Senátoři dále jednomyslně zamítli stavební zákon. Vrací se tedy do Poslanecké sněmovny, která může senátní veto přehlasovat 101 hlasy. V horní komoře zněly výhrady hlavně vůči tomu, že by se měly stavební úřady centralizovat a přesunout pod stát. Senátoři se také obávají, že změny nakonec prodlouží stavební řízení, ačkoli vláda deklaruje zcela opačný cíl. Horní komorou naopak prošla novela, která zavede občanské průkazy s čipy, na nichž budou i otisky prstů.
Senátoři zamítli nový stavební zákon. Nechtějí centralizaci úřadů, obávají se prodloužení řízení
UDÁLOSTI: Senát zamítl nový stavební zákon (zdroj: ČT24)
Osud nového stavebního zákona je nejistý. Při červnovém sněmovním schvalování zákon prošel jen hlasy ANO, SPD a tří sociálních demokratů. K přehlasování Senátu je však potřeba 101 poslanců. Komunistům ve sněmovně vadilo hlavně to, že prošel pozměňovací návrh, který umožní, aby obytné místnosti nemusely mít okna.
Senátorům na novém stavebním zákonu vadil hlavně přesun stavebních úřadů pod stát a centralizace stavební správy pod Nejvyšším stavebním úřadem. Obávali se také, že v případě schválení této změny se zpomalí stavební řízení. Zamítnout zákon doporučily tři senátní výbory a stálá komise pro rozvoj venkova. Na plénu ve čtvrtek pro zamítnutí hlasovalo všech 65 přítomných senátorů.
„Jsme zásadně proti vzniku státní stavební správy a oddělení od měst a obcí,“ uvedl při projednávání zákona předseda senátorského klubu ProRegion Jaroslav Větrovský (za ANO). Podobně se vyjádřili i šéfové ostatních pěti senátorských frakcí. Předseda nejsilnějšího klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra připomněl, že proti přijaté variantě jsou i Asociace krajů, Svaz měst a obcí nebo Spolek pro obnovu venkova, na což poukázal i předseda klubu Senátor 21 a Piráti Václav Láska (Sen 21).
Předseda klubu Starostů Petr Holeček (za STAN) uvedl, že nová úprava vzdaluje stavební řízení občanům, neboť budou muset většinu věcí řešit přes centrální úřad. Obává se proto dalšího vylidňování venkova. Vadí mu také, že „postavení obcí při tvorbě územních plánů bude vymazáno“. Předsedkyně klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková má za to, že nová úprava zvýší riziko korupce a černých staveb. Mezi její pozitiva zařadila digitalizaci stavebního řízení nebo vznik specializovaného stavebního úřadu, který by rozhodoval například o velkých dopravních stavbách.
Varianta přepracovat normu je podle předsedů klubů nereálná vzhledem k tomu, že by znamenala i přepracování obsáhlého souboru souvisejících norem.
Nový stavební zákon se připravuje několik let. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) již dříve uvedla, že bude hledat podporu ve sněmovně i u poslanců KSČM, kteří při předchozím schvalování zákon nepodpořili.
Proti rozhodnutí horní komory se ohradily Hospodářská komora i Asociace developerů. Podle ní by případné úplné zamítnutí stavebního zákona mělo fatální dopad na české stavebnictví a snížilo by konkurenceschopnost ekonomiky. Hospodářská komora obvinila senátory, že se svým hlasováním vzdali odpovědnosti za odstranění zásadních problémů.
Pojištění cizinců jen u jedné společnosti senátoři odmítli
Senátoři chtějí zřídit registr zdravotního pojištění cizinců, který by provozovala Česká kancelář pojistitelů. Návrh na to, aby se cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku museli komerčně zdravotně pojistit výhradně u společnosti Pojišťovna VZP, ve čtvrtek totiž odmítli.
Registr má zajistit přehled o tom, zda je cizinec pojištěný, nebo nikoli. Novela, jež zejména zpřesňuje okruh lidí, kteří budou považováni za rodinné příslušníky občanů Evropské unie, se tak vrací k opětovnému posouzení poslancům.
Komerční pojištění by podle sněmovní verze mohla cizincům s dlouhodobým pobytem v Česku poskytovat v následujících pěti letech jen dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Následně by tuto možnost měly dceřiné společnosti jakékoli zdravotní pojišťovny. Podle kritiků, mezi něž patřilo ministerstvo zdravotnictví, Hospodářská komora nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, by ustanovení bylo nepřípustnou monopolizací. Předkladatel úpravy Miloslav Janulík (ANO) zdůvodnil úpravu potřebou vyřešit problém s tím, že cizincům, kteří přijedou do Česka za prací, musí lékaři poskytnout zdravotní péči, aniž by měli jistotu, že jim bude proplacená.
Senát chce také zdvojnásobit limit plnění zdravotního pojištění pro cizince s dlouhodobým pobytem. Muselo by být sjednané nejméně na 120 tisíc eur (zhruba tři miliony korun). Upravil také pojištění dětí cizinců s dlouhodobým pobytem. Místo komerčního pojištění budou v systému veřejného zdravotního pojištění, pojistné budou hradit rodiče. Sněmovní znění předlohy předpokládá, že přístup do běžného zdravotního pojištění by měly děti narozené cizinkám s dlouhodobým pobytem jen po dobu 60 dnů.
