Ve stínu koronaviru. USA zažívají netradiční prezidentskou kampaň

Volba amerického prezidenta často bývá největší zpravodajskou událostí roku. Kampaň je dlouhá, nelítostná a primárky po celých USA vždy nabídnou alespoň nějaká překvapení. Letos ale klání o oválnou pracovnu zastínila pandemie koronaviru, ke které média upřela pozornost. A nejen média – rizika jsou si vědomi i straníci a voliči, a COVID-19 tudíž významně promlouvá i do samotného výběru nominantů na post prezidenta.

Biden a Sanders během jedné z televizních debat
Zdroj: Reuters

Po Číně a některých evropských zemích pandemie koronaviru zasáhla i americký kontinent. Jen samotné Spojené státy hlásí přes 200 tisíc nakažených, čímž si připisují nelichotivé světové prvenství. Donald Trump uvažuje nad karanténou pro nejpostiženější stát New York a predikce, podle nichž se Bílý dům řídí, nevypadají vůbec příznivě.

Expert na infekční choroby Anthony Fauci a koordinátorka reakce na pandemii Deborah Birxová odhadli, že ve Spojených státech v souvislosti s nemocí zemře 100 až 240 tisíc obyvatel. Prezident Trump si tato čísla osvojil a prohlásil, že zemře-li méně než oněch 240 tisíc Američanů, bude to znamenat skvěle odvedenou práci.

Pandemie by na území USA měla podle vládních expertů kulminovat v dubnu, s koronavirem se ale země bude potýkat ještě v létě – a to pouze v případě, že lidé striktně dodrží mimořádná opatření. V opačném scénáři by si nemoc vyžádala nejen více mrtvých, ale také by životy Američanů omezovala ještě déle.

Wisconsin trvá na úterním hlasování

Pokud by si pro sebe všechnu pozornost nestrhl koronavirus, momentálně by na americké půdě nekulminovalo virové onemocnění, ale zápas o demokratickou nominaci na prezidenta. Značnou část primárek už Spojené státy mají za sebou a postupně vykrystalizovali dva vážní kandidáti – Bernie Sanders, který uspěl zejména zkraje stranických voleb, a Joe Biden, jenž zaznamenal neobyčejný comeback v Jižní Karolíně a posléze v takzvaném Superúterý.

Biden uspěl také v dalších státech a nyní je žhavým favoritem, přičemž Sandersovy šance jsou spíše teoretické a senátor z Vermontu čelí mnohým výzvám k opuštění boje a sjednocení roztříštěné strany.

Sanders ale odmítá zahodit svůj sen o demokratickém socialismu a hodlá nadále bojovat. Oba kandidáti se brzy střetnou znovu – primárky chystá 7. dubna Wisconsin, koronaviru navzdory. Hrozba onemocnění ve státě vedla k citelnému nedostatku pracovníků, kteří by obstarali chod volebních místností, a lidé zodpovědní za hladký průběh hlasování budou pravděpodobně muset sloučit některé okrsky a řadu místností zrušit.

Státní úředníci vyzývají zájemce o volbu, aby si zařídili možnost hlasovat bez dostavení se k urnám. Takové řešení je ale problematické, protože úřady nemají kapacitu vyřešit v tak krátké době tolik žádostí a následně ještě voličům rozeslat potřebné dokumenty. O možnost volit na dálku se přihlásil milion občanů téměř šestimilionového Wisconsinu.

Ve zvláštní pozici je demokratický guvernér Tony Evers. Federální vládu požádal o vyhlášení katastrofického stavu, jinými slovy požádal Washington o pomoc, když lokální úřady nejsou schopny zvládat mimořádnou situaci. Zároveň Evers ale trvá na tom, že demokratické primárky proběhnou zcela podle plánu.

