Volební superúterý

Spojené státy čeká velmi důležité volební úterý. Stovky milionů Američanů během něj mají možnost ovlivnit podobu třetiny Senátu a celé Sněmovny reprezentantů. Voliči budou vybírat i guvernéry, starosty, státní úředníky a hlasovat v referendech o zákazu potratů nebo legalizaci marihuany. Demokraté hrají o to, jestli si udrží, nebo naopak ztratí většinu v Senátu. Jeden z klíčových soubojů se odehrává ve státě Georgie.

Volba amerického prezidenta často bývá největší zpravodajskou událostí roku. Kampaň je dlouhá, nelítostná a primárky po celých USA vždy nabídnou alespoň nějaká překvapení. Letos ale klání o oválnou pracovnu zastínila pandemie koronaviru, ke které média upřela pozornost. A nejen média – rizika jsou si vědomi i straníci a voliči, a COVID-19 tudíž významně promlouvá i do samotného výběru nominantů na post prezidenta.

Bývalý viceprezident Joe Biden si v úterý zajistil důležité vítězství v souboji se senátorem Berniem Sandersem. Podle agentury AP vyhrál ve čtyřech ze šesti států, v nichž se konají volební primárky demokratů, a to včetně důležitého Michiganu. Pro automatický zisk nominace potřebují kandidáti získat nejméně 1991 delegátů letního nominačního sjezdu. Na základě stále neúplných výsledků jich Biden má 858 oproti Sandersovým 709.

Volební superúterý ve Spojených státech zúžilo pole demokratických kandidátů na poslední dva vážné uchazeče. Joe Biden a Bernie Sanders se spolu utkají ještě v mnoha dalších kláních napříč státy a pozornost na svou stranu kampaně by mohli strhnout například oznámením, kdo bude jejich volební partner v boji o Bílý dům. Úřad viceprezidenta má sice omezené pravomoci, ale v krajním případě se může stát, že prezidentova pravá ruka hlavu státu ve funkci nahradí. Proto je v USA kandidátům na tento post věnována zvláštní pozornost a před volbou se dokonce utkávají v debatě před televizními kamerami.

V pondělí nahoru, v úterý dolů, ve středu nahoru – a to vždy ve velkém výkyvu. Takové jsou pohyby hlavních amerických akciových indexů ve třech obchodovacích dnech tohoto týdne. Ve středu tak přidaly Dow Jones, zahrnující třicítku akcií předních firem, a S&P 500 více než čtyři procenta. Nasdaq pak těsně pod nimi. Ani tento výsledek však nemůže pokrýt těžké únorové ztráty.

Bývalý americký viceprezident Joe Biden podle dílčích výsledků zvítězil v desíti ze 14 amerických států hlasujících v rámci takzvaného volebního superúterý. Dařilo se však také senátorovi Berniemu Sandersovi, který bodoval v nejlidnatější Kalifornii. K automatickému zisku nominace je třeba podpora od nejméně 1991 delegátů (volitelů) letního nominačního sjezdu Demokratické strany. Biden nyní nad Sandersem vede poměrem 566 ku 501 delegátům.

Souboj uchazečů opoziční Demokratické strany o nominaci na funkci prezidenta Spojených států vstupuje do rozhodující fáze. Ve čtrnácti státech USA začalo takzvané superúterý, během něhož je ve hře třetina z celkových 3979 vázaných delegátů, kteří na letním nominačním sjezdu vyberou stranického kandidáta. Výrazný úspěch některého ze zájemců tak může o osudu vnitrostranického klání rozhodnout. Na konečné výsledky však bude nutné na některých místech čekat několik dní, či dokonce týdnů. Superúterý mají i republikáni, v jejich případě je však výběr spíše formální. Současný prezident Donald Trump, který mandát obhajuje, má ve straně nezpochybnitelnou pozici.

Primárky, výbory, delegáti, superdelegáti, kongresy, debaty, sbor volitelů. To je jen krátký seznam klíčových pojmů, o kterých se bude mluvit celý rok. Spojené státy si opět po čtyřech letech zvolí prezidenta. Funkci obhajuje Donald Trump, v táboře demokratů se zápas o stranickou nominaci teprve udá. Americký volební systém je na první pohled přímý, skrývá však mnoho záludností. Nabízíme průvodce děním, které letos ovládne americkou politiku.

Po sečtení výsledků z demokratických primárek v americkém státě New Hampshire s 26 procenty hlasů vyhrál senátor Bernie Sanders. Těsně druhý byl s 24,4 procenta hlasů starosta South Bendu v Indianě Pete Buttigieg. Oba však shodně získali devět delegátů na letní nominační sjezd Demokratické strany. Bývalý viceprezident USA Joe Biden, jenž byl dlouho považován za favorita demokratického nominačního klání, skončil až na pátém místě.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.