Ondřej Profant

Odchod Pirátů z pětikoaliční vlády by mohl dopadnout i na ministerské týmy a náměstky. Po odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) slibují podat demisi i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). Šéf diplomacie však nevylučuje další vládní angažmá po vystoupení z Pirátské strany. Koaliční smlouva vedle nejvyšších postů v kabinetu upravuje i pozice ministerských náměstků. Těch je na různých resortech za Piráty celkem deset a i oni jsou připravení z funkcí odejít, jak řekl jeden z nich Ondřej Profant. Piráti by pak mohli opustit i jednotlivé odborné ministerské týmy.

Aplikaci eDoklady si hned o minulém víkendu stáhlo až sto padesát tisíc lidí. Některým zájemcům se do ní ale nepodařilo kvůli velkému náporu přihlásit. Problémy podle náměstka ministra pro legislativu Ondřeje Profanta (Piráti), který byl hostem Událostí, komentářů, způsobila zastaralost některé centrální infrastruktury, především základních registrů. Připouští také nešťastnou podobnost názvů aplikací. Během několika měsíců by měl podle něj registry zrychlit nový hardware.

Na upozadění rodných čísel je stát připraven, náklady budou ve stovkách tisíc, ne v miliardách, řekl náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci Ondřej Profant (Piráti). S tím nesouhlasí člen sněmovního bezpečnostního výboru Robert Králíček (ANO) a vyzývá, aby se neměnilo něco, co funguje. Hosté Událostí, komentářů řešili i bezpečnostní aspekt rodných čísel a jejich možné zneužití.

Musíme si dávat pozor, abychom se nedočkali nějakých klasických sci-fi scénářů, já si ale nemyslím, že jsou nyní úplně reálné, prohlásil v Událostech, komentářích v souvislosti s diskuzemi kolem umělé inteligence (AI) náměstek ministra pro digitalizaci Ondřej Profant (Piráti). Dodal, že se na ně musí ale pamatovat. Podle výzkumného pracovníka z Centra teoretických studií Univerzity Karlovy Jana Kulveita jde o velkou příležitost, ale zároveň výzvu. Spoluzakladatel společnosti Russum AI a odborník na umělou inteligenci Petr Baudiš souhlasí, že jde o příležitost, lidé by ale měli být opatrní.

České úřady chystají zpřísněné kontroly při zadávání veřejných zakázek. Nová opatření připravuje ministerstvo pro místní rozvoj v souvislosti s protiruskými sankcemi. Řada institucí totiž nedokáže prověřit možné napojení účastníků veřejných tendrů na sankcionované subjekty. Stát chce usnadnit cestu ke spolupráci s Finančním analytickým úřadem nebo policií.

Navzdory evropským sankcím se podle české agentury Datlab počty veřejných zakázek pro firmy s ruským vlivem nezměnily. Výzkum v rámci EU pak zmapoval zakázky za téměř tři sta milionů eur (asi sedm miliard korun), které jdou měsíčně společnostem s vazbami na sankcionované osoby.

Evropská unie chce zamezit obcházení sankcí proti Rusku a zlepšit jejich vymáhání. V Bruselu to po jednání ministrů financí řekl Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že další sankce zatím nejsou na pořadu dne. Unie doteď schválila šest sankčních balíčků. Aktuální omezení mají vést k zastavení většiny dodávek ropy z Ruska do zemí sedmadvacítky.

Finanční analytický úřad prověřuje významného dodavatele komponentů do jaderných elektráren – společnost MSA. Podle evidence skutečných majitelů severomoravskou firmu vlastní ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij, který figuruje na sankčním seznamu. Jeho synovi Alexandrovi pak patří hotel Westend v Mariánských Lázních, který už úřady zablokovaly.

Společnosti ČEZ a Pražská energetika musejí do října ukončit spolupráci s jedním ze strategických partnerů – firmou BEZ Transformátory. Ovládá ji ruská Svel Group miliardáře Alexeje Kiška. Podle ministerstva pro místní rozvoj na holding dopadají sankce Evropské unie.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Po říjnových volbách by se kromě složení Poslanecké sněmovny mohly změnit i počet a obory ministerstev. Premiér a část opozice mluví o slučování resortů, další navrhují ministerstvo informatiky. Změna rozložení musí projít sněmovnou, někteří zákonodárci změny odmítají.

Pro zamítnutý stavební zákon by se ve sněmovně mohla najít potřebná většina nejméně 101 hlasů. Podporu totiž teď připouští někteří komunisté, a to výměnou za záruky, že se sporná část ohledně definice obytných místností upraví vyhláškou. Takovou úpravu chce i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Proti ale zůstávají třeba opoziční ODS nebo Piráti, podle kterých by současná podoba návrhu stavební řízení nezrychlila.