Červnové „Superúterý“

Wisconsin ve svém neoblomném postoji ovšem představuje spíš výjimku a mnoho jiných států už své stranické volby odsunulo na pozdější termín. Například Ohio mělo původně hlasovat v polovině března, už tehdy ale tamní úřady rozhodly, že kvůli riziku šíření nákazy půjdou voliči k urnám až později. Stát nyní vyhlíží datum 2. června.

Počátek června by za jiných okolností nejspíš byl už jen symbolickou dohrou primárních voleb. Úterý 2. června ale přilákalo pozornost řady států a mohlo by se stát pomyslným druhým Superúterým, protože kandidáti si rozdělí největší porci delegátů právě od velkého březnového klání.

Podle pravidel Demokratické strany státy musí uspořádat primárky do 9. června, zmiňované úterý proto zůstává pro mnoho z nich poslední bezpečnou variantou. Vzhledem k pandemii a predikcím, jak se v USA bude vyvíjet, přitom není zcela jisté, že červnové hlasování bude reálné.

Například New York, který se s pandemií koronaviru potýká nejvíce, zvažuje, že voliče pustí k urnám až 23. června, tedy dva týdny po oficiální uzávěrce. Volební komisař navrhuje, že se kvůli tomu stát na letním stranickém sjezdu vzdá části svých delegátů.

Kampaň se přemístila na web

Hlasování zkraje června potvrdilo, či o něm uvažuje dohromady dvanáct států, v nichž by kandidáti svedli boj o 822 delegátů. To je významná porce vzhledem k tomu, že pro získání stranické nominace musí uchazeč získat přízeň 1991 delegátů. Bidena jich aktuálně podporuje 1214 a Sanderse 910. Aby Sanders překonal vedení svého soka, musel by zbývající státy uzmout s náskokem dvaceti procentních bodů.

Ačkoliv se ale Bidenova nominace zdá téměř jistá, kvůli odsunům v hlasování favorit dostane šanci oficiálně stvrdit své vítězství právě až na počátku června. Pokud si Sanders do té doby nerozmyslí svůj postoj a z volby neodstoupí, což se nezdá být příliš pravděpodobné, demokratická strana bude mít o to kratší čas se sjednotit a zmobilizovat pro samotné prezidentské klání.

Sanders se ale nebude chtít vzdát své šance, ba naopak – současnou krizi vidí senátor za Vermont jako perfektní příležitost přesvědčit Američany o své vizi všeobecné zdravotní péče. Zdravotnictví bylo ústředním bodem kampaně i dosud, koronavirus ale toto téma velmi tlustě podtrhl.

Problémem se pochopitelně zabývá i Biden, který jako viceprezident před deseti lety stál vedle Baracka Obamy, když tehdejší prezident podepsal takzvanou Obamacare, neboli federální zákon, který reguluje zdravotní pojištění tak, aby na něj dosáhlo víc obyvatel.

„Krize jako pandemie koronaviru ukazuje, jak zásadní je péče o nemocné pro každého občana. Posiluje to demokratickou snahu o širší zdravotní péči,“ míní sociolog z Princetonské univerzity Paul Starr, který radil s problematikou zdravotnictví Billu Clintonovi.

I když Sanders se svou, na americké poměry radikální, myšlenkou všeobecné zdravotní péče chce ještě zatlačit na Bidena, šance nejspíš sám vidí jako teoretické – jeho kampaň v současnosti v podstatě neexistuje na sociálních sítích a za televizní reklamu neutratil Sanders už téměř měsíc ani dolar.

Koronavirus samozřejmě také zásadně proměnil podobu kampaně – kandidáti už nemohou jezdit po jednotlivých městech a promlouvat ke shromážděním občanů. Místo toho své kampaně přesunují do on-line prostoru – Bernie Sanders i Joe Biden pořádají virtuální panelové diskuze, jejichž tématem snad ani nemůže být nic jiného než aktuální pandemie.

