Na změnách daní nevydělají lidé s nejnižšími příjmy, potvrzuje analýza

Na aktuálně schválném návrhu Poslanecké sněmovny na zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 34 125 korun a zrušení horního limitu pro daňový bonus příliš nevydělá nejméně výdělečná pětina zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní. Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli podle zjištění České televize 10. nebo 11. prosince, potvrdil organizační výbor horní komory.

„Zaměstnanci s nízkými výdělky na sněmovnou schválených změnách nevydělají buď nic, nebo velmi málo, protože tito daň z příjmu již dnes neplatí nebo jen velmi nízkou. Míra celkového zdanění jejich výdělků je přesto vysoká, protože procentní odvody na sociální a zdravotní pojištění z mezd jsou vysoké a schválené změny na tom nic nemění,“ uvádí analýza. Návrh zároveň ale snižuje z analyzovaných návrhů průměrné daňové sazby nejvíce.

Návrh dokonce vede k situaci, kdy průměrné zatížení daní z příjmů a pojistnými odvody je u nejméně výdělečných zaměstnanců vyšší než u zaměstnanců s vyššími výdělky, vyplývá z analýzy.

Studie dále uvádí, že opatření schválená sněmovnou se nedotknou dvanácti procent zaměstnanců. Jde o osoby s nízkými příjmy, které například nepracují celých dvanáct měsíců v roce a už dnes daň z příjmu fakticky neplatí.

Samotný návrh premiéra Adreje Babiše (ANO) ohledně zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent by připravil veřejné finance podle analýzy o 83 miliard korun. Návrh přitom snižuje daňovou progresi a v absolutním pohledu disproporčně zvýhodňuje zaměstnance s vysokými výdělky.

„Z relativního pohledu (procentuální snížení sazeb) pětině nejvýdělečnějších zaměstnanců snižuje zatížení práce daněmi a odvody o 3,8 procentního bodu. Nejméně výdělečné pětině zaměstnanců jen o 1,4 procentního bodu,“ uvádí zpráva.

Návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka ohledně zvýšení slevy na poplatníka na 34 125 korun mírně zvyšuje daňovou progresi, ale téměř nepomáhá nejméně výdělečné desetině zaměstnanců, protože ti nevyčerpají ani dnešní slevu na poplatníka a daně neplatí.

Návrh podle analýzy nicméně rovnoměrněji snižuje procentní sazbu ve všech skupinách zaměstnanců rozdělených do pěti skupin podle výše příjmu, takzvaných kvintilech.

„Snížení efektivních daňových sazeb se pohybuje mezi 1,1 a 2,5 procentními body. Ve variantě Andreje Babiše se snížení pohybuje mezi 1,4 a 3,8 body,“ uvedla analýza. Ferjenčíkův návrh by měl do veřejných financí dopad 35,5 miliardy korun.

Návrh think-tanku IDEA představený na počátku listopadu mírně zvyšuje daňovou progresi a především výrazně snižuje zdanění nejméně výdělečné pětiny zaměstnanců, protože převádí slevu na poplatníka do daňového bonusu.

Návrh IDEA by připravil veřejné finance o 43,6 miliardy korun. Počítá se zrušením superhrubé mzdy, zavedením sazeb daně z příjmu 19 a 27 procent, zvyšuje slevu na poplatníka na 34 700 korun a zavádí slevu na poplatníka ve formě daňového bonusu, který lze čerpat do záporných hodnot.

Sněmovna schválila daňový balíček obsahující výše uvedené změny v minulém týdnu. Premiér Babiš (ANO) požádal Senát, aby balíček upravil kvůli příliš velkému dopadu na veřejné finance, který ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba 130 miliard korun. Navrhl Senátu, aby vypustil z návrhu zvýšení slevy na poplatníka a zároveň navrhl kompenzace obcím a krajům za výpadek daňových příjmů.

Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli 10. nebo 11. prosince, potvrdil ČT organizační výbor horní komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 2 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 19 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 22 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.