Přechylování

Relativně drobná změna zákona, která ale zároveň může způsobit průlom v českém jazyce. Rostoucí zájem žen o nepřechýlené příjmení, tedy bez některého z typicky českých ženských zakončení, přivedl v tomto týdnu sněmovnu ke změně zákona o matrikách. Normu, která má umožnit všem Češkám, aby používaly příjmení v ryze mužské podobě, teď proberou senátoři. O tématu debatovali jazykovědci v Událostech, komentářích.

Lidé budou asi ještě letos dostávat občanské průkazy s čipy, na nichž budou jejich otisky prstů. Schválila to ve středu sněmovna. Zároveň ale odmítla návrh Pirátů, aby v občanských průkazech nebyl uváděn údaj o pohlaví, nebo aby patřil mezi dobrovolné. V souběžné novele o matrikách sněmovna také umožnila všem Češkám, aby požádaly o úřední zapsání svého příjmení v mužské podobě. Obě normy nyní dostane k projednání Senát.

Návrh novely matričního zákona, který předložili vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) a opoziční poslanec Ondřej Profant (Piráti) by měl umožnit ženám snadněji se „zbavit“ koncovky –ová v jejich příjmení, pokud by o ně nestály. Návrh však vzbudil bouři. Zatímco jeho zastánci jsou přesvědčeni, že by se na současném stavu změnilo jen málo, odpůrci se obávají o zachování podstaty českého jazyka a domnívají se, že současný stav všem stačí. O přechylování debatovali v 90' ČT24 politici, jazykoví experti i ženy, které se rozhodly žít s nepřechýleným příjmením.

Ženy v Česku by si v budoucnu zřejmě mohly zvolit nepřechýlenou formu příjmení bez omezujících podmínek. Sněmovní výbor pro veřejnou správu to doporučil  upravit v novele zákona o matrikách navzdory odmítavému postoji vlády, podle níž k tomu není věcný důvod. Podle kabinetu je přechylování příjmení charakteristickým rysem českého mluvnického systému. Dolní komora o úpravě rozhodne asi na přelomu května a června.

Přidávat ženám k příjmení formant -ová je pro češtinu přirozené a výhodné, myslí si bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva. Podle genderové lingvistky Jany Valdrové ale o přirozenosti mluvit nelze: -ová se povinně začalo užívat až po druhé světové válce, podle ní jde proto o rozhodnutí politické. Debatu o podobách ženského příjmení o volbě vlastního jména se věnoval pořad 90' ČT24.

Pirátská strana zamýšlí v Poslanecké sněmovně navrhnout, aby se ženy mohly v budoucnu rozhodnout, zda budou používat u svého příjmení příponu -ová. Vláda v pondělí v novele o matrikách takovou možnost odmítla, pirátský poslanec Ondřej Profant ji však chce zkusit do zákona dostat pozměňovacím návrhem. Podle něj by stát měl umožnit svobodnou volbu formy příjmení, aktuální úpravu považuje za diskriminační.