Lidé budou asi ještě letos dostávat občanské průkazy s čipy, na nichž budou jejich otisky prstů. Schválila to ve středu sněmovna. Zároveň ale odmítla návrh Pirátů, aby v občanských průkazech nebyl uváděn údaj o pohlaví, nebo aby patřil mezi dobrovolné. V souběžné novele o matrikách sněmovna také umožnila všem Češkám, aby požádaly o úřední zapsání svého příjmení v mužské podobě. Obě normy nyní dostane k projednání Senát.
Předlohy reagují na nařízení Evropského parlamentu. Podle něj součástí občanských průkazů bude muset být i strojově čitelná část, aby doklady splňovaly minimální bezpečnostní normy v podobě, jak je stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). SPD požadovala, aby uvádění biometrických údajů v občanských průkazech bylo dobrovolné.
U lidí starších 15 let budou mít občanské průkazy stejnou platnost jako dosud, tedy deset let. Děti mladší šesti let mohou nyní dostat občanský průkaz s platností na dva roky. Od šesti do 15 let budou i nadále vydávány průkazy s pětiletou platností. Průkazy, které budou vydány lidem nad 70 let, budou mít platnost 35 let. Poslanec ODS Martin Kupka prosadil, aby i pro mladší děti byla doba platnosti průkazu pětiletá, jako je tomu u cestovních pasů.
Lidé si podle předlohy budou moci nově znehodnocený občanský průkaz ponechat. Podle dalšího Kupkova návrhu by nemuseli při vyzvednutí nové občanky dokládat svou totožnost jiným průkazem.
Děti mladší šesti let a lidé, u kterých je odebrání otisků fyzicky nemožné, budou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeni. Stejně mohou být osvobozeny i děti do 12 let. V případě, že je nemožné otisky odebrat dočasně, bude podle novely průkaz vydán s platností na rok.
Zákon má zrušit vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů s měsíční platností, které byly vydávány v souvislosti s výkonem volebního práva. Návrh totiž upravuje vydávání průkazů ve zkrácené lhůtě, a to buď do 24 hodin v pracovním dnu, nebo do pěti pracovních dnů.
Podle návrhu také nebudou v občanském průkazu zapisovány některé údaje, jako je akademický titul nebo rodné číslo. To by se podle návrhu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) mělo v průkazech zapisovat do konce roku 2023. Jako identifikátor by podle dřívějších informací ministerstva vnitra mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje.
Údaj o pohlaví zůstane naopak v občankách jako povinný. Pirátský poslanec Ondřej Profant jeho zrušení obhajoval tím, že tato informace není nezbytná a že zasahuje do práva na soukromí a do ochrany osobních údajů. „Uvádění tohoto údaje způsobuje každodenní potíže stovkám, zejména trans a nebinárních, lidí,“ uvedl. Sněmovna mu však nevyhověla.
Ženy už nebudou muset užívat příjmení s příponou -ová
Možnost žádat o oficiální uvádění příjmení bez přípony -ová mají nyní jen cizinky, české občanky s trvalým pobytem v cizině nebo ženy, jejichž manžel je cizinec, a případně občanky, které mají jinou než českou národnost. Sněmovna na návrh někdejší ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) tyto podmínky zrušila.
Válková změnu zdůvodnila tím, že vzrůstá zájem žen zvolit si nepřechýlené příjmení, čemuž stávající právní úprava brání. „Vytváří tím neodůvodněné nerovné postavení a může vést k absurdním situacím. Například Češka trvale žijící na území Slovenska si může nechat příjmení v matriční knize zapsat v mužském tvaru, kdežto Češka s trvalým pobytem na území České republiky tuto volbu učinit nemůže,“ uvedla poslankyně.
