Začal demokratický rozstřel. Superúterý rozdělí mezi uchazeče o Bílý dům třetinu delegátů

Nahrávám video

Souboj uchazečů opoziční Demokratické strany o nominaci na funkci prezidenta Spojených států vstupuje do rozhodující fáze. Ve čtrnácti státech USA začalo takzvané superúterý, během něhož je ve hře třetina z celkových 3979 vázaných delegátů, kteří na letním nominačním sjezdu vyberou stranického kandidáta. Výrazný úspěch některého ze zájemců tak může o osudu vnitrostranického klání rozhodnout. Na konečné výsledky však bude nutné na některých místech čekat několik dní, či dokonce týdnů. Superúterý mají i republikáni, v jejich případě je však výběr spíše formální. Současný prezident Donald Trump, který mandát obhajuje, má ve straně nezpochybnitelnou pozici.

O demokratickou nominaci se stále uchází pět zájemců. Nejlépe si po dosavadních soubojích v Iowě, New Hampshiru, Nevadě a Jižní Karolíně vede senátor za Vermont Bernie Sanders z levicového křídla strany. Až do sobotních primárek v Jižní Karolíně ho následoval bývalý starosta města South Bend v Indianě Pete Buttigieg, který však z boje odstoupil.

Oproti předchozím očekáváním za touto dvojicí zaostával někdejší viceprezident Joe Biden, který si první a hned velmi výrazný úspěch připsal až v Jižní Karolíně, kde se pro něj vyslovila polovina hlasujících.

Analytici pozorně sledují miliardáře Michaela Bloomberga, který se v úterý poprvé oficiálně zapojil do voleb. O kandidaturu se rozhodl ucházet v době, kdy průzkumy ukazovaly na klesající podporu středového Bidena.

Po Jižní Karolíně se zdá, že Biden je opět ve hře, proto by měl podle komentáře BBC Bloomberg zvážit, zda kampaň nezastaví a bývalého viceprezidenta nepodpoří, pokud jeho cílem bylo zastavit nominaci levicového Sanderse.

Kromě Buttigiege vzdali po Jižní Karolíně boj i senátorka Amy Klobucharová a miliardář Tom Steyer. Naopak senátorka Elizabeth Warrenová a kongresmanka Tulsi Gabbardová se ještě nevzdávají, průzkumy jim ale moc nevěří.

  • Voliči demokratů budou hlasovat o nominaci svých kandidátů v primárních volbách ve čtrnácti následujících státech: Alabama (52 delegátů), Arkansas (31 delegátů), Kalifornie (415 delegátů), Colorado (67 delegátů), Maine (24 delegátů), Massachusetts (91 delegátů), Minnesota (75 delegátů), Severní Karolína (110 delegátů), Oklahoma (37 delegátů), Tennessee (64 delegátů), Texas (228 delegátů), Utah (29 delegátů), Vermont (16 delegátů) a Virginie (99 delegátů).
  • Vedle toho se bude na Americké Samoi (šest delegátů), která je nezačleněným územím USA, konat stranické volební shromáždění (caucus). To se od primárních voleb, kdy se hlasuje prostým vhozením hlasu do urny, liší způsobem výběru. Shromáždění je vedeno spíše jako stranická schůze a konečnému výsledku zde předchází vícero kol výběru.
  • V úterý se rovněž otevírá hlasování pro demokraty pobývající v zahraničí (13 delegátů). Ti budou moci svého kandidáta vybírat do 10. března.
  • Republikánská strana pořádá v úterý primární volby ve stejných státech jako demokraté s výjimkou Virginie, kde byl výběr kvůli Trumpově pevné pozici zrušen. Stranické shromáždění na Americké Samoi organizuje Republikánská strana v pozdějším termínu a naopak hlasování pro republikány v zámoří letos vůbec nepřipravila.
  • Zdroj: ČTK

Biden spoléhá na menšiny

Průzkumy dávají největší šance Sandersovi, vedle něj by se o pozice na prvních dvou místech měli ve většině států utkat i Biden a Bloomberg. V předchozích případech se ale sondáže míjely se skutečnými výsledky i o dvacet procentních bodů. 

Volební superúterý výrazně ovlivní hlasy etnických menšin. Právě na ně spoléhá Biden, kterého Afroameričané a Latinoameričané velmi dobře znají jako viceprezidenta Baracka Obamy. Ostatní kandidáti, včetně Bloomberga a Sanderse, budou mít podle analytiků problém demokraty z černošských a hispánských komunit zaujmout.

Otázkou také zůstává, ke komu se nakonec přidají podporovatelé odstoupivších uchazečů. Klobucharová po svém odstoupení vyjádřila podporu Bidenovi a ve stejném duchu se vyjádřil i Buttigiegův vrchní poradce. 

Úřadující prezident Trump, který na protivníka stále čeká, a nemůže se proto soustředit na boj proti jedné osobě, mezitím dává soupeřícím demokratům na setkání se svými příznivci hanlivé přezdívky. Z Bloomberga je tak Prcek Majk, Warrenové neřekne jinak než Pocahontas, Bidenovi zase Ospalý Joe a Sanders je pro něj Šílený Bernie. Demokraté ho zase vykreslují jako nebezpečného a nekompetentního nedouka.

„Superúterý“ vzniklo v 80. letech

Volební úterky mají v USA tradici z dob, kdy země byla převážně agrární. Neděle zůstávala vyhrazena pro kostel a mnozí lidé potřebovali alespoň den, aby se ze svých usedlostí dostali k volebním místům. Úterý je kromě toho považováno za nejproduktivnější den týdne.

Superúterý nemá pevné datum a „putuje“ kalendářem podle toho, ve který den se aktuálně sejde nejvíc primárek; obvykle se ale koná v únoru nebo v březnu. Státy mívají zpravidla tendenci posouvat datum dopředu s cílem získat větší pozornost a význam.

Pojem superúterý (Super Tuesday) se v souvislosti s primárkami a větším počtem států, kde se měly konat, poprvé objevil ve spojení s volbami v roce 1984. První superúterý se konalo 8. března 1988, kdy byly primárky ve dvaceti převážně jižanských státech, které chtěly tímto způsobem zvýšit svou důležitost v nominačním procesu.

Občas se v této souvislosti vyskytuje i označení Super Duper Tuesday, Mega Tuesday, Giga Tuesday či Tsunami Tuesday. V roce 2008, kdy volební superúterý připadlo na 5. února, se primárky uskutečnily v historicky rekordních 24 státech unie.

Jelikož se volby konají ve státech geograficky i sociálně odlišných, znamenají skutečný test uchazečů. Výsledky superúterý bývají často nevyzpytatelné, někdy může vedoucí pozice kandidátům i „ublížit“ a zpomalit slibně rozjetý vlak jejich kampaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 44 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 47 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval také list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 2 hhodinami
Načítání...