Poslanci budou na středeční mimořádné schůzi schvalovat předlohu, která má v Česku zavést takzvaný covid pas. Dle zjištění ČT se většina stran pravděpodobně postaví proti zrychlenému projednávání, ačkoliv celounijní systém má začít fungovat už od července a vláda tvrdí, že bez zákona ho Češi nebudou moci využívat. Opozice je jiného názoru.

Lidé budou asi ještě letos dostávat občanské průkazy s čipy, na nichž budou jejich otisky prstů. Schválila to ve středu sněmovna. Zároveň ale odmítla návrh Pirátů, aby v občanských průkazech nebyl uváděn údaj o pohlaví, nebo aby patřil mezi dobrovolné. V souběžné novele o matrikách sněmovna také umožnila všem Češkám, aby požádaly o úřední zapsání svého příjmení v mužské podobě. Obě normy nyní dostane k projednání Senát.

O půlnoci z úterý na středu v Česku skončilo sčítání lidu. Předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček připustil, že listinné formuláře doručené s drobným zpožděním jeho instituce ještě přijme. Sčítání je důležité pro celou státní správu. Poskytuje totiž přehled například o počtu žáků a studentů nebo velikosti obcí, od které se odvíjí rozdělování rozpočtu. Zneužití dat podle Rojíčka nehrozí, jak zdůraznil v pondělní Devadesátce. Tomu, kdo vyplněný formulář neodevzdá nebo v něm uvede nepřesné či neúplné údaje, hrozí pokuta až do výše 10 tisíc korun.

Jestli polostátní firmy budou muset zveřejňovat informace stejně jako úřady, je nejisté. Dohodu ministerstva vnitra s poslanci nepodpořil sněmovní garanční výbor. Zároveň vláda poslala do parlamentu další novelu, podle které bude stížnosti na vybrané ústavní instituce řešit jejich vedoucí. Výjimku ministerstvo prosazuje na základě žádosti z Pražského hradu.

Poslanci přerušili schůzi sněmovny, na které řešili novelu, kterou by Česká národní banka (ČNB) dostala zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Část opozice předlohu kritizuje a navrhovala ji vyřadit z programu schůze. Naopak schválili rozšíření okruhu postižených lidí s nárokem na některé pomůcky, jako je auto nebo invalidní vozík. K uzákonění nejméně pětitýdenní dovolené, jak prosazuje KSČM, se poslanci nedostali.

Registrace lidí v hospodách kvůli snazšímu odhalovaní výskytu nemoci covid-19 je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nesmysl a nebude zavedena. Uvedl to ve čtvrtek v předvolební debatě České televize. O zapisování lidí v restauracích mluvil odpoledne ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) ve sněmovně. Babiš tvrdí, že byl Prymulův výrok vytržen z kontextu.

Česko zatím z evropských dotací využilo 341 miliard korun, tedy asi 54 procent z peněz vyjednaných na roky 2014 až 2020. A čerpání se podle ministerstva pro místní rozvoj nezastavilo ani v době epidemie, kdy ke konci července úřady evidovaly přibližně 1100 výzev v hodnotě skoro 804 miliard. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) je tak na tom Česko dobře. Méně spokojení jsou však už starostové, trápí je především administrativní zátěž při žádostech o dotace.

Strany a hnutí zastoupené ve sněmovně měly do úterý předložit své návrhy a připomínky na to, jak umožnit účast u podzimních voleb lidem v karanténě. Ve středu je proberou na ministerstvu vnitra. Nejpravděpodobnější variantou je zatím odevzdání lístku z auta. Podporu naopak nejspíš nezíská korespondenční hlasování.

Ženy v Česku by si v budoucnu zřejmě mohly zvolit nepřechýlenou formu příjmení bez omezujících podmínek. Sněmovní výbor pro veřejnou správu to doporučil  upravit v novele zákona o matrikách navzdory odmítavému postoji vlády, podle níž k tomu není věcný důvod. Podle kabinetu je přechylování příjmení charakteristickým rysem českého mluvnického systému. Dolní komora o úpravě rozhodne asi na přelomu května a června.

Zrušenou zakázkou na elektronické dálniční známky za zhruba 400 milionů korun se dál zabývá policie. Podnět k prošetření vzešel počátkem února z Úřadu vlády. Uvedl to vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Sněmovna podpořila vládní novelu o soudech a soudcích, která by měla mimo jiné přinést zákaz opakovaného jmenování předsedů soudů, cílem je však podle ministerstva spravedlnosti zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců. Dolní komora též v prvním kole projednávání souhlasila s vládním návrhem, který počítá s tím, že všechny vyhlášky obcí a krajů by se od příštího roku měly postupně objevit v jediné internetové databázi. Vedle toho také podpořili poslanci zrušení několika set nepoužívaných předpisů.

Policie by měla prověřit okolnosti údajného úplatku nabízeného Vladimíru Kremlíkovi v době, kdy byl ministrem dopravy za ANO. Shodli se na tom reprezentanti koaličních i opozičních stran, kteří o „podivném“ případu – jak aféru popisují členové ČSSD – debatovali v Událostech, komentářích.