Obamův viceprezident a Trumpův letitý kritik. Joe Biden chytil v primárkách druhý dech

Jedním z demokratických favoritů na zisk prezidentské nominace se po takzvaném volebním superúterý stal sedmasedmdesátiletý Joe Biden, který ovládl primárky ve státech na americkém jihu. Bývalý viceprezident USA působil mezi lety 2009 až 2017 jako „druhý muž“ tehdejšího prezidenta Baracka Obamy. Patří k nejtvrdším kritikům současné hlavy státu Donalda Trumpa. Ve své volební kampani se řídí heslem Amerika je idea.

Biden se o nominaci na prezidenta pokoušel dosud dvakrát – v letech 1988 a 2008. Do nynější prezidentské kampaně vstoupil loni v dubnu. Zatímco v prvních primárkách se mu příliš nedařilo, nedávno se za něj postavili odstoupivší kandidáti Pete Buttigieg nebo Amy Klobucharová.

Joe Biden působil v letech 2009 až 2017 jako viceprezident Spojených států. Prezident Barack Obama mu významný post tehdy nabídl hlavně pro jeho letité zkušenosti v zahraniční politice. Biden se ve funkci angažoval především v záležitostech kolem Iráku, Sýrie a Afghánistánu.

Byl například spoluautorem plánu, podle něhož měl být Irák rozdělen na sunnitské, šíitské a kurdské oblasti. Spojené státy ale od záměru upustily. Krátce po svém nástupu do funkce se také snažil o zlepšení amerických vztahů s Ruskem.

Americká vláda v září 2009 odstoupila od plánu George Bushe mladšího na rozmístění protiraketového systému v Evropě, který Rusko kritizovalo a vůči němuž Biden nikdy netajil skepsi. Obama jej poté vyslal, aby v Evropě „žehlil“ situaci. Americký viceprezident podporoval také vyzbrojování syrských povstalců a vyslovil se pro alianční nálety v Libyi.

Trumpův kritik

Krátce před koncem funkčního období ho Obama ocenil Prezidentskou medailí svobody, což je nejvyšší civilní vyznamenání Spojených států. Po odchodu z funkce začal přednášet a byl jmenován profesorem na Pensylvánské univerzitě.

Joe Biden také mnohokrát kritizoval prezidenta Donalda Trumpa, například za rozhodnutí o stažení amerických vojáků ze Sýrie či obchodní válku s Čínou. Byl spojen i s nedávným neúspěšným pokusem o Trumpův impeachment v Kongresu. Loni například prohlásil, že kdyby se s Trumpem setkal ve škole, „vymlátil by z něj duši“. Prezident kontroval slovy, že „Biden by šel rychle a s řevem k zemi“.  

V devadesátých letech se Biden na Balkáně aktivně zasazoval za rázný postup proti Slobodanu Miloševičovi a Srbsku. Během studené války se také podílel na odzbrojovacích jednáních se Sovětským svazem. Po rozpadu východního bloku prosazoval větší pomoc USA postkomunistickým zemím a jejich rychlejší zapojení do NATO. 

Osobní život

Joe Biden se narodil 20. listopadu 1942 v pensylvánském Scrantonu. Na Delawarské univerzitě vystudoval historii a politologii a v roce 1968 dokončil studium práv na Syrakuské univerzitě. Poté začal pracovat jako právník a záhy se angažoval i v politice.

V osobním životě Bidena postihlo několik tragédií. V roce 1972 zahynula při nehodě jeho první manželka Neilia Hunterová spolu s malou dcerou. Jejich dva synové Beau a Hunter těžká zranění přežili. O pět let později se podruhé oženil, s manželkou Jill Tracy mají dceru Ashley Blazer. Syn Beau v roce 2015 podlehl ve svých 46 letech nádoru mozku.

Loni několik žen Bidena obvinilo z nevhodného chování. „Sociální normy se mění, chápu to a rozumím tomu, co ony ženy říkají,“ řekl Biden v reakci na obvinění. Ženy tvrdily, že nevyžádané doteky či polibky jim od něho byly nepříjemné. „Politika pro mě vždy znamenala spojení, ale v budoucnu budu více dbát na respektování osobního prostoru,“ dodal. 

Vztah k Česku

Joe Biden také několikrát navštívil Českou republiku. S českými politiky jednal i v USA během jejich návštěv. V roce 1999 patřil Biden ke kritikům stavby zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Později v letech 2014 po jednání s tehdejším českým premiérem Bohuslavem Sobotkou ocenil pomoc, kterou Česko poskytlo v boji proti takzvanému Islámskému státu. Zároveň obdivuje aktivitu České republiky v oblasti prosazování lidských práv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 1 hhodinou

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 3 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 4 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 4 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 6 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...