Navýšení rodičovského příspěvku chce Senát i pro rodiče s dětmi do čtyř let, kteří příspěvek v dosavadní výši vyčerpali. Změnu posoudí poslanci, podle ministerstva by k tomu mělo dojít 17. prosince. Vedle toho se senátoři ve středu postavili proti vládní snaze o vyšší zdanění loterií nebo o zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Senát také doporučil úpravy ve zdanění technických rezerv pojišťoven. Jako příštího ombudsmana si horní komora přeje vládního zmocněnce Víta Alexandera Schorma nebo advokáta Jana Matyse.
Senátoři podpořili rozšíření nároku na vyšší rodičovskou. Změnu tak musí posoudit poslanci
3 minuty
Události: Senátoři podpořili rozšíření nároku na vyšší rodičovskou
Navýšení rodičovského příspěvku by mohli získat i rodiče s dětmi do čtyř let věku, kteří příspěvek v dosavadní výši vyčerpali. Senát tak doporučil doplnit vládní novelu, která má příspěvek zvýšit od příštího roku.
Změnu posoudí sněmovna, která v listopadu jakékoli rozšiřování okruhu rodin s nárokem na příspěvek odmítla. Pokud by senátní verzi přece jen akceptovala, na navýšení by podle senátorky Renaty Chmelové z klubu KDU-ČSL dosáhla pětina rodin s dětmi do čtyř let, tedy zhruba 70 tisíc. Stát by to stálo navíc až 2,6 miliardy korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že by dolní komora měla zákon znovu projednávat 17. prosince. Počítá s tím, že norma začne od ledna platit.
Základní rodičovský příspěvek se má podle vládního návrhu zvýšit od příštího roku o 80 tisíc korun na 300 tisíc. V případě vícerčat má příspěvek stoupnout ze současných 330 tisíc na 450 tisíc korun, rozhodla sněmovna. Růst rodičovské má státní pokladnu stát zhruba 8,6 miliardy korun.
Senátní doplnění počítá s tím, že by si rodiče dětí mladších čtyř let, kteří dosavadní příspěvek vyčerpali, mohli příští rok požádat o vyplacení navýšeného příspěvku, tedy o 80 tisíc korun v základní výši. Obdobný návrh ale při předchozím sněmovním projednávání neuspěl.
Pro senátní úpravu sice hlasovalo 72 ze 74 přítomných členů horní komory včetně zástupců ANO a ČSSD. Nepodpořil ji ale ministr zemědělství Miroslav Toman, který zastupoval ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (oba ČSSD). Ta vládní verzi už ve sněmovně označila za koaliční kompromis a rozšiřování okruhu rodičů s nárokem na příspěvek odmítla.
Vládní novela obsahuje i další změny. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání - a nepřijít přitom o rodičovskou - by se měl od ledna zdvojnásobit. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově by to mělo být až 92 hodin v měsíci. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí.
Senátoři posuzovali daňový balíček
Horní komora nepodpořila návrhy svého hospodářského výboru na zrušení solidární daně, která byla zavedena původně dočasně v době hospodářské krize. Odmítla také chystané zvýšení daně na tabák rozložit do čtyř let. Výbor neprosadil ani zvýšení základní slevy na daň z příjmů na 26 400 korun, tedy o 130 korun měsíčně.
Senátor Michael Canov (SLK) neúspěšně prosazoval zamítnutí daňového balíčku kvůli způsobu jeho schválení sněmovnou, který si prosadila vládní koalice a který možná bude napaden u Ústavního soudu. Šéfka senátorského klubu ANO Zdeňka Hamousová podobně marně prosazovala schválení sněmovní verze beze změn.
Daňovými změnami, jimiž chce vláda vylepšit příjmy státního rozpočtu, se tak bude muset znovu zabývat sněmovna. Ta nejspíš senátní verzi odmítne hlasy provládní většiny. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) žádnou ze senátních úprav nepodpořila.
Poplatek za vklad do katastru nemovitostí by se měl podle vládního návrhu zvýšit dvojnásobně na 2000 korun. Stát by tak měl podle ministerstva financí získat 650 milionů korun ročně. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil namítal, že rozpočet katastrálního úřadu počítá s navýšením příjmů o zhruba 200 milionů korun nižším a vláda chce tento rozdíl asi využít jinak. Schillerová uvedla, že takovéto porovnávání příjmů není možné.
Vyšší zdanění loterií z nynějších 23 procent až na 35 procent odmítl Senát kvůli tomu, že by zatížilo nejméně nebezpečné druhy hazardu. Zvýhodnilo by se tak zdanění ostatních druhů hazardu, třeba z automatů, které jsou návykovější. Zdanění části technických rezerv pojišťoven patřilo mezi nejvíc kritizované části vládní předlohy. Senátní úpravy mají mimo jiné zabránit dvojímu zdanění pojišťoven, uvedl předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS).
Vláda navrhla také zvýšení spotřební daně na lihoviny, což senátoři nezměnili. V případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 koruny. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 koruny. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká, vláda to podle Schillerové neplánuje ani do budoucna.
