Obamův viceprezident a Trumpův letitý kritik. Joe Biden chytil v primárkách druhý dech

Jedním z demokratických favoritů na zisk prezidentské nominace se po takzvaném volebním superúterý stal sedmasedmdesátiletý Joe Biden, který ovládl primárky ve státech na americkém jihu. Bývalý viceprezident USA působil mezi lety 2009 až 2017 jako „druhý muž“ tehdejšího prezidenta Baracka Obamy. Patří k nejtvrdším kritikům současné hlavy státu Donalda Trumpa. Ve své volební kampani se řídí heslem Amerika je idea.

Biden se o nominaci na prezidenta pokoušel dosud dvakrát – v letech 1988 a 2008. Do nynější prezidentské kampaně vstoupil loni v dubnu. Zatímco v prvních primárkách se mu příliš nedařilo, nedávno se za něj postavili odstoupivší kandidáti Pete Buttigieg nebo Amy Klobucharová.

Joe Biden působil v letech 2009 až 2017 jako viceprezident Spojených států. Prezident Barack Obama mu významný post tehdy nabídl hlavně pro jeho letité zkušenosti v zahraniční politice. Biden se ve funkci angažoval především v záležitostech kolem Iráku, Sýrie a Afghánistánu.

Byl například spoluautorem plánu, podle něhož měl být Irák rozdělen na sunnitské, šíitské a kurdské oblasti. Spojené státy ale od záměru upustily. Krátce po svém nástupu do funkce se také snažil o zlepšení amerických vztahů s Ruskem.

Americká vláda v září 2009 odstoupila od plánu George Bushe mladšího na rozmístění protiraketového systému v Evropě, který Rusko kritizovalo a vůči němuž Biden nikdy netajil skepsi. Obama jej poté vyslal, aby v Evropě „žehlil“ situaci. Americký viceprezident podporoval také vyzbrojování syrských povstalců a vyslovil se pro alianční nálety v Libyi.

Trumpův kritik

Krátce před koncem funkčního období ho Obama ocenil Prezidentskou medailí svobody, což je nejvyšší civilní vyznamenání Spojených států. Po odchodu z funkce začal přednášet a byl jmenován profesorem na Pensylvánské univerzitě.

Joe Biden také mnohokrát kritizoval prezidenta Donalda Trumpa, například za rozhodnutí o stažení amerických vojáků ze Sýrie či obchodní válku s Čínou. Byl spojen i s nedávným neúspěšným pokusem o Trumpův impeachment v Kongresu. Loni například prohlásil, že kdyby se s Trumpem setkal ve škole, „vymlátil by z něj duši“. Prezident kontroval slovy, že „Biden by šel rychle a s řevem k zemi“.  

V devadesátých letech se Biden na Balkáně aktivně zasazoval za rázný postup proti Slobodanu Miloševičovi a Srbsku. Během studené války se také podílel na odzbrojovacích jednáních se Sovětským svazem. Po rozpadu východního bloku prosazoval větší pomoc USA postkomunistickým zemím a jejich rychlejší zapojení do NATO. 

Osobní život

Joe Biden se narodil 20. listopadu 1942 v pensylvánském Scrantonu. Na Delawarské univerzitě vystudoval historii a politologii a v roce 1968 dokončil studium práv na Syrakuské univerzitě. Poté začal pracovat jako právník a záhy se angažoval i v politice.

V osobním životě Bidena postihlo několik tragédií. V roce 1972 zahynula při nehodě jeho první manželka Neilia Hunterová spolu s malou dcerou. Jejich dva synové Beau a Hunter těžká zranění přežili. O pět let později se podruhé oženil, s manželkou Jill Tracy mají dceru Ashley Blazer. Syn Beau v roce 2015 podlehl ve svých 46 letech nádoru mozku.

Loni několik žen Bidena obvinilo z nevhodného chování. „Sociální normy se mění, chápu to a rozumím tomu, co ony ženy říkají,“ řekl Biden v reakci na obvinění. Ženy tvrdily, že nevyžádané doteky či polibky jim od něho byly nepříjemné. „Politika pro mě vždy znamenala spojení, ale v budoucnu budu více dbát na respektování osobního prostoru,“ dodal. 

Vztah k Česku

Joe Biden také několikrát navštívil Českou republiku. S českými politiky jednal i v USA během jejich návštěv. V roce 1999 patřil Biden ke kritikům stavby zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Později v letech 2014 po jednání s tehdejším českým premiérem Bohuslavem Sobotkou ocenil pomoc, kterou Česko poskytlo v boji proti takzvanému Islámskému státu. Zároveň obdivuje aktivitu České republiky v oblasti prosazování lidských práv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 6 mminutami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 23 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...