Senát ve čtvrtek upravil daňový balíček, který dostal k posouzení ze sněmovny. Sleva na poplatníka by se měla zvyšovat v následujících dvou letech, vždy o tři tisíce korun. Celkově ale méně, než odhlasovali poslanci. Obce a kraje mají dostat kompenzace ve výši 80 procent za budoucí výpadky příjmů. Ty souvisí s chystaným zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů fyzických osob, kde mají být sazby 15 a 23 procent, počítáno z hrubé mzdy. Upravený balíček se tak vrací do sněmovny, která ho bude znovu posuzovat.
Senát upravil daňový balíček a vrátil ho sněmovně. Sleva na poplatníka má vzrůst méně a navíc postupně
V Senátu nakonec prošel návrh, s nímž společně přišly tři kluby: KDU-ČSL, společný klub ODS a TOP 09 a také klub ProRegion, v němž jsou zástupci ANO a ČSSD, a připojili se k nim někteří další senátoři. Počítá s postupným zvýšením slevy na poplatníka celkem o šest tisíc korun v příštích dvou letech. Příští rok by se tak sleva měla zvýšit ze současné hodnoty 24 840 korun na 27 840 korun ročně, v roce 2022 pak na 30 840 korun. Sněmovna přitom navrhovala hned od příštího roku 34 125 korun.
Kompenzace výpadku příjmů obcí a krajů by pak měla být ve výši zhruba 80 procent. Dojít k tomu má zvýšením jejich podílu na výnosu z daní.
Tyto změny podpořila i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní bude mít daňový balíček v senátní podobě příští rok dopad do veřejných financí zhruba ve výši 98,7 miliardy korun. V roce 2022, kdy se projeví další zvýšení slevy na poplatníka, by to mělo být asi 120 miliard a od roku 2023 by to mělo být každoročně 103 miliard korun. Pokles od roku 2023 je způsoben mimo jiné ukončením možnosti zrychlených odpisů podnikateli.
Záznam z jednání schůze Senátu PČR 10. prosince (zdroj: ČT24)
Senát také odmítl návrh pirátských poslanců na zdanění prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky.
Pro vrácení daňového balíčku sněmovně s přijatými změnami nakonec hlasovalo 46 ze 77 přítomných senátorů.
Babiš: Je to na dva roky
Na schůzi Senátu dorazil po jednání vlády dopoledne i její předseda Andrej Babiš (ANO). Nahrazení superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů ve výši 15 a 23 procent je podle něj nejvýhodnější, potrvá dva roky a stát si ho může dovolit.
„Ten návrh je na dva roky, protože je jasné, že po příštích parlamentních volbách přijde nová vláda a nový parlament a bude mít rok na to, aby dal návrh, jaké budou daně v roce 2023,“ uvedl Babiš.
Následně ale jednání Senátu o daňovém balíčku opustil. Vysvětlil to tím, že nedokázal zajistit jiného premiéra jako svého zástupce na summitu EU.
Součástí daňového balíčku jsou vedle zrušení superhrubé mzdy zejména stravenkový paušál coby alternativa ke stravenkám, vyšší zdanění cigaret, rychlejší odpisy majetku či snížení spotřební daně z motorové nafty o jednu korunu za litr.
Peníze pro obce a kraje
Shoda mezi senátory během debaty nepanovala na tom, o jak vysokou částku by si měly polepšit obce a kraje v rámci rozpočtového určení daní, aby se kompenzovaly jejich příjmové výpadky během příštích dvou let.
Nakonec Senát odhlasoval, že v rámci rozpočtového určení daní by se tak měl zvýšit podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta.
S tím souhlasila i ministryně financí Schillerová. Ministryně a premiér Babiš původně Senátu navrhovali, aby stát výpadek příjmů kompenzoval krajům a obcí ze tří čtvrtin.
Proč Senát řešil daňový požár
Poslanecká sněmovna před několika týdny schválila daňový balíček v podobě, která vyvolala mezi politiky i odborníky zděšení.
Nečekaně totiž prošel jak pozměňovací návrh premiéra (dvě sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent počítané z hrubé mzdy), tak i alternativní návrh Pirátů (zvýšení slevy na poplatníka ze současných 24 840 korun na 34 125 korun).
Dohromady by to snížilo příjmy veřejných rozpočtů nejméně o 130 miliard korun. Vedle státního rozpočtu by to výrazně zasáhlo i rozpočty obcí a krajů.
Proto se v Senátu několik týdnů horečně jednalo o tom, jak daňový balíček opravit. A vrátit jej sněmovně v takové podobě, kterou by poslanci následně přijali.