Nepřípustný přílepek, řekli senátoři o změně pro Úřad pro ochranu osobních údajů
Senát odmítl začlenění úpravy, která se týká Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), do novely o tříletém odkladu zrušení zápisu rodných čísel do občanských průkazů. Úpravu do novely vložila sněmovna. Senátoři doplnění označili za nepřípustný přílepek. Dolní komora se tak bude muset novelou zabývat znovu ještě před Vánocemi, chce-li dosáhnout jejího přijetí do konce roku.
Poslanci v novele na návrh Heleny Válkové (ANO) upravili zákon týkající se ÚOOÚ tak, aby měl jeho novou agendu týkající se přezkumu v oblasti svobodného přístupu k informacím na starosti jeden z místopředsedů tohoto úřadu. Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) to označil za „divoký přílepek“. Praxi propojování nesouvisejících zákonných úprav odmítl Ústavní soud.
Původní novela počítá s tím, že rodná čísla se nebudou zapisovat do občanských průkazů asi až od roku 2022. Podle platného zákona se rodná čísla neměla objevovat v dokladech vydávaných už od příštího roku.
Senát na ombudsmana navrhl zmocněnce Schorma a advokáta Matyse
Na ombudsmana Senát nominoval Víta Alexandera Schorma, který je vládním zmocněncem u Evropského soudu pro lidská práva. Druhým z adeptů se až ve druhém kole tajné volby stal advokát Jan Matys.
Schorm získal v prvním kole 36 z 67 odevzdaných hlasů, Matys 27 hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Jaroslav Větrovský (za ANO). Ve druhém kole advokát obdržel 34 hlasů.
Schorma nominovali tři senátoři, jmenovitě Miluše Horská (KDU-ČSL a nestraníci), Václav Láska (Senátor 21) a Jiří Dienstbier (ČSSD). Matyse navrhl českokrumlovský senátor Tomáš Jirsa (ODS).
Matys se o kandidaturu ucházel už v roce 2010. Tehdy ale neuspěl. Senát navrhl sněmovně bývalého ústavního soudce Pavla Varvařovského, který se také nakonec veřejným ochráncem práv stal, a předsedu pražské židovské obce Františka Bányaie.
Veřejného ochránce práv volí Poslanecká sněmovna na šest let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a po dvou Senát. Současné ombudsmance Anně Šabatové skončí šestileté funkční období v polovině února příštího roku.
Poslanci teprve nedávno rozhodli o tom, že zástupkyní veřejné ochránkyně práv se stane někdejší zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková. Nominoval ji Senát i prezident. Šimůnková nahradí Stanislava Křečka, jemuž skončilo funkční období už letos v dubnu. Ve funkci ale zůstává do doby, dokud nesloží slib jeho nástupkyně. Sněmovna místo obsadila po dvou neúspěšných pokusech letos na jaře a v létě.
Senát se ohradil proti násilnému postupu Číny v Hongkongu
Senát se ohradil proti násilnému postupu čínského režimu vůči účastníkům demonstrací v Hongkongu, kteří požadují demokratické reformy. Rozhodl o tom na návrh svého zahraničního výboru, a to jednomyslně až na dva zástupce hnutí ANO, kteří se hlasování zdrželi.
Horní komora vyjádřila v usnesení znepokojení nad eskalací násilí ze strany čínských pořádkových sil v Hongkongu. Vyzvala čínskou vládu ke zdrženlivosti a k dodržování britsko-čínské dohody o správě Hongkongu. Senát rovněž požádal ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), aby její stanovisko tlumočil čínskému velvyslanci v Praze.
Výbor podle svého předsedy Pavla Fischera (nezávislý) doporučil přijmout stanovisko mimo jiné s ohledem na české zkušenosti s bojem studentů za svobodu a demokracii, především 17. listopadu 1939 a 1989.
Protičínské protesty v Hongkongu trvají už řadu měsíců. Dějištěm odporu proti čínskému režimu byl areál polytechnické univerzity, kde zůstávala v obležení bezpečnostních složek skupina studentů.
K ukončení policejního obléhání univerzity vyzvali rovněž prodemokratičtí politici, kteří předminulou neděli výrazně uspěli ve volbách do místních hongkongských rad. Volby byly vnímány jako referendum o vládě propekingské správkyně Hongkongu Carrie Lamové a o demokratických reformách, které demonstranti prosazují.
Část senátorů se chce setkat s exilovou vládou Tibetu
Místopředseda Senátu Jiří Růžička oznámil, že senátoři hnutí STAN podporují cestu předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS) na Tchaj-wan. Někteří plánují na jaře účast na zasedání tibetské exilové vlády.
Česko by podle Růžičky mělo být citlivé na porušování demokratických práv. Kuberovu cestu kritizuje prezident Miloš Zeman, výhrady má i diplomacie, a to kvůli ekonomickým dopadům ze strany Číny.
21. srpen jako Den památky obětí invaze
Senát v rámci novely o státních svátcích schváli také to, že Česko si bude 21. srpen připomínat oficiálně jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Novelu, kterou předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
