Obamův viceprezident a Trumpův letitý kritik. Joe Biden chytil v primárkách druhý dech

Jedním z demokratických favoritů na zisk prezidentské nominace se po takzvaném volebním superúterý stal sedmasedmdesátiletý Joe Biden, který ovládl primárky ve státech na americkém jihu. Bývalý viceprezident USA působil mezi lety 2009 až 2017 jako „druhý muž“ tehdejšího prezidenta Baracka Obamy. Patří k nejtvrdším kritikům současné hlavy státu Donalda Trumpa. Ve své volební kampani se řídí heslem Amerika je idea.

Biden se o nominaci na prezidenta pokoušel dosud dvakrát – v letech 1988 a 2008. Do nynější prezidentské kampaně vstoupil loni v dubnu. Zatímco v prvních primárkách se mu příliš nedařilo, nedávno se za něj postavili odstoupivší kandidáti Pete Buttigieg nebo Amy Klobucharová.

Joe Biden působil v letech 2009 až 2017 jako viceprezident Spojených států. Prezident Barack Obama mu významný post tehdy nabídl hlavně pro jeho letité zkušenosti v zahraniční politice. Biden se ve funkci angažoval především v záležitostech kolem Iráku, Sýrie a Afghánistánu.

Byl například spoluautorem plánu, podle něhož měl být Irák rozdělen na sunnitské, šíitské a kurdské oblasti. Spojené státy ale od záměru upustily. Krátce po svém nástupu do funkce se také snažil o zlepšení amerických vztahů s Ruskem.

Americká vláda v září 2009 odstoupila od plánu George Bushe mladšího na rozmístění protiraketového systému v Evropě, který Rusko kritizovalo a vůči němuž Biden nikdy netajil skepsi. Obama jej poté vyslal, aby v Evropě „žehlil“ situaci. Americký viceprezident podporoval také vyzbrojování syrských povstalců a vyslovil se pro alianční nálety v Libyi.

Trumpův kritik

Krátce před koncem funkčního období ho Obama ocenil Prezidentskou medailí svobody, což je nejvyšší civilní vyznamenání Spojených států. Po odchodu z funkce začal přednášet a byl jmenován profesorem na Pensylvánské univerzitě.

Joe Biden také mnohokrát kritizoval prezidenta Donalda Trumpa, například za rozhodnutí o stažení amerických vojáků ze Sýrie či obchodní válku s Čínou. Byl spojen i s nedávným neúspěšným pokusem o Trumpův impeachment v Kongresu. Loni například prohlásil, že kdyby se s Trumpem setkal ve škole, „vymlátil by z něj duši“. Prezident kontroval slovy, že „Biden by šel rychle a s řevem k zemi“.  

V devadesátých letech se Biden na Balkáně aktivně zasazoval za rázný postup proti Slobodanu Miloševičovi a Srbsku. Během studené války se také podílel na odzbrojovacích jednáních se Sovětským svazem. Po rozpadu východního bloku prosazoval větší pomoc USA postkomunistickým zemím a jejich rychlejší zapojení do NATO. 

Osobní život

Joe Biden se narodil 20. listopadu 1942 v pensylvánském Scrantonu. Na Delawarské univerzitě vystudoval historii a politologii a v roce 1968 dokončil studium práv na Syrakuské univerzitě. Poté začal pracovat jako právník a záhy se angažoval i v politice.

V osobním životě Bidena postihlo několik tragédií. V roce 1972 zahynula při nehodě jeho první manželka Neilia Hunterová spolu s malou dcerou. Jejich dva synové Beau a Hunter těžká zranění přežili. O pět let později se podruhé oženil, s manželkou Jill Tracy mají dceru Ashley Blazer. Syn Beau v roce 2015 podlehl ve svých 46 letech nádoru mozku.

Loni několik žen Bidena obvinilo z nevhodného chování. „Sociální normy se mění, chápu to a rozumím tomu, co ony ženy říkají,“ řekl Biden v reakci na obvinění. Ženy tvrdily, že nevyžádané doteky či polibky jim od něho byly nepříjemné. „Politika pro mě vždy znamenala spojení, ale v budoucnu budu více dbát na respektování osobního prostoru,“ dodal. 

Vztah k Česku

Joe Biden také několikrát navštívil Českou republiku. S českými politiky jednal i v USA během jejich návštěv. V roce 1999 patřil Biden ke kritikům stavby zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Později v letech 2014 po jednání s tehdejším českým premiérem Bohuslavem Sobotkou ocenil pomoc, kterou Česko poskytlo v boji proti takzvanému Islámskému státu. Zároveň obdivuje aktivitu České republiky v oblasti prosazování lidských práv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 41 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 1 hhodinou

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 4 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 4 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...