Odložení podzimních krajských a senátních voleb je podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) až poslední variantou. S účastí lidí v karanténě u voleb však nepočítá, dle něj půjde o zanedbatelné číslo. Zabránit jim volit však může být dle právníků protiústavní a může vést k řadě soudních sporů.
V senátních volbách mohou rozhodnout desítky hlasů. Při karanténě části lidí hrozí soudní spory, varuje právník
90’ ČT24 – Jak volit v době pandemie (zdroj: ČT24)
Ústava zajišťuje právo volit starším 18 let. Zároveň ale volební zákony upravují případy, kdy to není možné. Jak ten upravující volby do horní komory, tak do krajů počítají s omezením volebního práva z důvodu ochrany zdraví lidu.
Legislativa ovšem zmiňuje možnost volit mimo volební místnost a vhodit hlas do přenosné urny, a to ze závažných důvodů, zejména zdravotních. Zjednodušeně za voliči v den voleb přijdou, ať domů, nebo třeba do nemocnice, dva členové volební komise a umožní jim tajně odvolit.
O karanténě a oddělení zdravých lidí od těch, kteří pobývali v ohnisku nákazy nebo se setkali v inkubační době s infekčním onemocněním, pak vypovídá zákon o ochraně veřejného zdraví. Při epidemii a při nebezpečí jejího vzniku platí zároveň zákaz styku některých skupin obyvatel s ostatními. „Kdo bude v době konání voleb v karanténě, ten volit nemůže, ani do přenosné urny,“ tvrdí náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
„Situace je stále málo jasná. Nezdá se únosné, z hlediska ústavních principů, aby to bylo vykládáno tak, že kdokoliv, kdo má nařízenou karanténu, by se nemohl účastnit voleb. Takový výklad by byl protiústavní,“ namítl host Devadesátky ČT24 ústavní právník Marek Antoš.
Článek 22 Listiny základních práv a svobod dle něj říká, že zákonná úprava všech základních práv, včetně volebního práva, a jejich výklad a používání musí ochraňovat svobodnou soutěž politických sil. Proto je nezbytné toto zákonné pravidlo vykládat úzce. To znamená, že se vztahuje pouze na ty, u kterých je zásadní důvod se domnívat, že by mohli být nakažliví. I u nich je však potřeba hledat možnosti, jak jim volbu umožnit, protože jinak by došlo k popření jejich volebního práva, nastínil.
Dle Antoše už dnes těžko můžeme nalézt nějaké řešení bez strachu z toho, že ho někdo bude zpochybňovat. Mnohem větší riziko zpochybňování výsledku voleb nastane tehdy, když by někteří lidé byli vyřazeni z volebního práva, míní. V říjnu půjde mimo jiné o senátní volby, které se konají odděleně v jednotlivých obvodech. Rozhoduje tedy výsledek každého obvodu.
„Ve druhém kole bývá velmi nízká účast. Pokud nastane situace, kdy vítěz vyhraje o desítky hlasů a zároveň v obvodu bude mnoho lidí, kteří nemohli volit, tak to nepochybně povede k tomu, že někdo ty volby zneplatní a bude kolem toho řada soudních sporů,“ varoval.
Ústavní právník Jan Kysela, který byl hostem pořadu Události, komentáře, také varoval před možným problémem v nadcházejících senátních volbách. Pokud například v Karviné nedorazí k urnám i několik stovek voličů, tak se obává, že tak během typicky nízké účasti ve druhém kole může být výsledek voleb skutečně ovlivněn.
Události, komentáře: Jan Kysela (zdroj: ČT24)
Nevíme, co bude za týden
Lékař a mluvčí České lékařské komory Michal Sojka v pořadu zase poznamenal, že situace je tak nejistá, že se sice můžeme bavit o říjnových volbách, zároveň ale ani nevíme, co bude za týden. Vyzval proto k obezřetnosti.
Jak za takových podmínek zajistit bezpečné konání voleb? Kdyby se dle lékaře situace nezhoršovala, bezpečnost by šla zajistit nošením roušek, větráním či dodržováním vzdáleností. Záleží však na tom, jaká bude situace v říjnu.
