustláno“, uvedl šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Připomněl v té souvislosti čtvrteční usnesení Senátu směrem k vládě, aby činila kroky, kterými zabrání rozvratu veřejných financí. Před tím po schválení daňových úprav varují někteří ekonomové, opoziční politici i představitelé vládní ČSSD, která prosazovala variantu s nižšími dopady do příjmů rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v sobotu na Twitteru uvedla, že požádá Senát, aby z daňového balíčku zvýšení slevy na poplatníka vypustil a vrátil zákon poslancům.

Nečekané vyústění mělo páteční ranní hlasování sněmovny o daňovém balíčku. Vládní hnutí ANO za pomoci ODS a SPD odhlasovalo zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy. První sazba se týká většiny ze 4,5 milionu zaměstnanců. Druhá pak těch, kteří vydělávají měsíčně nad 141 764 korun, a nahrazuje současnou takzvanou solidární přirážku. Tento návrh podal premiér Andrej Babiš (ANO) a pro příjmy veřejných rozpočtů by znamenal pokles o necelých 90 miliard korun. O náhlých změnách diskutovali v pořadu Události, komentáře Miroslav Kalousek (TOP 09) a Jiří Dolejš (KSČM).

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zásadní změny daňového systému. Ty zahrnují mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Návrh prosadilo vládní hnutí ANO společně s opoziční ODS, SPD a KSČM. Podle hejtmana Jihočeského kraje a bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kuby se občanští demokraté chytili do pasti. Řekl to v pátečním Interview ČT24.