Důležitý bude i postoj prezidenta republiky. Miloš Zeman již několikrát avizoval, že daňový balíček – ve sněmovní verzi – chce vetovat. Důvodem je pozměňovací návrh Pirátů, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana tím výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu.
Ministryně financí Schillerová hodlá v pátek požádat o schůzku s prezidentem Zemanem. Chce ho informovat o Senátem schválené podobě daňového balíčku. Konkrétní termín, kdy by se měla s hlavou státu sejít, neuvedla. Řekla pouze, že se za prezidentem chce vypravit v co nejkratší době.
Podle Schillerové vláda nepřijde s reformou penzí, Maláčová ji chce představit v pátek
Schillerová také během svého vystoupení v Senátu uvedla, že současná vláda do voleb na podzim příštího roku žádnou penzijní reformu nepředstaví. Dodala, že návrhy nejsou probrány na úrovni vlády a legislativní lhůty už vládě nedovolí prosadit zásadní změny, ke kterým je třeba širší shoda.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) přitom koncem listopadu řekla, že návrh zákona s reformou penzí zveřejní ministerstvo práce v prosinci. V reakci na aktuální vyjádření Schillerové uvedla, že reforma jde správným směrem a představí ji v pátek. Podle Maláčové je důležité dodržet programové prohlášení.
Už třicet let se to nepovedlo…
„Já jsem zaznamenala, že snad paní ministryně (Maláčová) představí nějaké návrhy, které nejsou probrány na úrovni vlády. Řeknu otevřeně a řekla jsem to mockrát: Tato vláda prostě už nepřipraví komplexní důchodovou reformu,“ řekla ve čtvrtek Schillerová. Dodala, že legislativní proces trvá v průměru rok a do voleb zbývá zhruba 11 měsíců.
Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů si důchodovou reformu v programovém prohlášení zvolila jako první ze svých šesti hlavních strategických směrů. Uvedla, že chce v reformě „konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí“. Podle Schillerové reforma vyžaduje debatu napříč politickým spektrem. „Bude to úkol pro příští vládu. Na druhé straně se to 30 let nepovedlo, nepovede se to ani teď,“ řekla ministryně financí.
Podle Maláčové je důležité programové prohlášení vlády dodržet. „Návrh není koaličně projednaný, protože o to 2,5 roku ani premiér ani ministryně financí neprojevili zájem. Dodnes netuším, co hnutí ANO chce, nebo nechce,“ sdělila ve čtvrtek Maláčová.
Debata trvala devět hodin
Senátoři včetně jejich předsedy Miloše Vystrčila (ODS) během devítihodinové debaty kritizovali Babišův návrh (sazby 15 a 23 procent) jako rozpočtově neodpovědný a pozastavili se nad tím, že nebyl standardně projednán vládou.
Platnost sazeb má být podle Babiše dvouletá vzhledem k tomu, že příští vláda může daňové sazby změnit od roku 2023. Předseda senátního hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS) namítl, že dvouletá platnost je jen politickou hrou Babiše s prezidentem Milošem Zemanem, který si to stanovil jako jednu z podmínek svého souhlasu s balíčkem.
Marek Hilšer z klubu Starostů navrhl s ohledem na rozpočtové dopady návrhu dvouletou platnost uzákonit. Návrh označil za podvod, ke kterému se nepřipojí.
Senátoři hovořili o šidítku i o guláši s knedlíky
Pirátský poslanec Lukáš Wagenknecht označil návrh za šidítko, které na rok sníží daně, ale za rok budou muset tuto úlevu státu vrátit kvůli zvýšení jiných daní. Návrh byl podle Pavla Fischera (nezávislý) připraven podle příruček volebních kampaní, nebyl náležitě projednán se všemi dotčenými a nebylo doloženo, jak bude výpadek příjmů nahrazen. Mikuláš Bek (STAN) poznamenal, že „půjčovat si na snížení daní je hříšné, bohulibé je půjčovat si na investice“.
Vystrčil přirovnal Babišův návrh ke guláši s knedlíky, který Senát může pouze dochutit, případně zmenšit počet knedlíků nebo dát méně masa. Pokud by nabídnul jiné jídlo, sněmovna by to odmítla a schválila svůj původní návrh, neboť ANO na sazbách 15 a 23 procent trvá. „Jakákoli jiná varianta je nepřijatelná,“ potvrdila ministryně financí. Podle Vystrčila se vláda vůči Senátu chová účelově a je k němu vstřícná, jen když to potřebuje.