V závěrečném prohlášení nynějšího summitu Severoatlantické aliance bude poprvé jako nová možná vojenská hrozba zmíněna Čína. Informovala o tom agentura DPA, podle které se členské země již shodly na textu závěrečného dokumentu. Mluvčí českého prezidenta Miloše Zemana tuto zprávu označil za dezinformaci. Agentura Reuters napsala, že spojenci „schválí novou strategii sledování rostoucí čínské vojenské aktivity“.
Státníci se na úvod vrcholné schůzky konané k 70. výročí vzniku Aliance sjeli do Buckinghamského paláce na recepci pořádanou britskou královnou Alžbětou II. Stovky demonstrantů krátce zablokovaly Trafalgarské náměstí v centru Londýna. Protestují proti válkám, NATO nebo proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
„Jsme si vědomi, že rostoucí vliv a mezinárodní politika Číny představují jak příležitosti, tak výzvy, jimiž se Aliance musí společně zabývat,“ cituje agentura DPA z textu, který podle ní šéfové států a vlád členských zemí zveřejní ve středu.
Za jeden z problematických bodů je v prohlášení označena mobilní síť páté generace 5G, na jejímž budování v Evropě se chce podílet čínský telekomunikační gigant Huawei. DPA nicméně uvádí, že oproti původnímu přání Spojených států prohlášení neobsahuje závazek jednotlivých členských zemí, že při vývoji sítí 5G zcela rezignují na technologie čínské firmy.
Washington je přesvědčen, že s produkty od společnosti Huawei nebudou sítě bezpečné, protože firma může být donucena předávat data čínským úřadům. Tento názor Američanů ale nesdílí třeba Velká Británie nebo Německo.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček se ohradil proti formulaci agentury DPA, že NATO v závěrečném prohlášení označí Čínu za možné ohrožení. „V deklaraci je jasně napsáno, že Čína je pro NATO příležitost a výzva,“ uvedl Ovčáček. „O tom, že by to byla hrozba, natož vojenská, tam není ani slovo,“ podotkl mluvčí a dodal, že při sestavování návrhu deklarace bylo cílem, aby výraz hrozba nebyl použit.
Macronovy výzvy nevyslyšeny
Text závěrečného prohlášení se naopak jen okrajově zmiňuje o výzvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby Aliance zahájila zásadní diskusi o své strategii.
Stejně málo vyšli spojenci v NATO šéfovi Elysejského paláce vstříc, pokud jde o jeho přání zintenzivnit dialog s Ruskem. O této zemi se v závěrečném prohlášení podobně jako v těch z dřívějších summitů píše, že její agresivní chování představuje „ohrožení euroatlantické bezpečnosti“. NATO zůstává otevřené dialogu a konstruktivnímu partnerství, pokud to ovšem chování Moskvy umožní, shodli se členové Aliance.
Zároveň se všichni výslovně postavili za článek pět alianční smlouvy, podle něhož země NATO považují útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v přispět na pomoc napadeným členům.
Ještě před summitem se sešli francouzský a americký prezident a shodli se, že NATO musí být pružnější a nedívat se jen na Rusko, ale i na islámský terorismus nebo rostoucí Čínu. Macron řekl, že si stojí za svým nedávným výrokem o „mozkové smrti“ NATO, za který jej Trump v úterý zkritizoval.
Prezidenti jednali také o vztahu k Turecku, které je rovněž členem NATO. Zatímco Trump označil vztahy své země s Ankarou za dobré, Macron ji kritizoval za syrskou ofenzivu pro Kurdům.
„Když se podívám na Turecko, tak nyní bojuje proti těm, kteří bojovali po našem boku. A někdy spolupracuje s prostředníky IS,“ rýpl si Macron. Tuto situaci označil za „strategický problém“.
V reakci na dotaz jednoho z novinářů, který se týkal zahraničních bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), se Trump Macrona zeptal, zda Francie nechce přijmout „několik milých bojovníků IS“.
Francouzský prezident zdůraznil, že Evropané tvoří pouze menšinu bojovníků IS a že je nutné nejprve dokončit boj proti teroristické organizaci na Blízkém východě. Trump jeho slova označil za jednu „z nejlepších ne-odpovědí“, jaké kdy slyšel.
Hospodářské tresty pro hříšníky v Alianci
Americký prezident v úterý pohrozil hospodářskými tresty těm zemím Severoatlantické aliance, které nebudou na obranu odvádět dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Při setkání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem řekl, že severní soused USA patří k menším hříšníkům. „Máme větší, někteří platí na obranu i o hodně méně než jedno procento. To je nepřijatelné,“ zdůraznil Trump. „Pokud se něco stane, tak se od nás čeká, že je budeme chránit. A to není fér,“ poznamenal.
Trump na dodržování dohodnutých výdajů na armádu trvá dlouhodobě. Země NATO se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP. Tento cíl podle aliančních dat splnily v loňském roce z 28 zemí NATO vedle USA jen Řecko, Británie, Polsko, Estonsko a Litva s Lotyšskem. Česko v roce 2018 utratilo za obranu 1,11 procenta HDP.
Putin nabízí spolupráci
U příležitosti 70. výročí vzniku NATO nabídl ruský prezident Vladimir Putin Alianci spolupráci, „navzdory nekorektnímu a hrubému“ chování vůči Moskvě. „Vyjádřili jsme připravenost spolupracovat s NATO při potírání společných hrozeb,“ vzkázal Putin z ruského Soči. Odkazoval při tom na mezinárodní terorismus, lokální ozbrojené konflikty a nebezpečí zneužití zbraní hromadného ničení.
Zároveň varoval před smýšlením ze starých časů, kdy byl svět rozdělen podle dvou tehdy existujících vojenských bloků. „Blokové stereotypy minulých let v myšlení nemohou být dobrým nástrojem pro hledání a přijetí efektivních řešení v rychle a prudce měnících se podmínkách současného světa,“ zdůraznil.
Spolupráce mezi Ruskem a NATO fakticky ustala po ruské anexi Krymu a vypuknutí konfliktu mezi proruskými separatisty a vojsky nové prozápadní vlády v Kyjevě na jaře 2014. Moskva zapojení do konfliktu popírá.
Napětí ve vztazích mezi Ruskem a Západem dál zesílilo po útoku nervovou látkou na bývalého ruského zpravodajského důstojníka a jeho dceru v britském Salisbury, za který je podle Londýna odpovědná Moskva.
Ruský prezident podle agentury Reuters také kritizoval expanzi NATO, kterou označil za zbytečnou vzhledem k tomu, že po zhroucení Sovětského svazu v roce 1991 přestala Moskva představovat hrozbu.