Demokraté přesunuli sjezd

Zpět ale k průběhu kampaně samotné – koronavirus nenaboural pouze harmonogram jarních primárek, ale vynutil si také změny v termínu letního demokratického sjezdu, kde klání vrcholí a delegáti určují, koho strana pošle do boje o Bílý dům.

Tradičně svůj kongres jako první uspořádá opoziční strana – letos tomu nemělo být jinak a zhruba padesát tisíc demokratů mělo v půlce července zamířit do Wisconsinu.

Ve čtvrtek se vedení strany rozhodlo, že nebude riskovat a vyčkávat a kongres přesune na srpen. Demokraté se k nominaci kandidáta shromáždí pouhý týden před republikány. Stranický tajemník Tom Perez přitom ještě tento týden ujišťoval, že kongres proběhne podle původního plánu.

Ani definitivní rozhodnutí o změně termínu ale nezachrání stranu od možných komplikací. Demokraté musí dávat pozor třeba na vývoj NBA. Basketbalová soutěž přerušila kvůli pandemii sezonu, ovšem pokud by do srpna vedení ligy shledalo, že je možné pokračovat, halu, kterou si demokraté zvolili pro svůj sjezd, by mohli obsadit basketbalisté.

O nutnosti posunout stranický sjezd už dříve hovořil i Joe Biden. „Pochybuji, že kongres můžeme konat v polovině července. Myslím, že ho musíme přesunout na srpen,“ odpověděl Biden na otázku moderátora Jimmyho Fallona, jak koronavirus ovlivní americké volby. Na jeho slova došlo jen pár hodin po rozhovoru.

Ve hře byla – a pokud pandemie bude sužovat USA i v létě, tak stále je – také možnost uspořádat demokratický sjezd on-line. Vítězný kandidát by oficiální nominaci strany obdržel bez pompézní akce, která je určena především televizním kamerám.

Posunutí ohromného sjezdu představuje velkou a finančně náročnou výzvu – k dispozici musí být již zmiňovaná hala i tisíce hotelových pokojů, konferenční centra a další nezbytná infrastruktura.

Ještě před definitivním rozhodnutím vedení strany se vrchní organizátor kongresu Joe Solmonese nechal slyšet, že demokraté pečlivě váží ochranu zdraví účastníků sjezdu a hostujícího města s jejich odpovědností uspořádat „historickou a důležitou akci“. Kandidát podle něj musí dostat příležitost představit svou vizi pro budoucnost a sjednocení strany. 

Termín konání stranického shromáždění je pro kandidáta zásadní ještě z jednoho ryze praktického důvodu. Každý uchazeč o Bílý dům má k dispozici oddělené prostředky pro primární kampaň a pro prezidentskou kampaň po sjezdu. Čím déle bude kandidát čekat na své oficiální vyslání do boje o oválnou pracovnu, tím méně peněz bude moci utratit na podzim.

Nikdo se nechce bavit o ceně uhlí

Republikáni mohli být v posledních dnech a týdnech klidnější – svůj kongres od počátku plánovali až na konec srpna, proto nemuseli řešit jeho přesouvání. „Show musí pokračovat,“ shrnul situaci Justin Riemer, jeden z organizátorů stranického shromáždění.

The New York Times odhadují, že americký volební maraton se letos smrskne na sprinterský závod. Demokratický kandidát se s Trumpem střetne na podzim v rámci několika málo týdnů, kdy se země ještě bude vzpamatovávat z následků pandemie. Je možné, že kandidáti budou moci osobně oslovovat voliče jen v některých státech – jinde mohou ještě platit omezení shromažďování.

„Dokud se šíření koronaviru nezpomalí, zájem o prezidentské volby bude minimální, tím spíš zájem o volby státní či lokální,“ konstatuje americký deník. Dominanci, s jakou COVID-19 ovládl světové dění, shrnuje i demokratický kongresman za Illinois Sean Casten: „Nikdo se se mnou nechce bavit o ceně uhlí.“