Jaroslav Větrovský

Horní komora parlamentu se po letošních volbách, kdy voliči rozhodovali o třetině křesel, personálně promění. Z oné třetiny 27 senátorů jich pět svůj mandát neobhajovalo. Dalších pět jich nepostoupilo do kola druhého. A pro dalších pět skončilo druhé kolo neúspěchem. Přehled, kdo neuspěl v druhém kole, zpracoval politolog a analytik ČT Kamil Švec.

Senátorem za obvod Tábor se ve druhém kole volby stal Marek Slabý (Tábor 2020 a SPOLU), má 53,47 procenta. Druhý Jaroslav Větrovský (Jihočeši 2012) dostal 46,52 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18 procent voličů, před týdnem hlasovalo 44,39 procenta.

Do druhého kola senátních voleb v obvodě Tábor postupuje Marek Slabý (za TOP 09) a Jaroslav Větrovský, kterého nominovalo hnutí Jihočeši 2012. Slabý získal podporu 30 procent voličů, Větrovský 22,67 procent. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a v sobotu 1. října.

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?

Senátoři začali studovat podobu novely pandemického zákona, která má řídit většinu protiepidemických opatření. Předloha by také posílila pravomoci úřadů, například při regulaci obchodů nebo restaurací, bude-li to kvůli infekci potřeba. Horní komora bude o normě hlasovat ve čtvrtek. Původní podobu senátoři kritizovali, poslanci ji tento týden pozměnili.

Senátoři ve čtvrtek umožnili zmrazení platů ústavních činitelů na loňské úrovni, přestože se k návrhu negativně vyjádřily dva klíčové výbory. Zákon bez projednání poslali prezidentovi. Horní komora také schválila zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Projednávání nastavení dotační podpory zemědělcům Senát neschválil.

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.

Senátoři dále jednomyslně zamítli stavební zákon. Vrací se tedy do Poslanecké sněmovny, která může senátní veto přehlasovat 101 hlasy. V horní komoře zněly výhrady hlavně vůči tomu, že by se měly stavební úřady centralizovat a přesunout pod stát. Senátoři se také obávají, že změny nakonec prodlouží stavební řízení, ačkoli vláda deklaruje zcela opačný cíl. Horní komorou naopak prošla novela, která zavede občanské průkazy s čipy, na nichž budou i otisky prstů.

Horní komora ve čtvrtek pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona. Podle senátorských klubů se pro to najde dostatek hlasů. A to i přesto, že část zákonodárců bude chtít do novely ještě prosadit korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí. Takovou úpravu navrhuje 14 senátorů. Prezident Zeman už dříve avizoval, že normu podepíše v té verzi, ve které prošla sněmovnou.

Senát ve čtvrtek upravil daňový balíček, který dostal k posouzení ze sněmovny. Sleva na poplatníka by se měla zvyšovat v následujících dvou letech, vždy o tři tisíce korun. Celkově ale méně, než odhlasovali poslanci. Obce a kraje mají dostat kompenzace ve výši 80 procent za budoucí výpadky příjmů. Ty souvisí s chystaným zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů fyzických osob, kde mají být sazby 15 a 23 procent, počítáno z hrubé mzdy. Upravený balíček se tak vrací do sněmovny, která ho bude znovu posuzovat.

Výrazné snížení daní drtivé většiny zaměstnanců z dvaceti na patnáct procent z hrubé mzdy, o tři tisíce ročně vyšší slevy na dani na poplatníka a k tomu ještě kompenzace většiny výpadku daňových příjmů pro obce a kraje. Senát začíná mít jasno o své verzi daňového balíčku na rok 2021. Česká televize zjistila, že pro sazby daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy i vyšší slevy chtějí v Senátu hlasovat senátoři zvolení za ODS, KDU-ČSL a hnutí ANO. Tato hlasovací koalice má v horní parlamentní komoře pohodlnou většinu.

V rámci Senátu začalo ve středu hledání kompromisu, jak má vypadat daňový balíček chystaný pro příští rok. S předsedy některých klubů už jednal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj horní komora bude balíček schvalovat nejdříve 10. prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak jednali se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a zástupci senátních klubů. Babiš navrhl Senátu zrušit vyšší slevu na poplatníka a nechat sazby 15 a 23 procent. Novinkou je, že zároveň navrhl poslat obcím a krajům 20 miliard za výpadek příjmů.

Předsedou Senátu zůstane s největší pravděpodobností Miloš Vystrčil (ODS). Podpoří ho do této funkce i hnutí STAN, oznámil jeho předseda Vít Rakušan. Senátní frakce ODS a Starostů budou mít v povolebním složení horní komory dostatek hlasů k Vystrčilovu zvolení. Volba předsedy Senátu by se měla uskutečnit v listopadu.

Senátoři chtějí odložit rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) na další odvětví na konec června 2023. Návrh horní komora vložila do novely, která odkládá EET do konce roku, změnu posoudí sněmovna. Senátoři vrátili i návrh týkající se příspěvku pro malé firmy s ručením omezeným, které musely přerušit činnost kvůli pandemii koronaviru. Vládní návrh zákona, jež má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu, horní komora schválila.

V čele horní komory parlamentu stane Miloš Vystrčil (ODS). Získal 52 ze 76 hlasů. V prvním kole tajné volby tak porazil jediného protikandidáta Jiřího Růžičku (za TOP 09 a STAN). Nástupce náhle zesnulého Jaroslava Kubery (ODS) povede Senát do ustavení jeho nového vedení po podzimních volbách.

Navýšení rodičovského příspěvku chce Senát i pro rodiče s dětmi do čtyř let, kteří příspěvek v dosavadní výši vyčerpali. Změnu posoudí poslanci, podle ministerstva by k tomu mělo dojít 17. prosince. Vedle toho se senátoři ve středu postavili proti vládní snaze o vyšší zdanění loterií nebo o zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Senát také doporučil úpravy ve zdanění technických rezerv pojišťoven. Jako příštího ombudsmana si horní komora přeje vládního zmocněnce Víta Alexandera Schorma nebo advokáta Jana Matyse.

Senát chce zrušit daň z nabytí nemovitých věcí. Svůj návrh vložil do poslanecké novely zákonného opatření Senátu o dani z nabytí, která má osvobodit od daně první prodej bytů v rodinných domech. S pozměňovacím návrhem na zrušení daně přišel senátní hospodářský výbor. Předlohu nyní dostane opět sněmovna, která o senátním návrhu na zrušení daně rozhodne. Na dani z nabytí vybral stát jen loni 13,6 miliardy korun, předloni to bylo 12,5 miliardy.