Strany a hnutí zastoupené ve sněmovně měly do úterý předložit své návrhy a připomínky na to, jak umožnit účast u podzimních voleb lidem v karanténě. Ve středu je proberou na ministerstvu vnitra. Nejpravděpodobnější variantou je zatím odevzdání lístku z auta. Podporu naopak nejspíš nezíská korespondenční hlasování.
Volby z okének aut asi získají podporu, ve středu možnosti proberou na ministerstvu vnitra
Události ČT: Volby během koronaviru (zdroj: ČT24)
Další variantou je hlasování formou prostředníka. I k tomu ale má řada stran výhrady. Do krajských a senátních voleb v tuto chvíli zbývají necelé dva měsíce, podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se však případné změny dají stihnout. Sejít by se kvůli tomu mohla mimořádně i sněmovna.
Případné hlasování z auta by asi bylo už ve středu
Pro část lidí říjnové krajské volby mohou vypadat jinak než před čtyřmi lety – kvůli karanténě by totiž neměli vstoupit do volební místnosti. Největší podporu má varianta, kdy by mohli hlasovat z auta.
Už před časem podobně fungovalo třeba testování na koronavirus. Takové hlasování by se ale pravděpodobně odehrálo už ve středu, nikoliv v pátek a sobotu, na kdy jsou volby vyhlášené.
Navrženo je i hlasování přes prostředníka
Několikadenní prodleva je nutná hlavně kvůli vyřazení lidí, kteří volili z auta, z běžných seznamů. Ministerstvo ale navrhlo čtyři možnosti – včetně hlasování přes prostředníka.
Předseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS) uvedl, že tuto možnost ve straně pokládají za protiústavní a nebezpečnou, protože se může stát, že se objeví prostředníci, kteří budou mít sto až dvě stě zmocnění z nějaké lokality.
„Tady jsme velmi obezřetní – nám dává větší logiku zprostředkovat tu cestu co nejblíže člověku, třeba i cestou toho korespondenčního (hlasování – pozn. red.),“ uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Na středeční schůzce se podle ministra vnitra ukáže, které varianty můžou získat většinovou podporu. Zástupci sněmovních stran, kteří se na resortu vnitra sejdou, je totiž měli během uplynulého týdne probrat uvnitř jednotlivých stran a hnutí.
A mezi politiky zaznívá, že by se kvůli volebnímu zákonu mohla sejít sněmovna mimořádně ještě v srpnu, kde by poslanci mohli uzákonit speciální volební místnosti třeba v domově důchodců, který by byl v karanténě, nebo zmíněné hlasování z auta.
Předsedkyně stálé sněmovní komise pro ústavu Kateřina Valachová (ČSSD) uvedla, že hlasování z auta by mohlo být doplněno o hlasování do přenosné volební schránky pro nějakou omezenou skupinu voličů.
Podle politologa z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislava Balíka není situace, které nyní čelíme, výjimečná. V podobné se prý můžeme objevit i za rok či dva. „Pan ministr se v zásadě vymlouvá na neshodu stran, přestože ji měl hledat v květnu. Umím si představit, že kdybychom byli v situaci o rok později, až budou parlamentní volby, tak by se politici k situaci nestavěli tak liknavě,“ uvedl v Devadesátce ČT24.
90’ ČT24 – Volby v době karantény (zdroj: ČT24)
Volby 2. a 3. října, druhé kolo senátních o týden později
Lhůta pro úpravy kandidátních listin do krajských voleb skončila v pondělí. Strany a hnutí nejčastěji přidávaly kandidáty nebo měnily jejich pořadí.
Termín podzimního hlasování do zastupitelstev krajů a třetiny Senátu vyhlásil prezident na 2. a 3. října. Druhé kolo senátních voleb bude o týden později.
Politici se taky dohadují, jak koronavirus ovlivní účast. Ta se u krajských voleb dlouhodobě pohybuje mezi třiceti a čtyřiceti procenty. Naposledy před čtyřmi lety přišel k urně každý třetí oprávněný volič. Vybírá se přibližně sedm set zastupitelů.
V prvním kole senátních voleb v roce 2016, které probíhaly spolu s krajskými, taky hlasovala třetina lidí.
V dalším týdnu, kdy už probíhá jen druhé kolo senátních voleb, klesla v roce 2016 účast na 15 procent. Jen o málo vyšší účast byla i při posledních volbách do třetiny Senátu, které probíhaly samostatně, tedy před dvěma lety.
Uspořádání voleb vyjde podle ministerstva financí na 450 milionů korun. Před čtyřmi lety stačilo 307 milionů. Letos náklady zvednou hygienická opatření i provozní výdaje.
Politolog z CEVRO Institutu Ladislav Mrklas doufá, že současné řešení bude fungovat i jako konsenzus pro další volby. V Devadesátce ČT24 uvedl, že nikdo netuší, jak budou volby za dva měsíce vypadat, je však jisté, že budou probíhat jinak než obvykle.
Dle něj je opravdu urgentním problémem také nízká atraktivita voleb. Volbám by prospělo jejich zkrácení, měly by se konat jen jeden den. Dle Balíka na atraktivitě voleb přidá to, když se nebudou konat každou chvíli, ale budou opravdu občanským svátkem.
Na nákazu myslí zákon již od roku 1995
Pravidlo, podle kterého lidé v karanténě nemohou kvůli potenciální nákaze přenosnou nemocí hlasovat, platí pro senátní volby od roku 1995 a pro krajské od roku 2000. Konkrétně zákon o volbách do Parlamentu České republiky jmenuje jako překážky ve výkonu volebního práva právě omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu a omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva.
Tyto překážky zná i zákon o volbách do zastupitelstev krajů, přidává k nim ještě omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody a výkon služby vojáka v zahraničí.
Oba předpisy se pak odvolávají na zákon o péči o zdraví lidu. Konkrétně jde o pasáž o zákazu nebo omezení styku některých skupin obyvatel s ostatním obyvatelstvem při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku.
A dále, že v zájmu zdraví svého a spoluobčanů je každý povinen podrobit se ve stanovených případech mimo jiné izolaci, karanténě, zákazu výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti a dalším opatřením na ochranu před nákazou.
Události, komentáře: Volby v době karantény (zdroj: ČT24)
Tuberkulóza výsledky neměnila
Politici debatovali také v pořadu Události, komentáře. Valachová si stojí za tím, že najít nový způsob volby pro lidi v karanténě je zásadní a měl by být ukotven v zákoně. Pokud dle ní někdo trpěl vysoce nakažlivou nemocí, jako je například tuberkulóza, tak to, že nešel volit, nic zásadního nezměnilo. Šlo o jednotky lidí.
„Teď jsme ale v případě celosvětové pandemie, musíme se pokusit najít způsob, jak umožnit lidem bezpečné volby,“ řekla.
Dle poslance Ondřeje Profanta (Piráti) se současný volební zákon týká výhradně vážných případů infekčních onemocnění. Mezi tyto proto nepatří nynější pandemická situace, kdy je v karanténě velmi mnoho lidí. Mnoho z nich je přitom pouze v preventivní karanténě a nemoc pravděpodobně ani nemají.
Pro poslance Martina Kupku (ODS) představuje karanténa opravdu významnou překážku. Je přesvědčen, že právě hlasy opozice přiměly i ministra Hamáčka, aby celou záležitost začal řešit.