Zástupkyní ombudsmanky se stala Šimůnková. Dříve byla zmocněnkyní vlády pro lidská práva

Zástupkyní veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové se stala Monika Šimůnková, která dříve působila jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Do nové funkce ji ve středu v tajném hlasování zvolili poslanci. Vyhověli návrhu Senátu a také prezidenta Miloše Zemana. Šimůnkové ve volbě konkurovala právnička Lenka Marečková, rovněž Zemanova kandidátka.

Šimůnková získala 89 ze 173 hlasů, tedy o dva více, než bylo třeba. Pro Marečkovou hlasovalo 29 poslanců, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Šimůnková působila jako zmocněnkyně pro lidská práva za vlády Petra Nečase (ODS), řídila vládní sekci pro lidská práva. Pracovala také v Nadaci Naše dítě a v Českém helsinském výboru. V současnosti je členkou výboru pro práva dítěte při radě vlády pro lidská práva.

Signatářka Charty 77 Marečková v minulosti pracovala například na ministerstvech spravedlnosti a školství i v kanceláři prezidenta Václava Havla. Nyní je hlavní inspektorkou ochrany lidských práv na ministerstvu obrany.

Sněmovna se funkci pokoušela tento rok obsadit už dvakrát, na jaře a v létě ale z voleb vítěz nevyšel. Do první i druhé volby zástupce ombudsmanky Zeman nominoval právníka, někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka, jemuž skončilo funkční období zástupce veřejné ochránkyně práv letos v dubnu, a dalšího exposlance ČSSD a právníka Zdeňka Koudelku.

Senát vyslal do první volby právničku Markétu Seluckou a bývalou ústavní soudkyni a senátorku Elišku Wagnerovou. Do druhé volby nominovala horní komora opět Seluckou a svého bývalého místopředsedu za Starosty Jiřího Šestáka.

Křeček podle dřívějších informací mluvčí ombudsmanky ve funkci zůstává, dokud nesloží slib jeho nástupkyně.

Monika Šimůnková působila v letech 1997 až 2003 v řadě advokátních kanceláří zaměřených například na auditorské a daňové poradenství. Mezi lety 2004 až 2010 působila jako právnička a zástupkyně ředitelky Nadace Naše dítě, v roce 2015 byla několik měsíců ředitelkou této nadace. Současně byla členkou panelu odborníků ministerstva práce a sociálních věcí pro problematiku mezinárodních únosů dětí, působila i jako členka pracovní skupiny ministerstva spravedlnosti pro mediaci v netrestních věcech.

V letech 2011 až 2013 byla Šimůnková zmocněnkyní vlády pro lidská práva, řídila také vládní sekci pro lidská práva. Zmocněnkyní ji jmenoval kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). Ve funkci například podporovala odstranění vepřína na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku. Iniciovala také českou verzi kampaně Rady Evropy Jedno z pěti - Stop sexuálnímu zneužívání dětí a zasadila se o vznik sekce pro děti na webových stránkách ombudsmana jako předstupně zřízení instituce dětského ombudsmana. Vedla českou delegaci obhajující plnění Úmluvy o právech dítěte před ženevským Výborem OSN pro dětská práva. V této funkci ale zároveň čelila kritice za to, že byla málo vidět a málo se o její činnosti vědělo.

V říjnu 2013 byla z pozice šéfky vládní sekce pro lidská práva odvolána. Podle tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka byla důvodem její špatná práce v týmu a pracovní morálka. Šimůnková důvody označila za zástupné. Za odvoláním podle ní stálo to, že kabinet nepřikládal lidským právům patřičnou důležitost. Šimůnková poté 17. října 2013 na post vládní zmocněnkyně pro lidská práva rezignovala.

Mimo jiné iniciovala vznik bezplatné Linky právní pomoci při nadaci Naše dítě, která začala fungovat v listopadu 2005. Linka poskytuje odbornou pomoc rodinám s dětmi v krizových životních situacích.

Působila také jako vedoucí projektu Internet Hotline, první české internetové horké linky pro boj s dětskou pornografií a pro bezpečnější internet. Jako odbornice na právní ochranu dětí se zabývala mimo jiné mezinárodními kauzami únosů dětí jedním z rodičů či nebezpečím zneužívání dětí prostřednictvím internetu.

V roce 2006 získala ocenění Právník roku v kategorii rodinné právo, v roce 2014 obdržela cenu Právník roku v kategorii občanská a lidská práva.

Monika Šimůnková se narodila 25. prosince 1972 v Praze. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2002 složila advokátní zkoušku.

V době svého zvolení zástupkyní veřejné ochránkyně práv byla členkou výboru pro práva dítěte při radě vlády pro lidská práva.  

Monika Šimůnková (v roce 2013)
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé na Brněnsku se vydali na Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v Brně souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Pochod smíření se uskutečnil poprvé pod hlavičkou festivalu Meeting Brno v roce 2016. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté hledají pachatele.
10:49Aktualizovánopřed 18 mminutami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 1 hhodinou

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 2 hhodinami

VideoCeny letenek rostou kvůli palivu i většímu zájmu o některé destinace

Ceny letenek rostou. Zatímco loni vyšel červencový spoj mezi Prahou a Barcelonou průměrně na tři tisíce korun, letos je cena o pět set korun vyšší. Ceny letenek se pojí se zdražováním leteckého paliva. To od začátku blízkovýchodního konfliktu podražilo o více než sedmdesát procent. Dalším důvodem zdražování letenek je vyšší zájem o některé destinace. Zatímco poptávka po spojích do Asie klesla, na cesty po Evropě naopak stoupla. Mezi oblíbenými zeměmi je Španělsko, Itálie i Řecko. V některých případech proto letenky zdražily o více než dvacet procent.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 5 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 15 hhodinami
Načítání...