Aplikaci eDoklady si hned o minulém víkendu stáhlo až sto padesát tisíc lidí. Některým zájemcům se do ní ale nepodařilo kvůli velkému náporu přihlásit. Problémy podle náměstka ministra pro legislativu Ondřeje Profanta (Piráti), který byl hostem Událostí, komentářů, způsobila zastaralost některé centrální infrastruktury, především základních registrů. Připouští také nešťastnou podobnost názvů aplikací. Během několika měsíců by měl podle něj registry zrychlit nový hardware.
Aplikaci, do které si lze uložit elektronickou variantu občanského průkazu, mohou lidé využít pro identifikaci na více než třiceti ústředních úřadech státní správy. Elektronickým dokladem se lze prokázat na ministerstvech, přijímá ho úřad katastrální a zeměměřický nebo ERÚ, ověřovat totožnost elektronicky budou kraje, úřady práce, živnostenské úřady nebo policie.
Při stahování elektronické občanky občas lidé nepostupovali správně, jako první si stáhli eObčanku a pak až teprve správně eDoklady. „Ta shoda názvů je hloupá. Bohužel se nám ji nepodařilo změnit včas, i když jsme na to upozorňovali kolegy. Samozřejmě ta jejich aplikace je potřeba, ta nemá zmizet, ale je to prostě minoritní systém,“ vysvětlil v Událostech, komentářích náměstek ministra pro legislativu Profant.
Systém začal kvůli velkému náporu lidí kolabovat, některým se stáhnout eDoklady vůbec nepodařilo nebo až po několikáté. „V tomhle případě je hlavní problém zastaralost některé centrální infrastruktury, zvláště základních registrů, ty jsou patnáct let staré, ten hardware. A NIA (Národní identitní autorita) už je také od roku 2017, to znamená, že už má přes šest let,“ poznamenal Profant.
Základní registry mají být silnější
„V minulém roce jsme vyjednali peníze na obnovu hardwaru základních registrů po těch patnácti letech, co to nikdo neudělal. Vysoutěžili jsme veřejnou zakázku a v nejbližších měsících bude hardware obměněn, takže základní registry budou výrazně silnější,“ dodal.
Místopředseda sněmovního podvýboru pro e-Government Robert Králíček (ANO) odmítá, že by patnáct let nebylo investováno do základních registrů. Zároveň poznamenal, že současná vláda měla na obnovení systémů dva roky. „Mohli je obnovit rychleji a lépe,“ řekl.
U Digitální a informační agentury a eDokladů pak kritizuje zbrklost. „Piráti chtějí nebo ministr (Ivan) Bartoš potřebuje velký a rychlý úspěch, ale jak ukázal ten začátek, byl ten projekt nepřipravený. Můžeme to poznat i podle toho, jak se projednával ve sněmovně, protože ve sněmovně jsme zkracovali lhůty na projednání toho zákona. Pan prezident ho podepsal 22. prosince, ale do sbírky zákonů byl zapsán až 5. ledna, protože tam evidentně nebylo něco připraveno, evidentně se oddaloval začátek, protože původní náběh měl být 1. ledna a na konec to bylo až 20. ledna. A dopadlo to tak, jak to dopadlo,“ poznamenal Králíček.
„Poslanci odhlasovali pozměňovací návrh, který změnil ty účinnosti takto. Posunulo se to. My jsme samozřejmě chtěli naplnit to programové prohlášení, ale myslím si, že u takovéto aplikace, která je naprosto dobrovolná, je to dobrovolný prvek e-government, nikomu to není nuceno používat nebo tak, takže nikomu nevzniká nějaká škoda, tak posunutí o dvacet dnů vůbec nevadí,“ namítl Profant.
Legislativní proces nestíhá technologický vývoj
Česko se v digitálním žebříčku, který každoročně publikuje Evropská komise, v loňském roce umístilo na devatenáctém místě ze sedmadvaceti. Lidé musí stále dokola poskytovat svoje údaje úřadům, které od nich stát dávno už má.
„Dlouhodobě se to nedělalo koncepčně, byl tu silný resortismus. To znamená, každý resort, každé ministerstvo si vytvářelo něco svého, a nebyly tam dostatečně silné centrální systémy. Nebyl kladen dostatečný důraz na to, aby se to dělalo od základu správně. Ono to bylo teoreticky popsáno, ale v praxi se to u mnohých projektů nedodržovalo,“ vysvětlil Profant.
Králíček vidí problém v legislativním procesu. „Ta technologie jde výrazně rychleji dopředu, je výrazně rychlejší, než jsme schopni schvalovat příslušné zákony. Ale bez těch zákonů a legislativních procesů se prostě neobejdete. Já si myslím, že do budoucna nejenom v digitalizaci, ale třeba v kybernetické bezpečnosti budeme muset najít takové procesy, aby legislativa stačila tomu vývoji,“ řekl Králíček.
Rozdíl v koncepci předchozí a současné vlády vidí Králíček v tom, že současná se zaměřuje víc na aplikace. „Piráti chtějí dělat aplikace, protože ty jsou dobře vidět, jsou dobře prodatelné, ale my jsme v minulosti spíš investovali do propojování, do těch věcí, které tak nejsou vidět, ale které občan uvidí, až přijde na ten úřad.“
To byl podle něj eRecept, eNeschopenka, registrace očkování i bankovní identita. „Ale hlavně jsme společně schválili zákon o právu občana na digitální službu, který má katalyzovat procesy, které jdou digitalizovat, a to by mělo být připraveno k 1. únoru,“ řekl Králíček.