Ministr vnitra varoval, že korespondenční hlasování je nebezpečné s ohledem na to, jak koronavirus ulpívá na površích. Sojka ale uvedl, že i v době korona krize fungovala pošta a doručovala dopisy, nikdo se tím příliš nezabýval. Vysvětlil ale, že by mohlo dojít k případu, kdy by se v karanténě ocitla celá rodina. V takovém případě by na poštu s lístky stejně nikdo zajít nemohl.
Volby se budou konat na začátku října, kdy už navíc mohou být přítomna i jiná respirační onemocnění. Lékař uvedl, že pokud by se spojily koronavirová a chřipková infekce, tak to bude složitá situace.
Volby ve světě
Koronavirus už několik měsíců mění volby po celém světě. Například v Jižní Koreji směli hlasovat i lidé s prokázanou nákazou – často volili korespondenčně. Ještě větší výzvu znamenalo 60 tisíc voličů v karanténě. Pro ně byly nakonec vymezené přesné hodiny, kdy směli navštívit volební místnost. V běžných hodinách neodvolil nikdo, u koho komise zjistila zvýšenou teplotu.
Virus zasáhl i do primárek ve Spojených státech. Část Američanů směla posílat volební lístky e-mailem. Vždy ale záleželo na pravidlech jednotlivého státu. Některé komise uspořádaly venkovní hlasování a přebíraly lístky od lidí, kteří dorazili ve svém autě. Několik států zase primárky odložilo.
Také Polsko se rozhodlo pro pozdější termín prezidentských voleb. Voliči směli hlasovat i korespondenčně. Další zemí, kde se volby odložily, byla Francie. Do místnosti tam směly vejít jen malé skupiny voličů.
Češi zatím hlasovali v doplňovacích senátních volbách na Teplicku. Ke komisi přicházeli v rouškách, které odkládali jen při ověřování totožnosti. Lidé v karanténě ale volit nesměli.
Jiný postup si vybralo Rusko. Hlasování o změnách ústavy prodloužilo na sedm dní, aby se setkalo co možná nejméně lidí. Volební personál v ochranných oblecích dorazil i do nemocnic.
„Včera bylo pozdě“
Senát vyzval vládu, aby bezodkladně v souladu s platnými zákony připravila opatření, které by umožnilo hlasovat v říjnových krajských a senátních volbách i lidem v karanténě. Možnost případného odkladu podzimních voleb senátoři označili za nepřijatelnou. Výzvu podpořili i senátoři obou vládních uskupení ANO a ČSSD.
„Být v karanténě neznamená, že je člověk nakažen covidem. Pokud by se člověku třeba změřila teplota, přidala se opatření, tak si umím představit, že by mohli na podzim tito lidé volit. Nejraději bych byla, kdyby byla volba umožněna všem lidem, i těm, kteří jsou nakažení covidem,“ přidala se k debatě v Devadesátce senátorka za KDU-ČSL Šárka Jelínková.
Senátor za ČSSD Jiří Dienstbier je skeptický k tomu, že vláda přijde s něčím objevným, jak zajistit účast lidí v karanténě, aniž by se změnila legislativa. „Nezbývá moc času, volby už jsou vyhlášené. Nebývá zvykem měnit pravidla,“ poznamenal.
„Včera bylo pozdě, už v březnu bylo jasné, že tohle nastane,“ dodal politolog Lukáš Valeš. Vláda podle něj už na začátku epidemie v tuzemsku měla na řešení pracovat a vymyslet záložní plán.
Podle politologa Tomáše Lebedy by se změna zákona dala stihnout třeba ve stavu legislativní nouze. Dle něj je otázkou, zda by obecné pravidlo korespondenční volby vyřešilo problém pandemie. Volební lístky se totiž v takovém případě musí poštou odeslat již týden před volbami, tím by ale vypadli ze hry lidé, kteří by se dostali do karantény až po tomto termínu.
Efektivní řešení by dle něj muselo být úplně jiné. „Museli bychom například vyhlásit volební výsledky až týden poté, co skončí hlasování. To by se však mohlo setkat s negativními reakcemi,“ shrnul.
Hamáček svolal schůzku zástupců parlamentních stran k možnosti úprav volební praxe na úterý. Výsledky práce skupiny očekává do začátku srpna.