Obamův viceprezident a Trumpův letitý kritik. Joe Biden chytil v primárkách druhý dech

Jedním z demokratických favoritů na zisk prezidentské nominace se po takzvaném volebním superúterý stal sedmasedmdesátiletý Joe Biden, který ovládl primárky ve státech na americkém jihu. Bývalý viceprezident USA působil mezi lety 2009 až 2017 jako „druhý muž“ tehdejšího prezidenta Baracka Obamy. Patří k nejtvrdším kritikům současné hlavy státu Donalda Trumpa. Ve své volební kampani se řídí heslem Amerika je idea.

Biden se o nominaci na prezidenta pokoušel dosud dvakrát – v letech 1988 a 2008. Do nynější prezidentské kampaně vstoupil loni v dubnu. Zatímco v prvních primárkách se mu příliš nedařilo, nedávno se za něj postavili odstoupivší kandidáti Pete Buttigieg nebo Amy Klobucharová.

Joe Biden působil v letech 2009 až 2017 jako viceprezident Spojených států. Prezident Barack Obama mu významný post tehdy nabídl hlavně pro jeho letité zkušenosti v zahraniční politice. Biden se ve funkci angažoval především v záležitostech kolem Iráku, Sýrie a Afghánistánu.

Byl například spoluautorem plánu, podle něhož měl být Irák rozdělen na sunnitské, šíitské a kurdské oblasti. Spojené státy ale od záměru upustily. Krátce po svém nástupu do funkce se také snažil o zlepšení amerických vztahů s Ruskem.

Americká vláda v září 2009 odstoupila od plánu George Bushe mladšího na rozmístění protiraketového systému v Evropě, který Rusko kritizovalo a vůči němuž Biden nikdy netajil skepsi. Obama jej poté vyslal, aby v Evropě „žehlil“ situaci. Americký viceprezident podporoval také vyzbrojování syrských povstalců a vyslovil se pro alianční nálety v Libyi.

Trumpův kritik

Krátce před koncem funkčního období ho Obama ocenil Prezidentskou medailí svobody, což je nejvyšší civilní vyznamenání Spojených států. Po odchodu z funkce začal přednášet a byl jmenován profesorem na Pensylvánské univerzitě.

Joe Biden také mnohokrát kritizoval prezidenta Donalda Trumpa, například za rozhodnutí o stažení amerických vojáků ze Sýrie či obchodní válku s Čínou. Byl spojen i s nedávným neúspěšným pokusem o Trumpův impeachment v Kongresu. Loni například prohlásil, že kdyby se s Trumpem setkal ve škole, „vymlátil by z něj duši“. Prezident kontroval slovy, že „Biden by šel rychle a s řevem k zemi“.  

V devadesátých letech se Biden na Balkáně aktivně zasazoval za rázný postup proti Slobodanu Miloševičovi a Srbsku. Během studené války se také podílel na odzbrojovacích jednáních se Sovětským svazem. Po rozpadu východního bloku prosazoval větší pomoc USA postkomunistickým zemím a jejich rychlejší zapojení do NATO. 

Osobní život

Joe Biden se narodil 20. listopadu 1942 v pensylvánském Scrantonu. Na Delawarské univerzitě vystudoval historii a politologii a v roce 1968 dokončil studium práv na Syrakuské univerzitě. Poté začal pracovat jako právník a záhy se angažoval i v politice.

V osobním životě Bidena postihlo několik tragédií. V roce 1972 zahynula při nehodě jeho první manželka Neilia Hunterová spolu s malou dcerou. Jejich dva synové Beau a Hunter těžká zranění přežili. O pět let později se podruhé oženil, s manželkou Jill Tracy mají dceru Ashley Blazer. Syn Beau v roce 2015 podlehl ve svých 46 letech nádoru mozku.

Loni několik žen Bidena obvinilo z nevhodného chování. „Sociální normy se mění, chápu to a rozumím tomu, co ony ženy říkají,“ řekl Biden v reakci na obvinění. Ženy tvrdily, že nevyžádané doteky či polibky jim od něho byly nepříjemné. „Politika pro mě vždy znamenala spojení, ale v budoucnu budu více dbát na respektování osobního prostoru,“ dodal. 

Vztah k Česku

Joe Biden také několikrát navštívil Českou republiku. S českými politiky jednal i v USA během jejich návštěv. V roce 1999 patřil Biden ke kritikům stavby zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Později v letech 2014 po jednání s tehdejším českým premiérem Bohuslavem Sobotkou ocenil pomoc, kterou Česko poskytlo v boji proti takzvanému Islámskému státu. Zároveň obdivuje aktivitu České republiky v oblasti prosazování lidských práv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 4 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 4 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 5 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 8 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 8 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.