Novela cizineckého zákona má podle vládního návrhu oddělit nejbližší rodinu od lidí, kteří mají s občany států EU pouze volnější příbuzenské vazby. Česko dosud nerozlišovalo mezi rodinnými příslušníky, tedy manželi, dětmi či rodiči občana EU, a takzvanými oprávněnými osobami, což jsou například nesezdaní partneři nebo lidé závislí na péči občana EU. Obě skupiny měly stejná práva, což podle ministerstva vnitra není v jiných zemích běžné a není to ani opodstatněné. Do budoucna by tak měli pouze užší rodinní příslušníci mít nárok na pobytovou kartu k přechodnému pobytu a kartu trvalého pobytu.
Lidé z druhé skupiny budou mít podle návrhu sice pobyt v České republice snadnější než jiní cizinci, nebudou však mít automatické právo na vstup do Česka. Průkazy o pobytu ale dostanou na delší dobu a nebudou muset dokládat účel jejich pobývání v Česku. Cizinci, kteří v Česku již pobývají, si své současné postavení ponechají.
Novela podle ministerstva vnitra reaguje zejména na unijní nařízení, aby průkazy totožnosti a vydávaná povolení k pobytu pro občany Unie měly silnější zabezpečení. Některé doklady proto bude potřeba vyměnit. Předloha v souladu s dohodou o odchodu Velké Británie z EU také umožňuje další pobyt v Česku Britům, kteří tu oprávněně bydleli ke konci loňska.
Zavedení občanských průkazů s otisky prstů se blíží
Lidé budou pravděpodobně už letos dostávat občanské průkazy s čipy, na nichž budou jejich otisky prstů. Počítá s tím nový zákon o občanských průkazech, který naopak Senát schválil a teď ho dostane k podpisu prezident.
Norma nabude účinnosti 2. srpna v souladu s nařízením Evropského parlamentu. Podle něj součástí občanských průkazů bude muset být i strojově čitelná část, aby doklady splňovaly minimální bezpečnostní normy v podobě, jak je stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
U lidí starších 15 let budou mít občanské průkazy stejnou platnost jako dosud, tedy deset let. Děti mladší šesti let, které nyní mohou dostat občanský průkaz s platností na dva roky, budou moci dostat průkaz s pětiletou platností. To je nyní možné zatím jen u dětí od šesti do 15 let věku. Průkazy, které budou vydány lidem nad 70 let, budou mít platnost 35 let.
Lidé si podle předlohy budou moci nově znehodnocený občanský průkaz ponechat. Při vyzvednutí nové občanky nebudou muset dokládat svou totožnost jiným průkazem.
Děti mladší šesti let a lidé, u kterých je odebrání otisků fyzicky nemožné, budou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeni. Stejně budou moci být osvobozeny i děti do 12 let. V případě, že je nemožné otisky odebrat dočasně, bude podle novely průkaz vydán s platností na rok.
Zákon má zrušit vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů s měsíční platností, které byly vydávány v souvislosti s výkonem volebního práva. Návrh totiž upravuje vydávání průkazů ve zkrácené lhůtě, a to buď do 24 hodin v pracovním dnu, nebo do pěti pracovních dnů. Podle zákona už také nebudou v občanském průkazu zapisovány některé údaje, jako je akademický titul nebo rodné číslo. To by se podle návrhu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) mělo v průkazech zapisovat do konce roku 2023.
Jako identifikátor by podle dřívějších informací ministerstva vnitra mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje.
Češky si budou moci nechat úředně zapsat své příjmení v mužském tvaru
Senátoři ve čtvrtek také schválili úpravu zákona o matrikách, která umožní, že si všechny Češky budou moci nechat úředně zapsat své příjmení v mužském tvaru. Norma je součástí souboru novel souvisejících s novým zákonem o občanských průkazech a k podpisu ji nyní dostane prezident.
Možnost žádat o oficiální uvádění příjmení bez přípony -ová mají nyní jen cizinky, české občanky s trvalým pobytem v cizině nebo ženy, jejichž manžel je cizinec. Stejnou možnost nepřechylování svého příjmení mají i české občanky, které mají jinou než českou národnost. Sněmovna na návrh někdejší ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) tyto podmínky zrušila.
Kritici návrhu označovali změnu za přílepek. Senátor Michael Canov (SLK) uvedl, že návrh je genderově nevyvážený, neboť mužům nedovoluje zvolit si příjmení v ženské podobě. Nemůže se tak stát, že by v čele Senátu byl „Miloš Vystrčilová“, což je podle senátora „zjevně nespravedlivé“.
Místopředseda Senátu a učitel češtiny Jiří Růžička z klubu Starostů poukázal na to, že příjmení v ženském tvaru mají svou informační hodnotu. Zatímco z věty „Horníková zdraví Vystrčilovou“ je zřejmé, kdo se zdraví, z věty „Horník zdraví Vystrčil“ už to zřejmé nebude, uvedl Růžička.
Válková změnu zdůvodnila tím, že vzrůstá zájem žen zvolit si nepřechýlené příjmení, čemuž stávající právní úprava brání a vytváří nerovné postavení. Například Češka trvale žijící na území Slovenska si může nechat příjmení v matriční knize zapsat v mužském tvaru, kdežto Češka s trvalým pobytem na českém území to učinit nemůže.
Soubor novel k novému zákonu o občanských průkazech obsahuje změny dvou desítek právních předpisů, mimo jiné zákona o cestovních dokladech.